Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Zločinec s image oběti: USA deportovaly do Německa ukrajinského dozorce v koncentračním táboře Trawniki

22. 8. 2018, -rjw- |  Svět

BERLÍN – V noci z 20. na 21. srpna byl z USA do Německa převezen bývalý dozorce v táboře Trawniki. V následujících hodinách ukázala americká média snímky starce v bílé svěrací kazajce a připoutaného k nosítkám. Pětadevadesátiletý Jakiw Palij je asi posledním z nacistických zločinců, který se ocitne před soudem. Přestože jeho identita byla známa již řadu let a americké občanství pozbyl soudním rozhodnutím v roce 2003, deportovat ho z Ameriky se podařilo až nyní. Letadlo s Palijem přistálo v úterý v Düsseldorfu, odkud byl převezen do domu s pečovatelskou službou ve městě Ahlen. Podle německé prokuratury není dostatek důkazů, aby ho bylo možné obvinit z válečných zločinů.

Na začátku 90. let vyšetřovatelé válečných zločinů procházeli jeden z nacistický seznamů se jmény dozorců v koncentračním táboře Trawniki. Mezi nimi i jméno Jakiwa Palije. Další z mužů na seznamu o něm řekl, že „žije někde v Americe“. Tak se stalo, že v roce 1993 zazvonili u domku v newyorkské čtvrti Queens úředníci ministerstva spravedlnosti. Obvinili ho, že před čtyřiceti lety lhal během procesu získávání víza a následně občanství v USA.

Všichni lhali

„Kdybych vám řekl pravdu, tak bych to vízum nedostal,“ odvětil tehdy sedmdesátiletý Palij. „Všichni lhali.“ Když v roce 1949 přijel do USA, tvrdil, že za války pracoval v továrně. Údaje nebylo možné prověřit. Šestadvacetiletý muž se v následujících letech začlenil bez větších problémů do americké společnosti. Podle dostupných informací pracoval jako technický kreslič, oženil se a vedl normální život jako miliony dalších Američanů.

Další vyšetřování přes veškerou snahu nepřineslo o moc víc než bylo známo ze seznamu: V roce 1943 byl mladý Palij dozorcem v koncentračním táboře Trawniki a později uvedl americkým úřadům nepravdivé údaje. Nenašli se hodnověrní svědci, kteří by vypovídali o jeho chování jako dozorce, ani jiné důkazy.

Roku 2003 byl Jakiw Palij odsouzen ke ztrátě amerického občanství a deportaci z USA. Vyvstala ovšem otázka, kam ho deportovat. Vzhledem k historickým okolnostem se nabízely tři možnosti: Polsko (Palij se narodil na polském území a byl polským občanem), Ukrajina (země, jíž po válce připadlo jeho rodiště) a Německo. Žádný z těchto států ho ovšem nebyl ochoten přijmout. Diplomatická jednání se vlekla.

Čtvrt století trvající proces

Od té doby až do letošního 20. srpna byl Palij v nejednoznačné situaci bez státního občanství a povolení k pobytu. Před jeho domem se navíc konaly příležitostné demonstrace (především členů židovských komunit), jejichž účastníci provolávali hesla jako „Váš soused je nacista!“.

Mezitím zemřeli všichni ostatní vystopovaní dozorci, včetně známého Ivana (Johna) Demjanuka (1920-2012), odsouzeného v roce 2011. Zdálo se, že patovou situaci vyřeší až Palijova smrt. Teprve nyní se podařilo dohodnout, že Palije přijme Německo. V USA je to vítáno jako akt spravedlnosti a úspěch administrativy prezidenta Trumpa, jemuž že podařilo „dostat tohoto válečného zločince z americké půdy“ (JTA).

Trawniki

Fenomén „Trawnikimänner“ se datuje od září 1941, kdy nacistická vojska začala ze zajatců na východní frontě během Operace Barbarossa vybírat lidi „ochotné pomáhat“ – tedy potenciální kolaboranty. Tito „dobrovolníci“ měli vykonávat tzn. pomocné práce, aby se německé bojové síly mohly plně soustředit na válečné operace. V hantýrce Wehrmachtu se jim říkalo „Hiwi“ (zkr. od Hilfswilliger). Tábor zřízený u polské obce Trawniki, asi 40 km jihovýchodně od Lublinu, byl tréninkovým centrem pro cca 2500 těchto Hiwis. Ti se na zdejších vězních cvičili pro nasazení v dalších koncentračních táborech. Byli pak posíláni na nejhorší práci ve vyhlazovacích táborech – tedy zabíjení vězňů.

Palij se podle svých slov cítil podveden: „Řekli nám, že budeme sbírat miny. Ale to byla lež. Vzali nás do toho tábora – sedmnácti, osmnácti, devatenáctileté kluky. Já jsem jeden z nich. Nedali nám nacistické uniformy. Dostali jsme uniformy dozorců: černé kalhoty a světlehnědé košile. A čepice, které měly vepředu knoflík. Když jste se pokusil utéct, vzali vaši rodinu a všecky je postříleli.“ Možnosti povědět svoji verzi příběhu ovšem nevyužil. Stejně nejasné jsou jeho osudy po likvidaci tábora na konci roku 1943 a těsně po válce.

Image oběti

V době prvního obvinění byl Palij pro své okolí už „ten starý pán“, prostě bezproblémový soused. V okolí vzbuzoval dojem, že k roli dozorce byl přinucen a po letech mlčení a bezúhonného života se najednou ocitl v roli zločince. Podle reportáže deníku New York Post demonstrace sousedy obtěžovaly. Někteří jejich účastníky vnímali jako bezcitné pronásledovatele chatrného stařečka. A pohled na olysalého Palije v béžovém županu stojícího proti skandující mládeži v jarmulkách takový dojem skutečně vyvolával.

Sám se navíc k demonstrantům choval s určitou shovívavostí: „Moje žena mi říkala, abych těm dětem, co sem chodí křičet, že jsem nacista, nic nevyčítal. Oni prostě jen dělají to, co jsou naučení. Ale ti dospělí? Ti říkají prostě nesmysly,“ řekl před pěti lety. Tehdy prohlásil, že si na hlučné demonstrace „pomalu začíná zvykat“.

Když ho v pondělí policie odvážela z bytu, musela ho už zvednout z kolečkového křesla. Tvář měl zarostlou bílým vousem, chyběla mu půlka předních zubů. Na otázky novinářů, zda je nacista a jestli lituje svých činů, neřekl údajně nic, jen zasténal, když ho položili na nosítka. Nejpravděpodobněji dožije v německém domově důchodců, podobně jako zmíněný Ivan Demjanuk.

A tím skončí příběh posledního nacistického zločince.