Dnes je 19. 10. 2018
Zpravodajství
O projektu

Židé v holandském městě opouštějí historickou synagogu. Koupil ji majitel řetězce tureckých jídelen

31. 7. 2018, -jg- |  Svět

DEVENTER – Židovská komunita v holandském městě Deventer se musela v pondělí 30. července vystěhovat ze své 125 let staré synagogy. Nový majitel, který budovu koupil letos v lednu, chce v budově, postavené roku 1892 v neo-maurském stylu, otevřít namísto modlitebny restauraci. S vystěhováním malé masorti (konzervativní) obce Bejt Šošana, která čítá asi 30 členů, končí staletí židovské modlitby v tomto nizozemském městě. Média hovoří o události jako o ojedinělém případu v Holandsku v posledních letech. „Je to velmi těžký pocit, že se tohle může stát tady v roce 2018,“ sdělil Tom Furstenberg, předseda obce. Jejím členům bylo sděleno, že se mají vystěhovat, novým majitelem Ayhanem Sahinem, turecko-nizozemským podnikatelem, který v lednu synagogu koupil s obchodním partnerem a chce v historické budově otevřít jídelnu. To mu však minulý týden místní úřady nepovolily. Nicméně jako majitel může rozhodovat, kdo v jeho budově přebývá, a židovskou kongregaci požádal, aby nemovitost opustili.

Židovská komunita tak Deventer opouští a nové místo si našla v nedaleké obci Raalte. „Budeme pokračovat, ale toto znamená ukončení staletí židovského života v Deventeru,“ řekla členka kongregace Sanne Terlouwová. Při pondělním stěhování, kdy v dodávce odváželi svitek Tóry, další liturgické předměty a nábytek, členové obce zpívali hebrejské písně „Adom olam”, „Kol ha-olam kulo“ a „Am Jisrael chaj“. Stěhování přišlo sledovat i několik holandských novinářů.

Synagogu v Deventeru na ulici Golstraat si místní židovská obec postavila v maurském stylu roku 1892. V roce 1940, jen jeden den po německé invazi do Nizozemska, vtrhli členové holandské národně socialistické strany do synagogy a její vnitřek zpustošili. Z 590 lidí, kteří byli roku 1940 v městě registrováni jako Židé, jich bylo během holocaustu zavražděno 401. Zdecimovaná židovská komunita také nesmírně zchudla a nemohla si dovolit rozlehlou budovu Velké synagogy dále vlastnit.

Roku 1951 ji proto prodala křesťanské církevní skupině, která do jejího prostorného interieru instalovala varhany. Roku 2010 však židovská obec dostala od církevního majitele povolení pronajmout si a užívat nemovitost jako synagogu a pravidelné bohoslužby se zde odehrávaly až do jejího prodeje. Kongregace Bejt Šošana se snažila najít finanční prostředky na to, aby budovu synagogy získala, ale to se nepodařilo. Majitel chtěl prodat budovu jen spolu s celým komplexem.

Rada města Deventeru minulý týden zablokovala plán nového majitele z budovy Velké synagogy udělat jídelnu. Plán nazvala „nekonzistentní s charakterem budovy“. Podle předsedy židovské obce Furstenberga se tehdy členům trochu ulevilo. Podle jeho slov se snažili najít s novým majitelem dohodu, aby mohli jako náboženská organizace v místě pokračovat. Nový majitel Sahin, který vlastní už několik tureckých jídelen a restaurací, řekl listu De Stentor, že nápad udělat ze synagogy restauraci mu přijde „velmi zajímavý a s potenciálem přitáhnout spoustu lidí, kteří nejsou místní“ z Deventeru. Dodal, že je mu líto, že se ze synagogy musí vystěhovat funkční židovská komunita, ale že on „není armádou spásy“, ale že by Židé mohli v synagoze zůstat, kdyby za ni platili „plnou rentu“.

VIDEO: Holandští Židé se stěhují ze synagogy (anglicky)