Dnes je 21. 1. 2020
Zpravodajství
O projektu

Zemřela Elizabeth Wurtzelová, autorka Prozacového národa a zastánkyně preventivního testování rakoviny u židovských žen

8. 1. 2020, -jg- |  Svět

NEW YORK – Ve svých pouhých 52 letech zemřela Elizabeth Wurtzelová, autorka knihy Prozacový národ (česky 1997, nakl. Votobia). Americko-židovská spisovatelka bojovala pět let s metastázovanou rakovinou prsu, jíž v úterý 7. ledna podlehla. V roce 2015, kdy jí byla zhoubná nemoc diagnostikována, se podrobila oboustranné mastektomii. Vysoce oceňovanou životopisnou knihu Prozacový národ napsala, když jí bylo jen 27 let. Popsala v ní svůj vleklý boj s klinickou depresí a život na antidepresivech. Později se ale také stala neúnavnou propagátorkou preventivního testování genu BRCA, který způsobuje rakovinu prsu a jenž zcela disproporčně postihuje ženy aškenazského židovského původu. Snažila se, aby pojišťovny tyto testy pacientkám proplácely bez toho, zda vykazují symptomy nemoci či ne.

„Zjistila jsem to rychle a rychle jsem i jednala. Ale musela jsem se podívat zpátky: v době, kdy jsem prodělala dvojitou mastektomii, se mi rakovina rozšířila do pěti lymfatických uzlin,“ napsala roku 2015 pro New York Times.

Wurtzelová se narodila a vyrůstala v New Yorku, v židovské rodině. Předtím, než začala studovat na Harvardově a později i Yaleově univerzitě, navštěvovala Ramaz School, soukromou židovskou denní školu na Manhattanu, kterou založil roku 1937 rabín Joseph Lookstein a která se kloní k moderní ortodoxii. Jejím současným ředitelem je Haskel Lookstein, rabín, který mj. dohlížel i na konverzi Ivanky Trumpové.

V prosinci 2018 napsala pod titulkem „Bastard. Ani jeden z mých rodičů nebyl tím, kým jsem si myslela, že jsou“ memoár o Donaldu Wurtzelovi, kterého více jak 50 let pokládala za svého otce. Jejím skutečným biologickým otcem však byl Bob Adelman, fotograf, s nímž měla její matka milostnou aféru.

Podle jejího bestselleru Prozacový národ, s podtitulem „Mladá a depresivní v Americe“, byl roku 2001 natočen německo-americký stejnojmenný film. Režíroval jej Erik Skjoldbaerg a roli Elizabeth v něm ztvárnila americká herečka Christina Ricciová. Kniha i film, jež nesou v titulu název v Americe vyvinutého a široce předepisovaného antidepresiva, přitáhly pozornost veřejnosti ke klinické depresi a otevřely debatu o tomto duševním onemocnění. Autorčin způsob popisu boje o své zdraví, drogových i sexuálních úletů, které vedou až k pokusům o sebevraždu, zas otevřely cestu k vzniku celého literárního žánru zpovědní memoárové prózy.