Dnes je 15. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Za užití fráze „polské koncentrační tábory“ až tři roky vězení, prosazuje v Polsku nový zákon

19. 8. 2016, -jg- |  Svět

VARŠAVA – Polská vláda projednávala v úterý 16. srpna návrh zákona, který by umožnil potrestat za užití termínu jako „polský koncentrační tábor“ až tříletým vězením. Návrh zákona by měl do budoucna zabránit, aby Polsko bylo třeba jen nepřímo a implicitně obviňováno ze zločinů páchaných nacisty. Jen práce historiků a umělců by měli tvořit výjimku. „Diplomatické snahy o vypořádání se s falsifikací naší historie a o ochranu dobrého jména Polska a Poláků se ukázaly být bez efektu. Stále se objevují komentáře, a to zejména v zahraničních médiích, které obviňují Polsko a Poláky z válečných zločinů druhé světové války,“ stálo ve vládním prohlášení. Tento návrh zákona byl podán již v roce 2013 stranou Právo a spravedlnost, tehdy byl však zamítnut. Strana Právo a spravedlnost v minulosti ocenila Poláky, kteří za války pomohli Židům. Nyní jsou v Polsku na vzestupu protiruské a nacionalistické nálady a s nimi jsou historikové, kteří poukázali na polské zločiny během holocaustu, krajně pravicovými aktivisty označováni za zrádce. Ve prospěch nového návrhu zákona se však vyjádřili i lídři aktivní desetitisícové polské židovské komunity.

Ředitelka varšavské pobočky největší polské židovské kulturní organizace TSKZ, Klaudia Klimeková, sdělila v rozhovoru pro Times of Israel, že pokud mluvíme o holocaustu, je potřebná historická přesnost. Holocaust byla podle ní ukrutnost spáchaná německým nacistickým režimem na okupovaném území. „Na rozdíl od několika jiných evropských zemí Polsko s nacistickým Německem nikdy nekolaborovalo. Samozřejmě všakza druhé světové války byli dobří a špatní Poláci. Nelze však říci, že Poláci nebo polská společnost byli zapojeni do holocaustu. Jelikož se však většina holocaustu udála v Polsku, polská společnost reaguje,“ řekla Klimeková, která si domnívá, že návrh zákona do budoucna v Polsku projde. V prospěch zákona se vyjádřil i předseda TSKZ Artur Hoffman.

Oproti tomu v polovině června sdělila na polské státní televizi ministryně školství Anna Zalewska, že historická událost, kdy Poláci v Jedwabném ve stodole upálili na 300 Židů, je věcí „názoru“. Podle později provedeného průzkumu její pohled na věc sdílí i mnoho Poláků: 33 % s ministryní souhlasí, 29 % neví a 38 % si myslí, že zločin spáchali Poláci. Největší procento těch, kdo v komplicitu Poláků nevěří, vykazuje právě mladá generace. Jaroslaw Szarek, ředitel polského Národního pamětního institutu se dokonce vyslovil, že i v tomto zločinu byli pachateli Němci, kteří terorizovali Poláky. Klimeková i další židovští představitelé na tato slova reagovali odsouzením. V téže době však polská vláda rovněž odmítla jejich petici, aby znovu umožnila restituční žádosti přeživších holocaust.

Státní muzeum holocaustu v Osvětimi-Březince zveřejnilo letos v březnu software, který umožní novinářům zjistit, kdy užili urážlivý termín „polské koncentrační tábory“, a navrhne jim termín „nacistický koncentrační tábor v Polsku“. Izraelský národní památník holocaustu a muzeum Jad va-šem zase médiím sdělilo, že užívá frázi „bývalý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor“ už od roku 2006. „Jad va-šem se zaměřuje na poskytování přesných historických informací. V roce 2006 podpořil žádost polské vlády vyjasnit oficiální název tábora v Osvětimi-Březince na seznamu UNESCO,“ uvedl mluvčí instituce s tím, že toto označení bude i nadále podporovat. Avšak dodal, že „Jad va-šem není zapojen do polských vnitřních záležitostí, nýbrž mu jde jen o otázky efektivnosti této současné snahy o vzdělávání veřejnosti.“ Jad va-šem v minulosti ocenil kolem šesti tisíc Poláků, kteří za války zachraňovali Židy. Přibližně tři miliony obětí holocaustu tvořili polští Židé.