Dnes je 25. 5. 2019
Zpravodajství
O projektu

Ve Švédsku pobodána tajemnice židovské obce. Žena v kritickém stavu bojuje o život

15. 5. 2019, -jg- |  Svět

HELSINGBORG – Šedesátiletou ženu napadl ve švédském Helsingborgu v úterý 14. května ráno muž ozbrojen velkým nožem a způsobil jí kritická zranění v horní části trupu. Tato žena, jejíž jméno si rodina nepřála zveřejnit, byla tajemnicí židovské obce v tomto malém pobřežním městě na jihu Švédska, a útok se odehrál jen pár kroků od zdejší synagogy a zároveň nedaleko domova oběti. Motiv útoku není dle policie zřejmý. Pachatel byl identifikován a obviněn z pokusu o vraždu. Švédská média, jako například místní list Dagblad, napsala, že se „zřejmě jednalo o případ duševně nemocného a oběť byla vybrána náhodně“. Izraelský prezident Reuven Rivlin nicméně ve svém prohlášení sdělil, že útok „nám připomíná, že ve snaze udržet dnešní židovské komunity v bezpečí se nemůžeme spoléhat na vybledlé vzpomínky na holocaust“. Jižní Švédsko má jednu z nejvyšších statistik násilných trestných činu v zemi s disproporčně vysokými čísly co se antisemitsky motivovaných útoků týče.

Na jihu Švédska žije 1200 Židů, kteří se dle statistik potýkají s desítkami protižidovskou nenávistí motivovaných trestných činů. To sice může konkurovat statistikám z hlavního města Stockholmu, zde ale žije Židů přibližně 20 tisíc. Švédští Židé si stěžují hlavně na nacionalisty z krajní pravice, ale právě na jihu země mají tyto útoky (jako například předloňské házení zápalných láhví na synagogu v Göteborgu) na svědomí imigranti z arabských a muslimských zemí. Některé z těchto útoků má za sebou i malá židovská komunita v Helsingborgu, která se svou stovkou členů působí v jižním Švédsku nezávisle na židovské obci v Malmö.

Soud kvůli kázání

Minulý týden helsingborgský imám Samir El Rifai byl postaven před soud za to, že na demonstraci, která se odehrála dne 17. července na náměstí Gustava Adolfa v Helsingborgu, ve svém kázání označil Židy za „potomstvo prasat a opic“. Soud, o němž média informovala, se konal jako výsledek policejní stížnosti, kterou na něj podal dnes již bývalý předseda helsingborgské židovské obce. Roku 2009, když vypukla válka mezi Izraelem a hnutím Hamás v Gaze, synagoga v Helsingborgu se stala dějištěm žhářského útoku. Policie pachatele nikdy nedopadla.

Členové židovské obce v Helsingborgu na svých Facebookových účtech vyjadřovali rozhořčení nad událostí a žádali o modlitby pro ženu, která byla v době, kdy ji převáželi do nemocnice při vědomí, ale později byl její stav v ohrožení života. Mluvit s novináři však nikdo z nich nechtěl. Rabín Chabadu v Malmö, Shneur Kesselman zpravodajství JTA řekl, že v helsingborgské komunitě, která je nedaleko Malmö, panuje „šok, zmatek a trochu i strach“. Sám řekl, že se setkal nebo zažil desítky antisemitských útoků, většinou verbálních a skoro všechny pocházely od první či druhé generace blízkovýchodních imigrantů, kteří tvoří v Malmö třetinu obyvatel.

Podle Amnona Tsubariho, občana s izraelským a švédským občanstvím, který žije v Malmö, je situace „víceméně stejná po celém Švédsku“. „Obzvlášť je ve Švédsku narůstající tendence, podporovaná některými politiky, míchat dohromady Izrael a Židy a potom předstírat, že ve Švédsku existuje opozice proti Izraeli a sionismu, nikoliv Židům,“ řekl.

Letos na 1. Máje byl bývalý starosta Malmö Ilmar Reepalu natočen, jak jde v průvodu s aktivisty, kteří pokřikovali hesla o „rozdrcení sionismu“, zatímco nesli vlajku mladých Švédských sociálních demokratů, strany současného premiéra Stafana Lovfena. V Estonsku narozený Reepalu, který byl starostou do roku 2013, svaloval vinu za antisemitismus na Židy s tím, že aby zůstali v bezpečí, měli by se distancovat od Izraele. To nazvala Hannah Rosenthalová, bývalá speciální velvyslankyně USA pro boj s antisemitismem, za „nový antisemitismus“, kdy „antiizraelské nálady slouží jako záminka pro nesnášenlivost vůči Židům“.

Proti antisemitismu

Katrin Stjernfeldt Jammeh, která získala post starostky po Reepaluovi, proti antisemitismu veřejně vyzvala. Ortodoxní rabín Malmö, který není spjat s hnutím Chabad, Moše David Ha-Kohen, se zas setkal s některými islámskými duchovními, kteří mu řekli, že by s ním proti antisemitismu bojovali.

Policie po útoku posílila svou přítomnost v blízkosti židovských cílů v Helsingborgu. Švédský anglofonní web The Local však poté, co policie třicetiletého útočníka v sousedním Dánsku dopadla a identifikovala, napsal, že už „není dále podezříván z jakýchkoliv antisemitských motivů“. „Nyní o trestném činu z nenávisti nemluvíme, jen o pokusu o vraždu,“ řekl Sven Holgersson, místní policejní důstojník, švédské televizi SVT, která informovala, že „to vypadá, že útočníkovi scházel pro útok reálný motiv“. Oběť se s útočníkem neznala. Útočník byl znám orgánům činným v trestním řízení už z dřívějška. „Na základě toho, jak věci vypadají nyní, šlo o ojedinělý incident,“ sdělil Holgersson. Třicetiletý útočník byl zadržen dánskou policií ve středu odpoledne.