Dnes je 26. 6. 2019
Zpravodajství
O projektu

Vatikán otevře své dosud tajné archivy z doby holocaustu, oznámil papež František

4. 3. 2019, -jg- |  Svět

VATIKÁN – Na důkaz toho, že se katolická církev nebojí historie, rozhodl se Vatikán otevřít pro badatele své archivy z let 1939 až 1958, tedy z doby, kdy byl v úřadu papež Pius XII. Ten bývá židovskými kruhy kritizován za to, že mlčel k událostem holocaustu nebo že dokonce v tomto čase podporoval konverzi Židů ke katolictví. Oznámení učinil současný papež František v pondělí 4. března. Pro badatele a historiky však budou vatikánské tajné archivy přístupné až od 2. března 2020. Dne 2. března 1939, tedy půl roku před vypuknutím druhé světové války v Evropě, byl papežem zvolen Pius XII. Zemřel v říjnu 1958 v letní rezidenci Vatikánu Castel Gandolfo u Říma. Svatá stolice obvykle čeká s otevřením archivů z času pontifikátu toho kterého papeže 70 let, u Pia XII však byla po jistém tlaku učiněna výjimka a archivy mají být otevřeny, dokud ještě žijí někteří přeživší holocaust. Vatikánští archiváři zatím připravují dokumenty k tomuto kroku už od roku 2006, kdy je k tomu pověřil Františkův předchůdce, v Německu narozený Benedikt XVI.

Katolická církev Pia XII před kritiky brání. Tvrdí, že se snažil zachraňovat Židy před genocidou „zákulisními jednáními“ a tuto interpretaci podpořil i současný papež František. Činy Pia XII totiž budou podrobeny zkoumání v rámci procesu, který by měl vyústit v jeho svatořečení, a papež František naznačil, že církev bádání historiků v archivech úspěšně ustojí a že Pius byl dosud kritizován „s určitými předsudky a nadsázkou“. František mimo jiné ještě sdělil, že Piovo papežství zahrnovalo „obrovsky obtížné momenty, mučivá rozhodnutí plná lidské a křesťanské opatrnosti, která by leckdo mohl považovat za nesdílnost“. Namísto toho by ale měly být považovány za pokus „o udržení světla i v těch nejtemnějších a nejkrutějších dobách, plamínku humanitárních iniciativ a aktivní, ačkoliv skryté diplomacie“.

Americká židovská organizace American Jewish Committee (AJC), která pro otevření vatikánských archivů z těchto let usilovala, sdělila, že to nyní přichází „po více jak 30 letech advokacie“. „Je nesmírně důležité, aby vůdčí experti na poli historie holocaustu z Izraele a USA mohli co nejlépe objektivně zhodnotit historické záznamy těchto nejstrašnějších časů a uznat jako pochybení, tak statečné snahy učiněné během období šoa,“ řekl pro agenturu Reuters rabín AJC David Rosen.

Reakce v Izraeli

V Izraeli přivítalo papežovo oznámení s povděkem jak ministerstvo zahraničí, tak jeruzalémský památník a muzeum holocaustu Jad vašem. „Jad vašem volal po otevření těchto archivů, které umožní objektivní a otevřený výzkum, stejně tak jako komplexní diskuzi o otázkách týkajících se chování Vatikánu a katolické církve v době holocaustu obecně, po celá léta. Jad vašem také očekává, že vědcům bude umožněn plný přístup do všech dokumentů obsažených v archivech,“ stálo v prohlášení památníku.

Za „důležitý a statečný krok“ označil oznámení Vatikánu i současný šéf Židovské agentury a bývalý lídr izraelské Strany práce Jicchak Herzog. Připomněl, že jeho dědeček, Jicchak Ha-Levi Herzog, který byl od roku 1936 vrchním aškenázským rabínem Mandátní Palestiny a později do své smrti roku 1959 nezávislého Izraele, během druhé světové války požádal papeže Pia, aby „mi poslal naše lidi“, ale nikdy nedostal odpověď a po letech po skončení druhé světové války absolvoval s papežem Piem napjaté setkání.