Dnes je 15. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

V místě bývalého ghetta v Bělorusku objevili stavbaři masový hrob s ostatky více jak 1000 obětí

24. 2. 2019, -jg- |  Svět

MINSK – Masový hrob s přibližně tisícovkou židovských obětí byl minulý měsíc objeven v Bělorusku. Ve městě Brest, na jihozápadě dnešního Běloruska při bělorusko-polské hranici, byly během stavebních prací objeveny kostry mužů, žen a dětí i s kusy oblečení a dalšími osobními věcmi, v místě, kde se během druhé světové války nacházelo brest-litovské ghetto. Objev, který byl uskutečněn v lednu minulý týden ve středu oznámilo zpravodajství Virtual Brest. Od té doby bylo na místě denně objeveno několik desítek lidských ostatků, často s prostřelenými lebkami. Starosta města Alexander Rogačuk sdělil, že kosti patří „obětem ghetta“, kde byli Židé uvězněni nacisty během holocaustu. Rogačuk dodal, že je v kontaktu s místními i mezinárodními židovskými organizacemi, které pracují na tom, aby se ostatkům dostalo pohřbu. Ve druhé světové válce ztratilo Bělorusko 3 miliony obyvatel, 800 tisíc z toho byli Židé.

Prací na odkrývání masového hrobu se účastní běloruští vojáci a také dobrovolníci. Denně objeví kolem 40 nových těl a podle představitelky města Anny Kondakové se očekává, že jich celkem bude více než tisíc. Mezi lety 1941-42 žilo v Brestu přibližně 28 tisíc Židů. Ví se, že v říjnu 1942 bylo 17 tisíc z nich nacisty zastřeleno u železniční stanice Bronnaja Gora (Bronna Góra). Celkový počet mrtvých se však předpokládá mnohem vyšší. Podle historických pramenů přežilo z 28 tisícového ghetta v Brestu jen 19 jednotlivců. Ghetto bylo nacisty založeno 16. prosince 1941 a zlikvidováno v říjnu a listopadu 1942.

Podle lokálních médií byly výkopové a stavební práce v prostoru masového hrobu po jeho objevení zastaveny, ale v jeho okolí dál pokračují. Objev masového hrobu byl uskutečněn během výkopových prací pro stavbu nového luxusního bytového komplexu a nákupního centra ve městě Brest. Podle médií byly kosti objeveny v přibližně 20 metrů dlouhé jámě, některé ležely jen 1,5 metru pod povrchem. Poslední masové hroby v Brestu byly nalezeny v roce 1950 – kdy byly ostatky 600 obětí převezeny k pohřbení na židovském hřbitově Trišniskoe, a pak roku 1970, kdy byla těla 300 obětí přemístěna na hřbitov Proska. Současný starosta Brestu Rogačuk navrhuje, aby ostatky posledně objeveného masového hrobu byly převezeny na hřbitov Severnoe.

Běloruské úřady i stavební developeři byli v minulosti kritizováni za uskutečnění staveb na místech židovských hřbitovů. Poslední takový známý případ z roku 2017 je z města Homel. Americko-židovský aktivista Jaakov Goodman, který usiluje o zachování historických židovských památek ve svém rodném Bělorusku, kritizoval vládu, že údajně kvůli stavebním pracím zničila již tři synagogy – dvě v hlavním městě Minsku a jednu v Ljubani – a ohrozila tři židovské hřbitovy v Homelu. Proti výstavbě bytového parku s nákupním centrem na místě masového vraždění vznikla v Brestu petice, kterou minulý týden podepsalo 492 lidí. Požadují, aby v místě vznikl upomínkový park. Požadavkem se prý bude zabývat radnice.