Dnes je 15. 12. 2019
Zpravodajství
O projektu

Smrt (a život) židovského filantropa Jeffreyho Epsteina vyvolává konspirační teorie – a často antisemitské

14. 8. 2019, -rjw- |  Svět

WASHINGTON – Američtí Židé procházejí dobou velkých otřesů. V době rostoucího antisemitismu a množících se útoků na synagogy se otevřel případ, který otřásá jejich sebepojetím a vyvolává obavy: případ Jeffreyho Epsteina, obviněného z řady sexuálních zločinů na nezletilých (některé mu byly dokázány). Do případu je zapletena řada významných osobností, včetně židovských filantropů, které američtí Židé považovali za své vzory. Už v červenci označil Jewish Journal Epsteinův případ za „špatnou zprávu“ pro americké Židy. Od chvíle, kdy se rozšířila zpráva o jeho sebevraždě v cele se zvláštním dozorem, se otevřel prostor konspiračním teoriím. A některé podrobnosti tohoto případu podporují antisemitské stereotypy o vilných Židech, zneužívajících křesťanské dívky… a to i přes to, že v případu jsou zapleteni muži i ženy různých vyznání a etnického původu.

Jeffrey Epstein (20. 1. 1953-10. 8. 2019) se narodil v Brooklynu. To, jak se z matematicky nadaného syna brooklynské střední třídy stal velký investor a burzovní hráč nebylo nikdy vlastně zcela jasné. Sice byl nadaný, ale vysokou školu nedokončil. Zpočátku se zdálo, že ho čeká dráha učitele matematiky a fyziky na exkluzivní soukromé škole; po dvou letech byl ale z neznámých důvodů propuštěn. Seznámil se zde však s Alanem Greenbergem, který mu otevřel dveře do světa byznysu. Po čtyřech letech musel odejít pro blíže nespecifikované porušení pravidel.

V roce 1981 založil vlastní finančně poradenskou společnost, zaměřenou na pomoc bohatým klientům, aby získali zpět zpronevěřené či odcizené peníze. Známým o sobě tvrdil, že pracuje pro vlády různých zemí nebo že je tajný agent. Na obojím mohlo být něco pravdy a totéž uslyšel prokurátor Alexander Acosta, když se o mnoho let později zabýval Epsteinovými sexuálními delikty. Epstein miloval luxus a toužil dostat se do „nejlepší“ společnosti. A také se mu to podařilo. Jeho hvězda stoupala, stal se váženým a vlivným. Do jeho sídla nebo na jeho soukromý ostrov přijížděli nejvýznamnější západní byznysmeni jako Ted Bezos nebo George Stephanopoulos, šlechtici jako princ Andrew, i politikové jako bývalý americký prezident Bill Clinton a nynější prezident Donald Trump. Skloňováno bývá i jméno bývalého Clintonova poradce, považovaného za prvního židovského prezidenta Harvardovy univerzity, Lawrence Summerse.

Na ty všechny a mnoho dalších teď padá podezření, že pro ně zajišťoval mladé ženy k sexuálním službám. Zároveň tím získával na tyto osoby citlivé informace. Nemá cenu vypisovat, k čemu údajně mělo na Epsteinově ostrově a v jeho domech docházet. Stačí uvést, že ne všechny ženy byly dospělé a některé byly zřejmě nuceny k sexuálním službám i následnému mlčení o tom, co zažily. Ke zločinům jako zneužívání a znásilňování nezletilých, z nichž byl Epstein obviněn, mělo dojít v letech 2003 až 2005. Osmnáct měsíců si už odseděl za navádění nezletilé dívky k prostituci.

Židovský filantrop

Epstein patřil k významným židovským filantropům: v roce 1991 byl jedním ze čtyř dárců, kteří věnovali celkem 2 miliony dolarů židovské organizaci Hillel na Harvardově univerzitě. V 90. letech a počátkem nového tisíciletí byl členem představenstva Wexnerovy nadace, která podporuje desítkami milionů židovský leadership. Jejím zakladatelem je Leslie Wexner (*1937), majitel oděvních firem „Victoria’s Street“ a „The Limited“ – a zároveň jediný známý Epsteinův klient.

Před dvěma dny ovšem prohlásil, že se s Epsteinem rozešel ve zlém, protože ten mu údajně zpronevěřil velké částky peněz: „Jako mnozí další jsem zahanben, že mne pan Epstein podvedl. Nyní vím, že má důvěra k němu byla hrubě zneužita a hluboce lituji, že jsem mu kdy přišel do cesty.“ Není divu: společnost je nyní připravená obětem naslouchat a podezření ze zneužívání nezletilých je v západním světě vnímáno jako jedno z nejhorších (a nejhůře se ho člověk zbavuje).

Koncem července se objevila zpráva, že Epstein daroval 50 tisíc dolarů největší židovské charitativní organizaci United Jewish Appeal (UJA), na což upozornil židovský deník Forward. Na stránkách stejného deníku vyšla úvaha o „pošpinění“ jména židovské americké charity i o udržitelnosti systému tohoto financování židovských spolků a komunit.

Epstein a Izrael

Epsteinovy aktivity se týkaly i Blízkého východu: počátkem 80. let vlastnil falešný rakouský pas s uvedeným bydlištěm v Saúdské Arábii. K jeho klientům patřil také saúdský obchodník Adnan Kašoggi, který pomáhal USA dovážet do Íránu přes Izrael zbraně: Epstein byl zřejmě blízko tomu, co vešlo do dějin jako Irangate.

V Izraeli investoval do startupu „Reporty Homeland Security“ (od r. 2018 Carbyne), vedený Ehudem Barakem, který byl v té době izraelským ministrem obrany. S tím si byli blízcí a Epstein Barakovi často poskytoval ubytování ve svém sídle na Manhattanu.

A mezi podezřelými jsou i známé proizraelské osobnosti jako právník Alan Dershowitz (*1938) a autor knihy „The Case for Israel“. Dershowitz pro JTA řekl, že v sexuálních zločinech zapleten nebyl a že bude i nadále obhajovat klienty jako byl Epstein. – Dlužno dodat, že Dershowitz patří k obhájcům dalšího člověka odsouzeného za sexuální delikty, totiž Harveyho Weinsteina.

Konspirační teorie

Po světové síti se bleskově začaly šířit výklady, že Epsteinova sebevražda byla ve skutečnosti vražda, kterou si objednali „ti nahoře“, na které věděl příliš mnoho. Jak upozornil Jewish Chronicle, nemalá část těchto teorií je otevřeně či skrytě antisemitská.

Celý příběh, je k tomu jak dělaný: velké peníze, „ti nahoře“, snad tajné služby, Izrael a komploty – a nakonec podivná sebevražda hlavního protagonisty. Židů je v něm skutečně hodně (tento článek neuvádí všechny), navíc veřejně známých, bohatých a známých jakožto židovští filantropové. Nyní na veřejnost pronikají zprávy o Epsteinově fascinaci eugenikou a transhumanismem, výrocích o záměru „osít lidstvo svou DNA“ a údajném plánu na oplodnění dvaceti vybraných matek, jejichž děti by byly vychovávány na jeho ranči v Novém Mexiku. To kauze dodává ještě hororovější rozměry.

Židé v USA – a možná nejen tam – se s touto kauzou budou muset vypořádat. Epstein svou sebevraždou zanechal všechny, s nimiž přišel do bližšího kontaktu, v podezření, že se na jeho zločinech podíleli. Ti budou jen těžko očišťovat své jméno; totéž se týká institucí, které Epstein tak štědře obdarovával (od Harvardovy univerzity po UJA). Právě židovské organizace a jednotlivci však potřebují, aby se celý případ dobře a podrobně vyšetřil a veřejnost se dověděla pravdu. Pokud by „vyšuměl do ztracena“, byla by to pro židovskou komunitu katastrofa. Zdá se, že americká židovská média jsou si vědoma nebezpečí, které kauza Epstein přinesla a snaží se jí maximálně věnovat.