Dnes je 26. 6. 2019
Zpravodajství
O projektu

Slovenští aktivisté chtějí, aby parlament zamítl přijetí mezinárodní pracovní definice antisemitismu IHRA

13. 11. 2018, -jg- |  Svět

BRATISLAVA – Bojovat peticí proti tomu, aby slovenská vláda přijala mezinárodní pracovní definici antisemitismu IHRA, se rozhodla slovenská pobočka iniciativy Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Petici, která se šíří v online prostoru podepsalo více jak 50 slovenských občanů. Slovenští zákonodárci by totiž měli v brzké době schvalovat návrh usnesení právě k pracovní definici antisemitismu vypracované Mezinárodní aliancí pro připomínku holocaustu (IHRA), jíž přijala řada evropských států a který Slovenské národní radě předložil koaliční poslanec Andrej Danko. Podobně jako i v jiných zemích, slovenská propalestinská iniciativa zmiňuje především strach o „budoucnost svobody projevu na Slovensku“ a Dankův návrh označuje jako „nedemokratický“ a „v rozporu s ústavou SR“. Kromě podpory, které se jí dostalo od „evropských židovských organizací“ zmiňuje i nesprávný překlad textu do slovenštiny a tvrdí, že je to Izrael, kdo se snaží o zásah do slovenského právního systému.

V petici proto aktivisté vyzývají slovenské poslance, aby usnesení zamítli, anebo „nanejvýš vyjádřili souhlas jen se samotnou definicí antisemitismu, přijatou dne 26. května 2016 v Bukurešti“, tj. zhruba jen dvě souvětí, bez příkladů antisemitských vyjádření, z nichž některá zmiňují i Stát Izrael. V překladu do češtiny, který zveřejnila Federace židovských obcí v ČR jde například o: „Popírání práva židovského lidu na sebeurčení, např. tvrzení, že existence Státu Izrael je založena na rasismu; Srovnávání současného konání a politiky Státu Izrael s nacistickou politikou,“ nebo „Kolektivní obviňování Židů za akce Státu Izrael,“ s tím, že se jedná jen o příklady toho, jak se antisemitismus „může“ projevovat i vůči státu Izrael.

Podle údajů samotné IHRA přijalo nebo podpořilo její pracovní definici antisemitismu několik subjektů a zemí. Jako první Velká Británie v prosinci 2016, za ní v lednu 2017 Izrael a v témže roce následovaly Rakousko, Skotsko, Rumunsko, město Londýn, Německo a Bulharsko. Roku 2018 následovala Litva a Republika Makedonie.

Petice se opírá i o skutečnost, že proti přijetí definice IHRA vystoupily v Evropském parlamentu dne 6. listopadu i některé okrajové židovské evropské organizace a zejména pak izraelská Boycott from within, sdružení arabských a židovských Izraelců kolem postavy Ronnieho Barkana. Dále výzva zmiňuje dalších 40 židovských organizací odmítající pracovní definici antisemitismu IHRA a podporující hnutí BDS (Bojkot, stažení investic, sankce), všechny zmíněné na stránkách krajně levicového Židovského hlasu pro mír (Jewish Voice for Peace, JVP).

Proti definici IHRA petice vystupuje rovněž proto, že „na jejím základě by bylo možné učinit absurdní obvinění z antisemtismu i proti význačným izraelským osobnostem“ – od někdejší levicové ministryně školství Šulamit Aloniové, přes zesnulého poslance Josiho Sarida (Meretz), letošního kandidáta na starostu Tel Avivu Asafa Harela, dále Ehuda Olmerta, Ehuda Baraka, Jicchaka Rabina až prvního izraelského premiéra Davida Ben Guriona. Ti všichni podle textu výzvy označili izraelskou politiku vůči Palestincům za naplňující znaky apartheidu nebo za potencionálně apartheidní.

Poslanec Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko přislíbil předložení pracovní definice antisemitismu IHRA slovenskému parlamentu během svého projevu na státní návštěvě v Izraeli, kterou podnikl letos v červenci. Danko se stal v SNS předsedou po kontroverzním Jánu Slotovi, jehož část slovenské veřejnosti vnímá kvůli některým jeho výrokům jako nacionalistu a xenofoba, a stranu přivedl znovu do parlamentu. Dankova SNS je v současnosti jedním z partnerů vládní koalice, spolu se sociálně-demokratickou stranou Smer-SD, středopravicovou Sieť a stranou maďarské menšiny Híd-Most.

Čtyřiačtyřicetiletý právník a politik v minulosti čelil, podobně jako i několik českých politiků, skandálu ohledně nejasného nabytí titulu doktora práv. Jeho rigorózní práce jakoby nikde neexistovala. Během této doby Danko obdržel výzvu na odvolání z parlamentu, k níž se přidalo 39 poslanců. Opoziční liberální politička Lucia Ďuriš Nicholsonová ke snaze o odvolání Danka přidala další důvody, jimiž měly být údajná proruská orientace a „přihlášení se k orbánovské politice a volání po centralizaci moci“. Neúspěšný pokus o jeho odvolání proběhl právě v těchto dnech. Poslanci o něm hlasovali 6. listopadu.