Průzkum mezi evropskými židovskými lídry
Před jakými výzvami a problémy stojí evropské židovské komunity v horizontu příštích pěti až deseti let, na tyto otázky odpovídaly tři stovky židovských představitelů z dvaatřiceti zemí v průzkumu pořádaném roku 2011 americkým JOINTem ve spolupráci s americkou Trinity College. Otázky se týkaly širokého spektra témat, od antisemitismu, bezpečnosti a vztah komunit k Izraeli přes vnitřní uspořádání a financování až například k otázce smíšených manželství či vztahů mezi různými proudy judaismu. Průzkum přinesl zajímavé výsledky i trendy vývoje pohledů a názorů nejvýznamnějších osobností židovského světa od roku 2008, kdy byl tento průzkum proveden naposledy. Zvýšila se například finanční nejistota obcí a také obava z antisemitských útoků, stejně jako obava z demografického úpadku a oslabování komunit, naopak za menší riziko jsou oproti minulosti považovány smíšené sňatky. Také postoj v rámci ortodoxního proudu k otázkám jako postavení konvertitů či dětí ze smíšených sňatků se oproti roku 2008 jeví jako umírněnější.
Mladší generace se dostává ke slovu
Průzkum ukázal rovněž rozdílnost postojů ve vztahu k věku respondentů. Například pokud jde o prioritní úkoly pro židovské obce v příštích letech, celkově byly nejčastěji jmenovány potřeba zastoupení mladé generace v orgánech obcí, posílení židovského vzdělávacího systému a podpora slabším a sociálně potřebným členům vlastní komunity. Zatímco mladší respondenti častěji jmenovali u této otázky neinstitucionální zábavné aktivity a kladli menší důraz na boj proti antisemitismu, starší se vyslovovali častěji pro podporu potřebných ve vlastní komunitě i solidární pomoc Židům v nouzi po celém světě.
Hrozící úpadek židovských obcí
Za největší rizika do budoucnosti uvedlo 67% respondentů vzdálení se Židů od komunitního života a 60% demografický úpadek. Především ortodoxní respondenti zmiňovali jako závažné riziko smíšená manželství, ovšem postoj i v rámci ortodoxní komunity se od roku 2008 zmírnil (za vážné nebezpečí jej označilo 40% ortodoxních respondentů oproti 60% před třemi lety). Zásadní otázku představuje pro většinu komunit také postoj k přijímání konvertitů (zvláště neortodoxních) a dětí ze smíšených sňatků do židovských obcí. Přes značný rozdíl v postojích převažuje otevřenost a například na konkrétní otázku, zda mají být přijímány děti ze smíšených manželství do židovských škol, odpovědělo v různé míře kladně 93% respondentů a pouhé jedno procento se postavilo striktně proti. Odpovědi se lišily zejména v závislosti na konkrétním proudu v judaismu, a právě rozpory mezi liberálnějšími a konzervativními proudy mohou podle 42% respondentů v budoucnosti sílit.
Bezpečnostní situace a antisemitismus
Pokud jde o bezpečnostní situaci, odpovědi po celé Evropě vykazovaly velice podobné, většinou značně pozitivní rysy: 62% respondentů se cítí „spíše bezpečně“ a 26% „naprosto bezpečně“, zatímco pouhých 9% odpovědělo, že si připadá „spíše ohroženo“ a tři procenta se cítí „velmi ohrožena“. Nutno však podotknout, že průzkum se konal před vražedným incidentem u židovské školy v Toulouse. Riziko vzestupu antisemitismu očekává v budoucnosti 49% respondentů a obecně větší obavy ze současného antisemitismu panují v západní Evropě (30%) než v Evropě východní (14%). Větší tendence označit antisemitismus za vážné riziko mají zastánci pravice (46% z nich považuje antisemitismus za závažné nebezpečí).
Evropa a Izrael
Příslušenství k Evropě coby obecnému projektu i k evropským židovským institucím je podstatné pro velkou část respondentů, přestože pouhých 15% dotazovaných uvedlo, že jsou jim známy cíle a programy hlavních evropských židovských organizací. Samostatnou kapitolou je vztah evropských komunit k Izraeli, který má být podle respondentů silný, ovšem vzhledem k aktuálnímu vývoji situace na Blízkém východě se stává čím dál problematičtější. Široká shoda panuje na tom, že „židovské obce by měly svým členům umožňovat sdílení různých názorů a pohledů na Izrael a jeho politiku“ (85%). Stejný počet respondentů se však shodl i na tom, že „události v Izraeli mohou v mé zemi vést k posílení antisemitismu“.