Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Proč vyšly v německých novinách vystřihovací kipy? Vládní zmocněnec varoval před jejich nošením

28. 5. 2019, -rjw- |  Svět

BERLÍN – V Německu se vede bouřlivá diskuse o nošení kip. Vyvolal ji koncem minulého týdne výrok vládního zmocněnce pro boj s antisemitismem, Felixe Kleina. Jeho varování Židů před nošením kipy se setkalo s nejrůznějšími reakcemi, a to jak na politické úrovni spolkové vlády i vlád jednotlivých zemí, tak i napříč německou společností. Všechno vyvolal nešťastný výrok Felixe Kleina pro mediální skupinu Funke. Možná to lze označit za projev bezradnosti: „Nemohu Židům doporučit, aby dnes kdekoli v Německu nosili kipy. Bohužel to musím takto říct,“ prohlásil Klein s tím, že „jeho názor v této věci se bohužel vůči dřívějšku změnil,“ kvůli tomu, že „společnost čím dál více ztrácí zábrany a hrubne.“ Uvedl, že 90 procent antisemitských útoků padá na vrub pravicovým extremistům; pokud jde o muslimské pachatele, jsou to podle něj většinou lidé, žijící v Německu již delší dobu, ale sledující převážně arabská média, z nichž přebírají antisemitské názory.

Přitom upozornil, že problém je částečně i v nedostatečném vzdělání policistů, kteří prý nejsou schopni antisemitismus jasně rozpoznat (chybí přesná definice), a proto si nejsou jisti, jak se v konkrétních situacích zachovat. A podobně nepřipraveni jsou podle něj také učitelé a úředníci. Proto se snaží prosadit náležité školení státních zaměstnanců.

Spouštěč a reakce

Tento výrok způsobil pobouření v Německu i v zahraničí, zvláště v Izraeli. Část jej interpretuje způsobem „německá vláda Židům doporučila odložit kipy“, druhá část v Kleinových slovech vidí pojmenování stavu současné německé společnosti. Jsou i tací, kdo vymýšlejí, co s tím.

Německý židovský publicista Michel Friedmann označil Kleinův výrok za „manifestační přísahu státu“ (Offenbarungseid), jinými slovy za přiznání, že státní moc je na novou vlnu antisemitismu krátká. „Stát zjevně nedokáže umožnit všem židovským občanům volné praktikování náboženství,“ konstatuje Friedmann hořce.

Proti Kleinově výroku se hned v sobotu ohradil bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU): „Každý může a má nosit kipu, a to kde chce a kdy chce.“ – Německá vláda podle něj nesmí antisemitismu uhýbat a musí být schopna Židy ochránit. Podobně se vyjadřují i další politici jako spolková ministryně spravedlnosti Katarina Barley (SPD). V pondělí – již po pobouřených reakcích z Izraele i z německé společnosti – oznámila kancléřka Angela Merkelová, že je odpovědností Německa, aby všem Židům, kteří nosí kipu, zajistilo bezpečí.

Je paradoxní, že částečně za pravdu Kleinovi dala prezidentka židovské obce v Mnichově a Horním Bavorsku, Charlotte Knoblochová. „Znejistění v židovském společenství je nyní veliké, a chápu každého, kdo se v této zemi nechce viditelně označovat za Žida,“ řekla v neděli agentuře „Deutsche Presse“. A samozřejmě dodala, že to rozhodně není žádoucí stav a že stát je povinen zajistit, aby „v celém Německu byl možno žít beze strachu židovským životem.“

„Německo nosí kipu“

Největší německý deník „Bild“ otiskl v pondělí na první stránce vystřihovánku kipy, aby si ji každý čtenář mohl vystřihnout a nasadit na výraz solidarity s židovskými muži, kteří se stávají v zemi čím dál častěji terčem útoku. U toho byl komentář známého novináře Juliana Reichelta s poselstvím: Kipa k Německu patří!

Tento postup navazuje na akci „Německo nosí kipu“ z loňského dubna. Tehdy si na demonstracích proti antisemitismu účastníci nasazovali kipy a prohlašovali, že je nezbytně nutné, aby je Židé v Německu mohli nosit bezpečně. Projevů solidarity není málo, před rokem demonstranti zaplňovali hlavní náměstí a letos jich bude možná ještě víc. Nové demonstrace proti antisemitismu se konají v německých městech už tento týden. Pro reálnou bezpečnost německých Židů však bude rozhodující, jaké konkrétní kroky podniknou bezpečnostní složky.