Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Proč pomníky obětem holocaustu zdobí v Bělorusku a Moldavsku kříže

10. 7. 2017, -jg- |  Svět

MINSK – Tam v Bělorusku, kde po holocaustu již nezůstali žádní Židé, ale místní lidé obětem vztyčili pomník, došlo na mnoha místech k paradoxní situaci. Pietu místní vyjádřili tak, jak je jim blízké – totiž symbolem pravoslavného kříže. Člověk neznalý místních událostí by se tak jen těžko dovtípil, že desítky tisíc nacisty zavražděných civilistů byli v převážné většině Židé. Jeden takový památník se nachází v jihoběloruském Pětrikově, hned vedle pomníku padlým sovětským vojákům. „Člověk, který jej vybudoval, si myslel, že bychom neměli uctít jen vojáky, co osvobodili naše město, ale i civilisty. Takže lidé vědí, že zde byli vražděni civilisté. A jelikož byl křesťan, dal na pomník kříž,“ sdělila Galina Turchanovičová, ředitelka místního muzea regionální historie. Souhlasí, že na místě sice nebyli zabíjeni jen Židé, ale že právě oni tvořili drtivou většinu obětí. „Je hloupé dát na pomník kříž, ale dosud se tím nikdo nezabýval,“ říká.

Stovky židovských obyvatel Pětrikova, kteří ještě před sto lety tvořili padesát procent obyvatel města, byli nacisty donuceni dojít k řece s kameny uvázanými kolem krku, a potom střeleni do zad. Přežít ve vodě a přeplavat řeku na druhý břeh se zázračně podařilo jen jednomu člověku. Další civilisté byli postříleni a zahrabáni v hromadných hrobech v přilehlých lesích. Izraelský památník holocaustu Jad vašem má seznam s údaji 401 obětí z Pětrikova, ale tento seznam je značně nekompletní a přeživší neexistují.

Prý je pošlou do Palestiny

Případ Pětrikova však není jediný. V zemích bývalého Sovětského svazu pomníky obětem holocaustu nezmiňují, že lidé byli zavražděni proto, že byli Židé. Píše se na nich, že na místě byli fašisty zavražděni „civilisté“, popřípadě „sovětší občané“. Poté, co padl Sovětský svaz a náboženství přestalo být tabu, začali se na nich při restaurování objevovat kříže. Křesťanské symboly se tak na památnících holocaustu objevují ve stovkách obcí po Bělosrusku a Moldavsku, ponejvíce tam, kde z židovské komunity nikdo nezůstal.

To se týká i běloruského města Bjahoml ve vitebské oblasti, kde byl minulé léto vztyčen kříž s Ježíšem a dalšími křesťanskými svatými na památku obětí holocaustu – jen pár kroků od místa, kde bylo 2. října 1941 v předem vykopaném masovém hrobě popraveno 300 místních Židů. Podle místní historičky Aly Korolevičové jim bylo nacisty sděleno, ať se shromáždí, že budou posláni do Palestiny nebo Ameriky. V šedesátých letech byly jejich ostatky přemístěny vedle křesťanského hřbitova, protože už si nikdo nepamatoval, kde ležel hřbitov židovský a na místě nedávno vztyčen zmíněný křesťanský pomník obětem holocaustu. Představitelé města se prý nyní snaží shromáždit jména, aby mohla být na pomníku zmíněna.

Po Židech došlo na Bělorusy

V Bjahomlu bylo během války, ale také těsně po ní, zabito také mnoho Bělorusů. „Nacisté zabíjeli všechny, kdo měli co dočinění s partyzány. Házeli děti do studen, odváděli je do pracovních táborů a brali jim krev pro raněné německé vojáky. Pálili domy s lidmi uvnitř,“ řekla Korolevičová, jíž obě babičky byly takto zavražděny nacisty. „Jediným rozdílem bylo, že Židé byli zabíjeni první,“ dodala. Podle ní je pomník obětem holocaustu pro všechny. „Všichni žijeme pod jedním bohem.. Žid, Bělorus, Rus – zabíjeli všechny. Mezi lidmi nerozslišuji, všichni jsme lidé,“ dodala.

Mnozí z židovské běloruské komunity to ale stejně nevidí a tvrdí, že kříže jako pomníky obětem holocaustu jsou neuctivé a historicky chybné. Například Boris Bruk z židovské komunity v Brestu, který v Bělorusku napomohl postavení 17 pomníků obětem holocaustu v minulých letech, tvrdí, že je důležité, aby na pomníku stálo slovo Žid. „Pokud je tam jen kříž a byli tam zabíjeni Židé, není to správné. Dělá to falešný dojem o tom, kdo zde byl popraven a to se musí změnit,“ řekl. „Kříž je symbolem odlišného náboženství, které není zcela monoteistické a pokud jej má Žid na hrobě, nebude mít klid,“ myslí si Bruk.

Rozdílné zkušenosti

Irina Šichova, kurátorka muzea židovské kultury v Moldavsku řekla, že v moldavských obcích jako je Terebna nebo Edinec spatřila v minulých letech pomníky s křížem po levé straně a napravo s Davidovou hvězdou. Sama na tom nevidí nic špatného. „Pokud křesťané uctí památku svých židovských sousedů způsobem, který jim je vlastní, nevidím na tom nic špatného,“ řekla.

V Pětrikově mezitím židovská návštěvnice, jejíž příbuzní z babiččiny strany byli ti, kdo zde byli zavražděni, zakusila nepříjemnou zkušenost, když se na místní radnici pokusila vyjednat úpravu výše zmíněného pomníku obětem holocaustu – například přidánm Davidovy hvězdy. „Představitel rady města jí řekl, že Židé mají svůj pomník v lese, kde se odehrály popravy a proto není potřeba, aby byli zmíněni i na pomníku ve středu města – obvzlášť, když to nebyli Židé, kdo jej postavil,“ píše Julie Masisová pro Times of Israel. „Spoustu Bělorusů nacisté zavraždili také,“ sdělil návštěvnici zástupce města.