Dnes je 4. 7. 2020
Zpravodajství
O projektu

Pro jedny Spartakus, pro druhé student Tóry. Herec Kirk Douglas zemřel ve věku 103 let

7. 2. 2020, -jg- |  Svět

LOS ANGELES – Ikonická filmová hvězda Kirk Douglas zemřel ve středu 5. února doma v Beverly Hills, ve věku 103 let. Ačkoliv jako herec byl na výsluní od 40. do 70. let, jeho filmy můžeme i dnes tu a tam vidět v televizi. Pro většinu diváků zůstal legendárním Spartakem, podle stejnojmenného filmu. Pro Davida Wolpeho, rabína synagogy konzervativního směru Sinai Temple v Los Angeles, však byl chevrutou, aramejsky spolustudujícím, a zůstal Issurem Danielovičem, jak znělo jeho původní jméno. „Po 25 let jsem se s ním setkával, abychom jednou týdně studovali Tóru. Ale poté, co jsme se pročetli celou Biblí (o králi Davidovi řekl, že je to role, pro níž se narodil) jsme se posunuli k jiným knihám: Mišně pro rabínskou moudrost, k Proroku od Chalíla Džibrána, poesii Walta Whitmana a moderní theologii Avrahama Joshuy Heschela a Martina Bubera,“ napsal Wolpe do nekrologu pro New York Times.

Když se ti dva v 70. letech poprvé setkali, měl Douglas už za sebou většinu svých 87 filmových rolí, ale také mrtvici, infarkt a havárii vrtulníku, př níž zahynuli dva jeho spolucestující. Svou manželku Anne Buydensovou (100) si Douglas vzal roku 1954, aby si po 50 letech společného soužití vystrojili další, tentokrát židovskou svatbu. Anne před ní konvertovala. „Bylo už na čase, aby si Kirk vzal Židovku!“ řekla prý tehdy. Ke svému židovství se Kirk Douglas navrátil až v pozdějších letech svého života. Narodil se roku 1916 jako Issur Danielovič, syn chudých a negramotných židovských imigrantů z oblasti Mohyleva v dnešním Bělorusku.

O svém otci Herschelovi (Harrym), jenž do USA utekl před kozáckými pogromy, a kde živil svých šest dcer a syna coby hadrář a popelář, později Kirk napsal, že to byl „nejstatečnější, nejchytřejší a nejsilnější člověk, jakého poznal“. Pro hereckou dráhu se Kirk rozhodl už ve svých třinácti letech. Krátce po obřadu bar micva mu jeho synagoga nabídla podporu rabínských studií. Tehdy to ale Douglas razantně odmítl s tím, že se stane hercem. A této své ambice se držel, zatímco díky sportovnímu stipendiu navštěvoval Saint Lawrence University a během druhé světové války sloužil v americkém námořnictvu.

Jeho první filmová role přišla roku 1946 a v 50. a 60. letech patřil mezi nejžádanější mužské herce v Hollywoodu. S narůstající slávou a bohatstvím se Douglas ke svému židovskému dědictví nehlásil. (Ve své memoárové knize Hadrářův syn napsal, že už tehdy musel mít člověk nóbl umělecké jméno, aby se prosadil, a že byl za svůj původ coby dítě často bit.) I když tu a tam se vyskytly výjimky. „Na Jom kipur jsem se vždycky postil. Nepřestal jsem pracovat na filmu, ale postil jsem se. A povím vám, že to není jednoduché milovat se s Lanou Turnerovou na prázdný žaludek,“ řekl tehdy reportérovi.

Čas navrátit se k židovství prvně pocítil Kirk Douglas roku 1991 po téměř fatální srážce vrtulníku s akrobatickým letadlem, při níž zemřeli dva mladší muži a Douglas byl s vážným zraněním páteře dlouho hospitalizován. „Uvědomil jsem si, že jsem byl ušetřen, protože jsem se nikdy nepopral s tím, co to znamená být Židem,“ sdělil. A tehdy začal s pravidelným studiem Tóry s několika mladými rabíny a ve svých 83 letech měl podruhé v synagoze Sinai Temple obřad bar micva.

Kirk Douglas byl ženatý dvakrát a ani jedna z jeho manželek nebyly původně Židovkami a žádné z jeho dětí nebylo vychováváno v židovské tradici. Jeho nejstarší syn, herec a režisér Michael Douglas, si však svou cestu k judaismu našel sám a roku 2015 byl dokonce oceněn izraelskou Genesis Prize. Společně se svou manželkou daroval Kirk Douglas asi 100 milionů amerických dolarů na nejrůznější charitativní projekty v Izraeli i doma v USA. Roku 1981 se stal nositelem nejvyššího amerického civilního vyznamenání, Medaile svobody, jíž přijal od prezidenta Jimmyho Cartera. Kromě synů Michaela, Petera a Joela po sobě Kirk Douglas zanechal i sedm vnoučat.