Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Příkrý kritik Izraele Jeremy Corbyn navzdory varování židovských představitelů zvolen do čela britských Labouristů

17. 9. 2015, -jg-, -mk- |  Svět

LONDÝN – Znepokojení nejen v řadách britské židovské komunity vyvolal výsledek vnitrostranických voleb britských Labouristů. Do jejich čela byl v souladu s prognózami zvolen už v prvním kole s 59,5 procenty hlasů devětašedesátiletý přestavitel krajně levicového křídla strany Jeremy Corbyn. Tomu bylo mimo jiné v minulosti vytýkáno, že označil za své „přátele“ představitele teroristických hnutí Hamás či Hizballáh anebo že obhajuje osoby veřejně popírající holocaust. Corbyn patří také k tvrdým kritikům zahraniční politiky Izraele, k jehož bojkotům vyzývá, stejně jako USA a labouristického premiéra Tonyho Blaira, kterého navrhoval soudit za „zločinnou válku v Iráku“. Corbyn, před jehož zvolením varovali z uvedených důvodů někteří přední Labouristé, začal vzápětí svou rétoriku poněkud mírnit a některé své excesy brát zpátky.

Vítězství zastánce krajně levicového křídla britské obdoby sociálnědemokratické strany bylo sice předpokládané, avšak málokdo očekával, že bude takto drtivé. Doposud stál spíše na okraji stranického života a coby poslanec dolní komory parlamentu bezpočtukrát hlasoval proti rozhodnutí strany. Nyní však s téměř šedesáti procenty hlasů, které sesbíral hned v prvním kole, získal velmi silný mandát: kandidáti, kteří se ve volbách předsedy umístili těsně za ním, o generaci mladší zastánci spíše středové politiky Andy Burnham a Yvette Cooperová, nedosáhli ani na dvacet procent hlasů.

Jeho politická vize se vyznačuje akcentem na sociální spravedlnost a například i zdůrazněním nutnosti zaujmout vstřícnější postoj k uprchlíkům při současné uprchlické krizi v Evropě. Pokud jde o Blízký východ, Jeremy Corbyn se netají svými sympatiemi k palestinskému boji za samostatnost a stýká se i s představiteli militantních teroristických organizací, jako je Hizballáh či Hamás, které se zas netají svým cílem zničit Izrael. Podle jeho nynějších slov však s těmito lidmi jedná, protože pro vyřešení konfliktu je zapotřebí hovořit se všemi zainteresovanými stranami, což prý neznamená, že schvaluje jejich militantní politiku – pouze uznání toho, že zastupují názor velké části palestinské veřejnosti. Čas i reálná politika ovšem ukáže, jak a kdy začne Corbyn jednat i s izraelskou zainteresovanou stranou.

Otázka vyvstává rovněž i při Corbynově kontroverznímu postoji ke skupině Islámský stát (ISIS), jehož podporu nově zvolený šéf labouristů považuje za legitimní politický názor. „Osobně ISIS nepodporuji, ale měli bychom mít na paměti, že vyjádření politického hlediska není samo o sobě trestným činem. Spáchání trestného činu je jiná věc, ale vyjádření politického názoru, i když těžce stravitelného, je někdy pro demokracii velmi důležité,“ sdělil BBC a jedním dechem dodal, že Velká Británie by neměla nijak postihovat bojovníky z řad Islámského státu, kteří se chtějí na její území navrátit a ani jim v tom bránit. „Neříkám to s úmyslem poskytnout ISIS podporu, ale mám pocit, že bychom o tom měli přemýšlet spíše opatrně, vyhnout se reflexivní reakci a říkat: Tito bojovníci jsou dobří a tito jsou špatní, takže těmto to umožníme a tyto zakážeme,“ řekl.

Corbyn dále požaduje, aby Izrael umožnil návrat palestinských uprchlíků, což je jedním z nejzásadnějších sporných bodů případné dohody. „Je třeba vyřešit tři otázky související s Palestinou: za prvé osady a okupaci Západního břehu, za druhé obléhání Gazy a za třetí otázku uprchlíků nyní již čtvrté generace, kteří žijí v táborech v Libanonu a někteří dosud i v Sýrii. Zasluhují si také vlastní práva, zasluhují si právo vrátit se domů,“ prohlásil Corbyn v nedávném rozhovoru pro propalestinský server Electronic Intifada.

Corbyn rovněž volá po omezení či přímo embargu dodávek zbraní pro Izrael, a to proto, že země čelí žalobám z válečných zločinů. Připustil sice, že z téhož bývá obviňován i Hamás, avšak „ve zcela jiném a menším měřítku“. Opakovaně se vyslovil pro bojkot těch izraelských univerzit, které se podílejí na vývoji zbraní, a to i přesto, že se jedná především o vývoj obranných mechanismů, jakým byl v minulosti třeba protiraketový štít Železná kupole nebo Davidův prak.

Naopak se nově zvolený předseda Labouristů distancoval od některých postav popírajících holocaust či zastávajících antisemitské postoje. Popíračství označil za „zlé a pomýlené“ a uvedl, že když před patnácti lety podpořil hnutí Deir Yassin Remembered v čele s aktivistou, který zpochybňuje holocaust, v té době nebyly tyto jeho názory veřejně známy. Podobně ani izraelský islamista šejch Raed Salah v době, kdy se s ním Corbyn setkal, údajně ještě nehlásal antisemitské názory. K tomu, že se v dopise zastal anglikánského kněze, který po sociálních sítích šířil konspirační teorie o jedenáctém září a kritizoval „sionistickou lobby“ ve Spojených státech, se ovšem Corbyn nijak nevyjádřil.

Naposledy se média pozastavila nad směřováním Jeremyho Corbyna tehdy, když prosákla nepotvrzená informace, že nový předseda Labouristů chce v Británii zavést post „ministra pro židovské záležitosti“, který by měl mít na starost komunikaci se židovskými obcemi a „stavět mosty“ mezi nimi a většinovou společností. Podobně prý uvažuje o zřízení ministerstva pro muslimy.

Kromě převažujících varovných a znepokojených hlasů se ze židovské komunity ozývají i ti, kteří Corbynovi věří a pokládají náznaky obvinění z antisemitismu za neopodstatněná. Podle některých jde jen o snahu zastánců pravicové linie izraelské politiky zdiskreditovat obhájce mírového řešení izraelsko-palestinské otázky. Deník The Guardian například v reakcích čtenářů zveřejnil dopis podepsaný třemi desítkami zástupců z řad britských Židů, mezi nimi i univerzitního profesora a aktivisty Illana Pappého, kteří prohlašují, že obavy z Corbyna shrnuté v článcích publikovaných serverem The Jewish Chronicle nevyjadřují široký konsensus napříč židovskou komunitou. „Server Jewish Chronicle jistě nehovoří za progresivní britské Židy. Corbyn má na svém kontě mimořádné množství aktivit k potlačování rasismu, včetně antisemitismu ve všech jeho formách. Velmi hlasitě vystupoval v kampani proti apartheidu v Jihoarické republice a konzistentně podporuje utlačované národy, jako jsou Kurdové či Palestinci,“ uvádí se v dopise.