Dnes je 27. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Předseda Evropského parlamentu podpořil restituce majetku uloupeného za holocaustu

6. 11. 2016, -rjw- |  Svět

ŠTRASBURK – Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz vyzval tento týden Polsko a další postkomunistické země, aby navrátily židovský majetek zabavený během 2. světové války a krátce po ní. „Osobně považuji za důležité provést restituce a náhrady za nemovitý majetek, židovské umělecké dědictví a další kulturní jmění, uloupené během druhé světové války a v následujících letech,“ napsal Schulz minulý měsíc v dopise Gunnaru Hökmarkovi, předsedovi Evropské aliance pro přeživší šoa. „Plně proto podporuji uskutečnění rezolucí Evropského parlamentu o navrácení majetku uloupeného židovským komunitám a restituce majetku obětí holocaustu.“ Zmiňované rezoluce totiž Evropský parlament schválil v roce 2003. Největší problém mají s restitucemi právě východoevropské země a zvláště pak Polsko, kde žilo před válkou na 3 miliony Židů.

V letech 2009 a 2010 se v Praze konaly Konference k osudu majetku obětí holocaustu (Conference on Hologaust Era Assets), z nichž vzešly dva dokumenty, z nichž první podepsalo 46 států (tzn. Terezínská deklarace), druhý (Směrnice a nejlepší postupy pro navracení a kompenzace…) 43 států.

Největší problém s navracením židovského majetku má Polsko. V zemi, kde před 2. světovou válkou žily 3 miliony Židů, se dosud nepodařilo prosadit restituční zákony. Navzdory zákonné úpravě z roku 1997, týkající se majetku židovských obcí, zůstává po téměř dvaceti letech více jak 5000 žádostí nevyřízeno a naděje na jejich vyřešení je v nedohlednu. V případě soukromých osob je situace ještě horší.

Přestože Polsko patří k signatářům Terezínské deklarace, po volbách v roce 2011 se tamější komplikované snahy o prosazení restitučního zákona zastavily úplně. V roce 2012 se polský ministr zahraničí Radek Sikorski odmítl zúčastnit Konference o navracení nemovitého majetku (Immovable Property Review Conference) v Praze.

Britská ministryně zahraničních věcí Joyce Anelayová se k Schulzově výzvě připojila prohlášením, že vláda v Londýně bude na Polsko a další země východní Evropy vyvíjet tlak, aby se postaraly o stárnoucí přeživší šoa – včetně restitucí.

Sedmdesát let po skončení 2. světové války však počet od podepsání deklarace výrazně poklesl a pokud Polsko dokáže tlakům odolávat ještě pár let, sníží se počet přeživších na minimum – až zákon konečně projde, možná už nebude koho odškodňovat.