Dnes je 13. 12. 2018
Zpravodajství
O projektu

Polský prezident Duda navštívil JCC Krakow. S židovskými lídry zde hovořil o „zákonu o holocaustu“

1. 3. 2018, -jg- |  Svět

KRAKOV – Poté, co podepsal tzv. „zákon o holocaustu“, jehož uvedení v platnost byla posléze odložena, zavítal polský prezident Andrzej Duda na návštěvu židovského komunitního centra v Krakově, zmírnit tenze s židovskou komunitou. Během své úterní (27.2.) návštěvy JCC Krakow podle polského deníku Gazeta Wyborcza řekl: „Nenazval bych to krizí, spíše neshodou, která jak doufáme, bude brzo vyřešena.“ Na setkání s polskými židovskými lídry v JCC Duda podotkl, že „jako u právníka u něj zákon nevzbuzuje žádné pochybnosti“ a že „došlo k velmi dramatickým interpretacím.“ „Mezi Poláky byli lidé, kteří udávali Židy mezi Poláky, ale nebyl to celý polský národ. Všechna zjednodušení jsou velmi bolestivá,“ dodal polský prezident s tím, že zákon zaslal k ústavnímu soudu a doufá „že ten brzo promluví na toto téma, což pomůže uklidnit dohady“. Duda se se svou chotí v Krakově setkali s místními představiteli židovské obce, např. Tadeuszem Jakubowiczem, Michaelem Schudrichem, vrchním rabínem Polska a Jonathanem Ornsteinem, ředitelem JCC Krakow.

Během svého smířlivého gesta Duda promluvil i na téma narůstajícího domácího antisemitismu, který podle něj „musí být potírán jak na společenské, tak vládní úrovni“. Během setkání v JCC Krakow, kde se scházejí přeživší holocaustu, ale kde funguje i židovská předškolka, Duda zmínil přínosnou roli židovské kultury pro Polsko. „Mnoho lidí v polské kultuře, například skvělí básníci s židovskými kořeny, velmi přispěli tomu, co dnes nazýváme Polskem,“ prohlásil.

Kontroverzní zákon, podepsaný prezidentem už 6. února, prý nebude podle polského ministra spravedlnosti „v této fázi zatím uveden v platnost“. Zákon, který kriminalizuje každého, kdo by mluvil o podílu Polska nebo polského národa na nacistických zločinech, by umožnil uložit pachateli tříletý trest odnětí svobody. Přesto ale představitelé polské vlády tvrdí, že trestní stíhání podle tohoto zákona je nepravděpodobné.

Klíčový paragraf zákona, o který se vedou spory, zní: „Kdokoli tvrdí veřejně a v rozporu s fakty, že polský národ nebo polská republika jsou zodpovědní nebo spoluzodpovědní za nacistické zločiny spáchané Třetí říší…. nebo za další závažné zločiny proti míru, proti lidskosti nebo zločiny válečné či kdokoli dramaticky snižuje zodpovědnost skutečných pachatelů těchto zločinů, může být potrestán pokutou či odnětím svobody až do výše tří let.“

Duda dále v Krakově prohlásil, že to, co nazval spíše „neshodou, nikoliv krizí“, se podaří zdárně vyřešit, a že vztahy s Izraelem, budované po desetiletí, odkdy se Polsko stalo demokracií, nebudou poškozeny. Ve středu vyrazil do Izraele tým polských historiků setkat se s izraelskými představiteli. „Smyslem tohoto setkání je zachování historické pravdy a ochrana před poškozením svobody historického bádání a svobody projevu,“ sdělilo izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelská ambasáda ve Varšavě připomněla na svém twitterovém účtu navázání diplomatických vztahů s Polskem roku 1990 s tím, že „hledí do budoucnosti s nadějí na návrat konstruktivní spolupráce a přátelský dialog.“