Dnes je 21. 8. 2017
Zpravodajství
O projektu

Polské město odmítlo nabídku UNESCO oslavit 2017 jako „Zamenhofův rok“

21. 12. 2016, -rjw- |  Svět

BĚLOSTOK – Před sto lety zemřel lékař L. L. Zamenhof, tvůrce „univerzálního jazyka“ esperanto. Radnice v jeho rodišti, dnes polském Bělostoku, odmítla nabídku UNESCO na podporu oslav Zamenhofova roku. „Máme už rok Józefa Pilsudského,“ zaznělo z místní radnice s převahou nacionálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Primátor Bělostoku, Tadeusz Truskolaski, si od členů PiS vyslechl obvinění, že „chce Zamenhofa zneužívat k politickým cílům“. Truskolaski se v roce 2007 zúčastnil mezinárodního esperantského sjezdu v Jokohamě a dlouhodobě usiluje o obnovu Bělostoku jako „příkladu integrace různých etnických a náboženských skupin, kde se setkávali Poláci, Bělorusové, Židé, Litevci, Němci, Rusové a Tataři“. Mluvčí PiS, Konrad Zieleniecki, prohlásil, že „Zamenhof je významným bělostockým rodákem zasluhujícím připomínku,“ dodal však, že město již chystá oslavy výročí Josefa Pilsudského, otce polské nezávislosti.

Není to jediná obtíž kolem Zamenhofovy památky v rodném městě: Od letošního února prosakují spekulace o snahách zavřít Zamenhofovo centrum, nebo alespoň přesunout do jiné budovy. Třebaže je Zamenhofovo centrum nezávislá organizace, jeho zaměstnanci byli na dotaz Ztis.cz ohledně jeho vyhlídek vyhýbaví.

Zbigniew Nikiforowicz z opoziční Občanské platformy řekl pro agenturu AFP, že situace souvisí s „negativním přístupem uvnitř PiS ke všemu, co není etnicky polské“ a „růstem katolického nacionalismu, který by rád zapomněl historii Bělostoku, v němž do druhé světové války tvořili Židé téměř polovinu obyvatelstva.“ Právě tuto multietnickou minulost Bělostoku připomíná – zatím – Zamenhofovo centrum.

Když se Ludovico Lazaro (Eliezer Levi) Zamenhof (1859-1917) narodil, byl Bělostok součástí carského Ruska. Jeho otec se živil jako učitel jazyků a mluvil rusky. Maminka mluvila jidiš. Zamenhof do nástupu na gymnázium ovládl několik jazyků, tam k nim připojil latinu a řečtinu. Své jazykové nadání využil k celoživotnímu projektu – vytvoření univerzálního jazyka, snadno osvojitelného a nenáležejícího žádnému národu. Projektu se mohl věnovat jenom ve volném čase, když se vrátil z oční ordinace. Esperanto, jak jazyk nazval, se stal nejfrekventovanějším umělým jazykem. Dnes jím mluví už jen asi milion lidí po celém světě, asi dva tisíce jej považuje za svoji mateřštinu.