Dnes je 26. 6. 2019
Zpravodajství
O projektu

Polsko-izraelský kompromis: Roztržka mezi Polskem a Izraelem ohledně zákona o holocaustu ukončena

28. 6. 2018, -rjw- |  Svět

VARŠAVA – Odsouzení antisemitismu i antipolonismu. Společná zodpovědnost za uchování památky šoa. To jsou hlavní hesla, s nimiž byla minulý týden ukončena diplomatická roztržka mezi Polskem a Izraelem. Tu vyvolal tzn. „zákon o holocaustu“, zakazující používat výrazy jako „polské tábory smrti“ a mluvit o podílu Poláků na vyvražďování Židů za 2. světové války. Po týdnech jednání mezi oběma vládami se podařilo dospět ke kompromisu. Výsledek byl korunován podpisem společného prohlášení ve čtvrtek 21. června a následující středu hlasováním v polském parlamentu, které zrušilo trest odnětí svobody za zmiňování polského podílu na šoa. Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že si od těchto změn slibuje zlepšení vztahů s Izraelem. Zároveň upozornil, že zákon nebyl nikdy uveden do praxe.

Od toho se odvozuje svoboda akademického bádání v oblasti dějin šoa, včetně zmiňování jednotlivců polské národnosti, kteří se připojili k nacistickým ukrutnostem. Izraelský premiér odsoudil kolektivní obviňování polského státu nebo národa za činy kolaborantů. Zdůraznil úctu k hrdinství těch Poláků, kteří s nasazením života bojovali proti nacismu a pomáhali dokonce zachraňovat pronásledované, včetně Židů.

Zároveň však Netanjahu odmítl používání termínů jako „polské tábory smrti“, což důrazně požadovala polská strana. Odsoudil též veškeré projevy antipolonismu (který se po odhlasování kontroverzního zákona probudil v mnoha zemích včetně Izraele).

Obě země si podle společného prohlášení uvědomují zodpovědnost, kterou mají vůči obětem i příštím generacím. Je v zájmu Polska i Izraele, aby historici mohli svobodně bádat o dějinách šoa. Zejména přeživší šoa a jejich rodiny nebudou nijak omezovány ve „svobodě projevu ani akademických svobodách“ pokud jde o vyjadřování se k holocaustu.

Polské souvislosti

Evropští politici však jednoznačný optimismus nesdílejí: v úterý se v Lucemburku konalo slyšení u Evropské komise (EK), která Polsku v souvislosti se zákonem pohrozila odebráním hlasovacích práv. Viceprezident EK Frans Timmermans řekl, že „přetrvává systémové ohrožení tímto zákonem“. Podle EK je to jeden z řady kroků, jimiž se strana Právo a spravedlnost snaží ovládnout polskou justici.

Polský ministr zahraničí Konrad Szymanski naproti tomu tvrdí, že úředníci EU nerozumí realitě postkomunistických zemí, které potřebují očistu soudního systému. Očista soudnictví od korupce byla také předvolebním slibem, s nímž strana Právo a spravedlnost vstoupila do politiky.

A tak se stalo, že si „mezinárodní veřejnost“ téměř nepovšimla v něčem kontroverznějšího zákona o Nejvyšším soudu, který v Polsku vstoupil v platnost v úterý. Může vést k odchodu až 40% soudců Nejvyššího soudu včetně nynějšího předsedy. A otevírá také možnost otevřít případy z minulých 20 let, pokud vrchní prokurátor vydá žádost.