Dnes je 12. 12. 2018
Zpravodajství
O projektu

„Petrovi a všem obětem holocaustu.“ Americký astronaut uctil památku šoa z vesmíru s kopií kresby česko-židovského chlapce

12. 4. 2018, -jg- |  Svět

WASHINGTON – Americký astronaut Andrew Feustel uctil památku Jom ha-šoa, izraelského dne vzpomínky na šoa a hrdinství, videopozdravem z mezinárodní vesmírné stanice. Feustel odletěl do vesmíru už letos 21. března s kopií kresby Petra Ginze „Měsíční krajina“. Jde o tutéž kresbu, kterou měl s sebou ve vesmíru zesnulý izraelský astronatut Ilan Ramon na palubě lodi Columbia, jejíž mise se roku 2003 nezdařila. Feustel Ginzův obrázek dostal 1. února 2018, shodou okolností v den, kdy by Petr Ginz, československý chlapec vězněný pro svůj židovský původ v Terezíně, oslavil 90. narozeniny, a na 15. výročí Ramonovi smrti. Podobně jako Ramon si i Feustel přál vzít s sebou kresbu „Měsíční krajiny“, artefaktu z doby holocaustu, do vesmíru, aby „uctil památku Petra a všech obětí šoa“.

„Když mi Andrew (Feustel) řekl, že by chtěl vzít kopii Měsíční krajiny s sebou do vesmíru, nemohla jsem nepomyslet na spojení s Ilanem,“ řekla vdova po zesnulém izraelském astronatuovi Rona Ramonová. Právě jí dal Avner Šalev, ředitel jeruzalémského památníku holocaustu Jad vašem, kopii kresby předtím, než ji předala Feustelovi. „Petrův příběh se velmi dotkl Ilanova srdce. Petr byl chlapec, který měl rád science fiction a snil o cestování do vesmíru, i když byl uvězněn v Terezínském ghettu. Ilan mi řekl, že svou cestou naplňuje Petrův sen, a i když byl Petr zavražděn před lety v Osvětimi, pouhý fakt, že jeho kresba cestuje do vesmíru je svědectvím vítězství jeho ducha,“ uvedla Rona Ramonová.

Ve své videozprávě z mezinárodní vesmírné stanice Feustel zmínil i Petrovu sestru, přeživší holocaust Chavu Pressburgerovou, která dnes žije v Izraeli a kresbu „Měsíční krajiny“ památníku Jad vašem darovala. „Chtěl bych, aby věděla, že památka na jejího bratra bude žít v myslích a srdcích lidí po celém světě navždy,“ řekl. Petr Ginz se narodil v Praze roku 1928. Obraz měsíční krajiny – překvapivě věrně zobrazující, jak vypadá pohled na Zemi z povrchu Měsíce – vytvořil spolu s dalšími výtvarnými díly a osmi knihami science fiction, když byl uvězněn v koncentračním táboře Terezín. Byl také šéfredaktorem časopisu „Vedem“, který v Terezíně vycházel. Jeho život se skončil ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi roku 1944, kdy mu bylo 16 let.