Dnes je 18. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Patrně neexistující komunita čečenských Židů odsoudila Izrael za jeho kroky na Chrámové hoře

23. 7. 2017, -jg- |  Svět

GROZNYJ – V souvislosti s nepokoji v Jeruzalémě kvůli instalaci detektorů kovu na Chrámové hoře, jíž předcházel vražedný teroristický útok, židovská komunita v Čečensku se rozhodla podpořit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova a ostře odsoudila židovský stát za jeho „provokaci proti muslimským posvátným místům“. Prohlášení za čečenskou židovskou komunitu učinil Mosei Junajev. „Čečenští Židé z celého srdce podporují ostře artikulovanou kritiku prezidenta Kadyrova,“ řekl Junajev na videu, které se v úterý objevilo ve všech médiích převážně muslimské autonomní ruské repuliky, ale i v ruských médiích, včetně Echa Moskvy. Má to ale malý háček. Podle expertů i židovských imigrantů z Čečenska dnes žádná organizovaná židovská obec v zemi není a pravděpodobně se zde již nenachází ani židovští jednotlivci. „Ti, kdo tvrdí, že v Čečensku nejsou žádní Židé, mají sami daleko k tomu, aby byli Židy,“ řekl v rozhovoru pro stanici Chechnya Today Junajev.

„Byl jsem vyslán do Čečenské republiky Radou mudrců židovského lidu, abych zde obnovil židovskou komunitu. Pouze skuteční věřící vědí, že je mé přesvědčení pravdivé,“ pokračoval Junajev. Ovšem ani organizace, která měla Junajeva jako emisara židovského lidu do Čečenska vyslat, se podle serveru JTA kromě rozhovoru s Junajevem na Chechnya Today nikde nevyskytuje.

„Nesmysl. V Čečensku ani nejsou žádní Židé, natož organizovaná židovská obec,“ řekla Tamara Rafailova-Kachlonová, Izraelka narozená v Grozném, čečenském hlavním městě. Její otec, Rafoi Rafailov byl hlavou židovské komunity v Pjatigorsku, města na severu Čečenské republiky. „Všichni odtamtud odešli, nevím, ve jménu koho ten muž hovoří,“ dodala. Rovněž rabín Boruch Gorin z Federace židovských komunit v Rusku prohlásil, že v Čečensku by bylo velmi těžké židovskou obec hledat. „Čečna je specifická v tom, že v ní žádná židovská komunita není a nejsou v ní žádní Židé,“ řekl pro server Otkrytaja Rasija. Ruští Židé se sami za Izrael a jeho přístup k bezpečnosti na Chrámové hoře už v minulých dnech jednoznačně postavili.

Nová synagoga v Grozném

„Ne v Grozném a ani nikde jinde. Je možné, že pár jedinců by se zde našlo, ale rozhodně zde po čečenských válkách mezi lety 1990 a 2000 není žádná sociální pospolitost etnických Židů. Jakákoliv stanoviska čečenské židovské komunity jsou vymyšlená,“ prohlásil Gorin. Stejného názoru jsou i editoři serveru Gorskie, který sdružuje komunitu tzv. Horských Židů, patrně potomků Židů přišlých z Persie, kteří žili na Kavkaze po celá staletí. To však nezabránilo prezidentu Kadyrovovi ohlasit roku 2013 otevření nové synagogy v Grozném. Otázka, pro koho však má být synagoga vystavěna, zaujala ruského politika a novináře Vadima Beriašviliho. „Čečenským uřadům se podařilo najít dva Židy, kteří by mohli být přítomni na otevření synagogy. Oba oslovení však účast odmítli,“ napsal tehdy podle JTA Beriašvili s tím, že otázku proč k odmítnutí došlo, nechává otevřenou.

Město Groznyj kdysi skutečně synagogu mělo. V 19. století zde byla vystavěna aškenazskými Židy. Od roku 1937 se však užívala jako budova hudební školy a nakonec byla zcela zničena během první čečenské války v letech 1994 – 96.

VIDEO: Čečenská židovská obec podporuje prezidenta Čečenské republiky (rusky)