Dnes je 8. 7. 2020
Zpravodajství
O projektu

Pád turecké liry způsobili židovští sionističtí bankéři, zaznělo od představitele vládní strany v Turecku

16. 8. 2018, -jg- |  Svět

ANKARA – Vysoce postavený turecký představitel Burhan Kuzu na svém twitterovém účtu zveřejnil během večera v úterý 14. srpna několik příspěvků, v nichž ze současné měnové krize turecké liry obviňuje „sionistické bankéře židovského původu“. Ve své sérii tweetů naznačil, že prezident Trump si „není vědom“, že jeho zemi řídí „židovské bankéřské rodiny“. Turecká lira se vůči americkému dolaru tento měsíc rekordně propadla a ztratila až třetinu své hodnoty. Kromě stavu samotného tureckého hospodářství ke krizi přispěla také diplomatická roztržka mezi Tureckem a USA, které vyhlásily Turecku ekonomické sankce. Turci totiž už dva roky vězní amerického evangelického pastora Andrewa Brunsona kvůli obvinění z terorismu. Erdogan označil propad liry za „spiknutí“, podle něj nemá ekonomický základ.

Na vlně nacionalistického odporu vůči USA, která se v Turecku vzedmula, se svezl i Kuzu, který naznačil, že si Spojené státy nejsou tak zcela vědomy, kdo kontroluje jejich měnu.

„Ve skutečnosti je svět řízen bankovkami, které tiskne dvanáct sionistických bankéřských rodin s židovskými kořeny, a jichž není víc jak 300,“ prohlašoval v jednom ze svých tweetů. V dalším zas řekl, že by Donald Trump měl prokázat „kuráž“ tím, že by si vybojoval zpět kontrolu nad americkým dolarem od židovských bankéřů a začal bankovky tisknout sám – ale pak by byl nejspíše zabit, myslí si Kuzu.

Kuzu je jedním ze zakladatelů současné turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jež vznikla jako umírněná odnož tureckých islamistických hnutí, která byla roku 1998 zakázána. I když minulé léto svůj poslanecký mandát opustil, stále se účastní rozhodovacích procesů ve straně a je poradcem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecko má malou, asi 20 tisíc členů čítající židovskou komunitu. Většina z ní žije v Istanbulu nebo v městě Hatay na jihu země. Slova „Žid“, „Izrael“ a „sionista“ jsou v turecké společnosti běžně zaměňována. Zvlášť to pak platí u tureckých ultranacionalistů, z nichž někteří napadli v červenci 2017 istanbulskou synagogu, prý jako odplatu za zvýšená bezpečnostní opatření na Chrámové hoře a u mešity al-Aksá, které zavedl Izrael poté, co zde byl proveden vražedný útok na izraelské policisty. Prezident Erdogan zas v minulosti několikrát během válečného konfliktu v Gaze požadoval omluvu od turecké židovské komunity za „izraelské zabíjení muslimů“.

Burhan Kuzu na dotazy britského listu The Jewish Chronicle, který zprávu o obsahu příspěvků na Twitteru tureckého politika přinesl, nereagoval.