Dnes je 25. 5. 2019
Zpravodajství
O projektu

Okna synagogy v Sofii rozbil neznámý pachatel kameny, památník obětem komunismu zvandalizován protižidovskými nápisy

21. 1. 2019, -jg- |  Svět

SOFIE – Centrální synagoga v Sofii byla poškozena poté, co do oken její velké modlitebny někdo v sobotu 19. ledna házel kameny. Znechucení nad činem vyjádřil i Světový židovský kongres. Stalo se tak jen týden poté, co byl v bulharském hlavním městě počmárán antisemitskými nápisy památník připomínající oběti komunismu. Organizace bulharských Židů „Shalom“ uvedla, že nejen, že pachatel, co házel do oken synagogy kameny, se toho dopustil o šabatu, ale i před mezinárodním Dnem upomínky na oběti holocaustu, který každoročně připadá na 27. ledna. „Ten čin je znepokojující sám o sobě, ale naprostá absence reakcí kolemjdoucích lidí na ulici je znepokojující ještě víc,“ uvedl předseda organizace Alexander Oscar. „V tuto chvíli je nejdůležitější bezpečnost naší komunity a budeme spolupracovat s policií a dalšími institucemi naší země, abychom ji garantovali,“ dodal. Kromě těchto dvou incidentů zahrnovaly antisemitské útoky v Bulharsku v minulých letech zvandalizování náhrobků v židovské části centrálního hřbitova v Sofii nebo načmárání svastik a protižidovských sloganů na synagogu.

Monument připomínající v hlavním městě Bulharska oběti komunistické éry byl nalezen počmárán svastikami a antisemitskými nápisy ve středu 9. ledna. Přes výčet jmen Bulharů, kteří se stali obětí komunismu, pachatel napsal heslo „židovští vrazi“, přičemž použil v bulharštině hanlivé označení pro Židy. Jednou z antisemitských konspiračních teorií je, že Židé zosnovali bolševickou revoluci a byli taktéž strůjci komunistických režimů v Evropě. Památník byl ze soukromých darů postaven roku 1999 a věnován všem zabitým z politických důvodů v době od vzniku bulharské komunistické strany roku 1919 až do převratu režimu Todora Živkova roku 1989.

„Světový židovský kongres stojí s naší bulharskou komunitou v odsouzení tohoto antisemitského činu vandalismu na centrum židovského života v Sofii, a je navíc pohoršen naprostým nedostatkem pozornosti, jakou tomuto hanebnému incidentu věnovali kolemjdoucí,“ reagoval výkonný ředitel a viceprezident kongresu Robert Singer.

Útok byl odsouzen také bulharským náměstkem ministra zahraničí Georgem Georgievem, který je rovněž národním koordinátorem boje proti antisemitismu a projevům nenávisti, a jenž požadoval, aby byl viník antisemitského incidentu identifikován a potrestán. Podobně se vyjádřil i hlavní bulharský muftí, duchovní vůdce bulharských muslimů. „Náboženství učí morálce, etice, upřímnosti, kultivovanosti a vděčnosti. Nesmíme se jej obávat, ale nacházet v něm spásu. V prostředí morální destrukce je to potřebnější než kdy jindy,” řekl Mustafa Hadži, bulharský vrchní muftí s tím, že silně odsuzuje „vandalské akty netolerance a náboženské nesnášenlivosti vůči náboženským minoritním komunitám.” Muftího prohlášení také připomnělo incident z roku 2011, kdy byly před sofijskou mešitou Banja Baši zapáleny muslimské modlitební koberečky.

Izraelské velvyslanectví v Bulharsku ve svém prohlášení sdělilo: „Po minulých 110 let tato synagoga existovala spolu s mešitou a katolickým a pravoslavným kostelem na méně než jednom kilometru čtverečném, čímž zde byl vytvořen trojúhelník tolerance. Takto zbabělý útok týden před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu a jen pár měsíců poté, co bylo Bulharsko přijato za plnoprávného člena Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA), nám připomíná, že tolerance nemůže být brána za samozřejmost, ale měla by být kultivována každý den.“

Téměř všichni bulharští Židé jsou sefardité a žijí v Sofii. Centrální synagoga v Sofii postavená roku 1878 v neobyzantském stylu je největší sefardskou synagogou na světě a jednou z největších synagog v Evropě vůbec. Podle údajů Evropského židovského kongresu obec nemá stálého rabína a bohoslužby, na nichž je účast velmi omezená, vedou vždy laici. V souvislosti s velmi malou náboženskou observancí bulharských Židů se většina z nich identifikuje na základě národně-etnickém spíše, než náboženském. Před holocaustem žilo v Bulharsku 50 tisíc Židů, z toho polovina v hlavním městě. Dnes je země domovem 2 až 6 tisícům bulharských Židů. Menší komunity jsou ve městech Varna, Burgas, Ruse a v Plovdivu, kde se dochovala druhá z jediných dvou aktivních synagog.