Dnes je 25. 9. 2020
Zpravodajství
O projektu

Novým premiérem ukrajinské vlády se stal mladý politik židovského původu

18. 4. 2016, -tm- |  Svět

KYJEV – Vlodymir Groysman (38), bývalý starosta ukrajinské Vinnicje, se svým židovským původem netají, což není podle místního rabína Šaula Horowitze příliš obvyklé v zemi, kde po desetiletí vládla komunistická represe a silný antisemitismus. Před rokem se pro své administrativní schopnosti stal mluvčím parlamentu a minulý týden jej prezident Petro Porošenko jmenoval premiérem vlády. Šéf organizace Vaad pro ukrajinské Židy, Josef Zissel, prohlásil, že Groysmanovo jmenování je jen důkazem toho, že antisemitismus na Ukrajině v současné době poklesl. Negoval tak jednu z hlavních záminek Ruska pro konflikt s Ukrajinou a oddůvodnění pro zabrání Krymu. Groysmanova nominace přišla po odstoupení bývalého premiéra Arsenije Jatsenjuka, jenž nedokázal potřít korupci a zavést ekonomická opatření nutná pro restrukturalizaci země. „Chápu, že jsme ve velmi problematické situaci a že vláda má nezměrnou odpovědnost a i to, že čelí obrovským výzvám,“ uvedl Groysman k finanční krizi, Ukrajina totiž dluží 17 miliard dolarů Mezinárodnímu měnovému fondu. „Vím ale také, že s podporou občanů Ukrajiny tuto krizi překonáme,“ dodal ještě Groysman.

Horowitz věří, že se Groysmanovi podaří uspět tam, kde ostatní zklamali. Když se v roce 2008 stal starostou Vinnicje, město „vypadalo jako ze Třetího světa“. „Rozbité silnice, žádné pouliční osvětlení a neustále vypukaly požáry,“ popisuje stav města Horowitz. Nyní jde ale o vzkvétající místo s pravidelnou tramvajovou linkou a funčním nádražím, světly na všech ulicích a třemi novými nemocnicemi. „Pokud Groysman udělá pro Ukrajinu to, co udělal pro Vinnicji, pak pro tento národ udělal něco skutečně obrovského,“ tvrdí Koen Carlier, Belgičan, který ve Vinnicji otevřel křesťanskou organizaci pro Izrael.

Groysman pro pozvednutí města využil své izraelské kontakty, jeho otec žije v současné době v jihoizraleském Ašdodu. V roce 2012 ve Vinnicji přivítal izraelského ministra zahraničí Avigdora Libermana, aby společně otevřeli nově postavené diagnostické centrum. Stavbu zafinancoval Izrael. Groysman ještě před hlasováním parlamentu o jeho jmenování premiérem prohlásil, že jeho vláda je připravena tvrdě pracovat a také posílit vztahy s EU. „Chápu nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat. Velmi rád bych zdůraznil tři hrozby – korupce, neefektivní vláda a populismus, které jsou srovnatelné s nepřítelem na východní Ukrajině,“ poukázal na problematické body současné Ukrajiny, mezi něž patří i rostoucí pro-ruský separatismus. „Ukáži vám, co skutečně znamená vést zemi,“ přislíbil ještě Groysman.

V rozhovorech poskytnutých ukrajinským médiím Groysman vyprávěl o svém otci Izakovi, který přežil holocaust tak, že předstíral, že je mrtvý a pak se dostal z masového hrobu, kam byl pohřben s ostatními zavražděnými Židy. Na Mezinárodní den holocaustu (27.1.) požádal Groysman, coby předsedající parlamentu, poslance, aby minutou ticha uctili památku všech obětí holocaustu. To se na Ukrajině stalo vůbec poprvé.