Dnes je 12. 12. 2018
Zpravodajství
O projektu

Nový polský zákon zakazuje zmínky o podílu Poláků na holocaustu. Izrael protestuje

28. 1. 2018, -mk- |  Svět

VARŠAVA/JERUZALÉM – Den před mezinárodním dnem připomínky obětí holocaustu, v pátek 26. ledna, schválil polský parlament kontroverzní návrh zákona, který zakazuje hovořit o účasti „polského národa“ na zločinech spáchaných během holocaustu. Proti zákonu se okamžitě zvedla v Izraeli vlna hlasů, odsoudil ho prezident Reuven Rivlin i premiér Benjamin Netanjahu, který vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby si vyžádal setkání s polským premiérem a navrhovaný zákon s ním projednal. K protestům se přidal dokonce i arabský poslanec Knesetu Ahmad Tibi (Sjednocená arabská kandidátka) a Jair Lapid, předseda strany Ješ atid, se dokonce kvůli zákonu pustil do slovní přestřelky s polským velvyslanectvím na Twitteru. Zákon kritizovali také badatelé z památníku Jad va-šem v Jeruzalémě, i když uznali oprávněnost požadavku Poláků, že se nemá užívat označení „polské tábory smrti“.

Už v sobotu (27.1.) se vyjádřil k nové polské legislativě premiér Netanjahu, a to ostrými slovy: „Celý ten zákon je neopodstatněný. Stavím se ostře proti němu. Historii nelze měnit a popírání holocaustu je zakázáno. Řekl jsem izraelskému velvyslanectví v Polsku, aby se setkali s polským premiérem a vyslovili můj rozhodný nesouhlas s tímto zákonem,“ řekl Netanjahu, který kromě vlády stojí také v čele rezortu ministerstva zahraničí. To si také nechalo předvolat na kobereček polského zástupce velvyslance.

Proti zákonu se vyslovil také prezident Reuven Rivlin, který v této souvislosti uvedl, že „na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jsme více než kdy jindy konfrontování s povinností připomínat si své bratry a sestry, kteří byli zavražděni“.

Ostrá byla výměna názorů proběhla i na Twitteru mezi izraelským poslancem a předsedou strany Ješ atid Jairem Lapidem a polským velvyslanectvím v Izraeli. Lapid nejprve na svůj Twitter napsal: „Naprosto odsuzuji nový polský zákon, který se snaží popírat polský podíl na zločinech holocaustu. Jeho strůjci byli Němci, ale statisíce Židů zemřely, aniž by se setkaly s jediným německým vojákem.“ Tím rozpoutal debatu, která postupně gradovala. Když později Lapid napsal: „Polské tábory smrti existovaly a žádný zákon na tom nic nezmění,“ reagovala polská ambasáda promptně: „Vaše neudržitelná tvrzení jen dokazují, jak je vzdělání o holocaustu nedostatečné dokonce i zde v Izraeli.“

Jair Lapid na to odpověděl rozhořčeným tweetem: „Jsem synem přeživšího holocaust. Moje babička byla zavražděna v Polsku, vrahy byli Němci a Poláci. Nepotřebuji od vás žádné školení o holocaustu. My se tu musíme každý den vypořádávat ve své kolektivní paměti s následky minulosti. Vaše velvyslanectví by mělo nabídnout okamžitou omluvu.“ Namísto omluvy však z ambasádního Twitteru zaznělo: „Jak se to týká skutečnosti, že tábory smrti za druhé světové války patřily nacistickým Němcům, nikoli Polákům (o což nám jde)? Nestydatost.“

TWITTEROVÉ PŘESTŘELKY MEZI JAIREM LAPIDEM A POLSKOU AMBASÁDOU


Z dalších politiků zákon kritizovali například ministr dopravy Jisrael Katz, předseda Strany práce Avi Gabaj, poslanec Jicchak Herzog, ale dokonce i poslanec Knesetu Ahmad Tibi ze Sjednocené arabské kandidátky, který na Twitteru napsal: „Doporučuji polské vládě, aby tohle ostudné rozhodnutí rychle stáhla. Přepisování historie není nikdy úctyhodným činem. Nikdy“

K věci se vyjádřili také historikové z památníku Jad va-šem. Podle nich může polský zákon vést k tomu, že se „zatemní historická pravda o pomoci, kterou Němci během holocaustu dostávali od místního polského obyvatelstva“. Současně ale Jad va-šem uznalo za oprávněný požadavek Poláků, aby se nepoužíval o nacistických lágrech na území okupovaného Polska termín „polské tábory smrti“ – takovéto označení je totiž podle Jad va-šem skutečně ahistorické. Nový polský zákon ukládá každému, kdo takovéto slovní spojení použije, trest pokuty či odnětí svobody až do výše tří let.