Dnes je 21. 11. 2017
Zpravodajství
O projektu

Německo-francouzská televize odmítla dokument o antisemitismu mezi evropskými muslimy

20. 6. 2017, -red- |  Svět

BERLÍN/PAŘÍŽ – Celovečerní dokument s názvem „Vyvolení a vyloučení: nenávist k Židům v Evropě“, který na objednávku německo-francouzské televize Arte natočili režiséři Joachim Schroeder a Sophie Hafnerová, nechce nakonec sama televize vypustit do vysílání. Film přitom odborníci, požádaní o posouzení jeho kvalit, ocenili jako velmi přínosný a zásadní, vypovídající o ožehavém problému současnosti. Televizní stanice se podle výpovědi spolurežiséra Joachima Schroedera obává, že téma je příliš citlivé a mělo prý být pojato „vyváženěji“ a „z více perspektiv“. Oficiálně byl dokument, v němž například hovoří židovští obyvatelé pařížské čtvrti Sarcelles, vystavení častým útokům muslimských sousedů, odmítnut proto, že se nezabývá evropskými zeměmi, které byly určeny v zadání projektu: Řeckem, Maďarskem, Norskem, Švédskem a Velkou Británií. Snímek se ponejvíce soustředí na Francii, Německo, Belgii a Izrael. Lidé z odborné komise, která dokument měla ohodnotit, hovoří dokonce ze strany vedení televize o „cenzuře“.

Joachim Schroeder, spolurežisér snímku, neskrýval své rozhořčení nad tím, že vedení televize požadovala od jejich dokumentu „vyváženější“ pohled, který by podle jejich představ měl představit také nejrůznější problémy, jimž muslimské menšiny čelí. „To kdybych točil o Osvětimi, taky bych měl reportovat o utrpení rodin členů SS?“ tázal se Schroeder.

Podle jeho názoru televize původně doufala, že přítomnost Ahmada Mansoura, autora palestinského původu, zajistí, aby snímek nevyzníval kriticky k muslimské komunitě v Evropě. Jenže výsledek dopadl jinak. „Zdá se, že jsme udeřili hřebíček na hlavičku,“ komentoval to režisér. „Pro vedení televize to asi bylo moc.“

Německý historik Michael Wolffsohn, který patřil ke skupině odborníků pozvaných k ohodnocení snímku, měl pro něj jen slova chvály. „Tohle je zdaleka ten nejlepší, nejinteligentnější a historicky nejpronikavější film k tomuto tématu, které je bohužel velmi aktuální,“ řekl Wolffsohn. Jiný historik, Götz Aly, hovořil ze strany televize rovnou o cenzuře. Také předseda zastřešující organizace německých Židů Josef Schuster prohlásil, že je „nesmírně důležité“, aby byl tento snímek vysílán. Přimluvily se za to i přední evropské deníky jako francouzský Le Monde či německý Bild.

V dokumentu hovoří například židovská mládež z pařížského předměstí Sarcelles, které je častým terčem útoků muslimů. „Tohle je židovská čtvrť obklopená sídlištními ghetty. Jsme tu v pasti – když jdeme ven, riskujeme život,“ prohlašuje v dokumentu jeden židovský školák. Druzí hovoří o častých případech fyzických útoků a vesměs se shodují, že kdyby mohli, odejdou do Izraele. „Všichni chtějí odejít. Skoro každý ze Sarcelles se přestěhoval do Netanji v Izraeli. Když tam jdete, je to jako v Paříži – všude samí Francouzi.“

A o antisemitismu provázaném s antisionismem hovoří v dokumentu i socialistický starosta Sarcelles Francois Pupponi. „Pro jistou část mladých lidí je Žid a Izrael totéž, takže když jste proti Izraeli, jste i proti synagogám,“ potvrdil Pupponi.

Nakonec se dokument rozhodla na středeční noc 21. června zařadit německá televize Erste. Spolu s ním však uvede vlastní talkshow, kde budou rozebrány jeho „řemeslné nedostatky.” V návaznosti na zamítnutí snímku televizí Arte bylo totiž dílo znovu překontrolováváno, podle Volkera Herrese, programového ředitele německé televize, tentokrát velmi intenzivně. „Myslím, že je v pořádku uvést i kontroverzní dokument navzdory jeho řemeslným vadám. Je to jediný způsob, jak si každý může udělat vlastní úsudek,” řekl. Filmu je vyčítáno například to, že obvinění, jež v něm zazněla, nejsou dostatečně konfrontována s druhou stranou, nebo že při natáčení došlo k porušení práva na soukromí. To vše má být komentováno v průběhu vysílacího večera.