Dnes je 26. 6. 2019
Zpravodajství
O projektu

Kontroverzní polský zákon o holocaustu zatím nevstoupí v platnost

26. 2. 2018, -mk- |  Svět

VARŠAVA – Izrael slaví diplomatické vítězství: zákon kriminalizující ty, kdo hovoří o „polských táborech smrti“ nebo o podílů Poláků na vyvražďování Židů za druhé světové války, zatím nebude uveden v platnost. V příštích dnech má podle některých zdrojů do Izraele přijet oficiální vládní delegace, která se bude s izraelskými protějšky bavit o změnách ve znění zákona, který vyvolal velké kontroverze a negativní reakce nejen ze strany Izraele, ale také například USA. Zákon, který byl podepsán prezidentem Andrzejem Dudou 6. února, nebude zatím podle polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziorba „v této fázi“ uveden v platnost. Sám polský prezident Andrzej Duda sice zákon na počátku února podepsal, současně ale požádal ústavní soud, aby prověřil jeho ústavnost zejména z hlediska možného porušování práva na svobodu slova. V pondělí 26. února se pak s poslanci Knesetu setkal polský velvyslanec do Izraele Jacek Chodorowicz s tím, že Polsko je připraveno s Izraelem o podobě zákona diskutovat.

„Izrael zaznamenal, že polský prezident předal zákon ústavnímu soudu, aby celou záležitost objasnil, a Izrael také doufá, že dokud nebude vydán rozsudek, bude možné dohodnout se na změnách a úpravách jeho znění,“ uvedlo k tomu izraelské ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení. „Izrael a Polsko mají společnou zodpovědnost za prozkoumání historie holocaustu a za uchování jeho památky.“

Klíčový paragraf zákona, o který se vedou spory, zní: „Kdokoli tvrdí veřejně a v rozporu s fakty, že polský národ nebo polská republika jsou zodpovědní nebo spoluzodpovědní za nacistické zločiny spáchané Třetí říší…. nebo za další závažné zločiny proti míru, proti lidskosti nebo zločiny válečné či kdokoli dramaticky snižuje zodpovědnost skutečných pachatelů těchto zločinů, může být potrestán pokutou či odnětím svobody až do výše tří let.“

Od chvíle, kdy se rozhořela celosvětová debata o tomto sporném zákonu, vyvolali polští představitelé ještě dvakrát kontroverze svými výroky k této věci. Poprvé to byl v úterý polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, který hovořil o případech Židů, kteří udávali nacistům polské rodiny, jež je ukrývaly. „Mezi Poláky byli zrádci i hrdinové,“ řekl v rozhovoru pro deník Gazeta Prawna. „Byly tu také případy, kdy Židé dopadení nacisty udávali Poláky, kteří je ukrývali. Ta situace byla nanejvýše komplikovaná.“

V sobotu pak na mnichovské bezpečnostní konferenci promluvil o „polských spolupachatelích holocaustu“ i sám předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Jeho slova kritizoval sám jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu. Z izraelské strany se dokonce začínalo kvůli zákonu a souvisejícím kontroverzím hovořit o možném odvolání izraelského velvyslance z Polska. Netanjahu coby úřadující ministr zahraničí eventualitu takovéto eskalace diplomatické roztržky nevyvrátil, řekl jen, že „všechny možnosti jsou na stole“.

Podle nejnovějšího vývoje situace se však zdá, že zákon – který vyvolal dokonce i v akademických kruzích obavy o svobodu historického bádání – nakonec přece jen nebude platit v současné problematické podobě.