Dnes je 20. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

„Jsem v podstatě liberální Žid,“ řekl Obama v newyorské synagoze, když kritizoval politiku izraelských osad

27. 1. 2018, -jg- |  Svět

WASHINGTON – Bývalý americký prezident Barack Obama vystoupil ve středu 24. ledna v synagoze Temple Emanuel v New Yorku, aby zde promluvil o svém vztahu k židovské komunitě a politice jeho někdejší administrativy k židovskému státu. Bylo to vůbec poprvé, co od skončení své prezidentské funkce veřejně vystoupil. Sdělil přitom, že kritika izraelských osad na Západním břehu byla součástí přátelství a podpory Izraeli. Se svými podřízenými prý často žertoval, že „je v podstatě liberálním Židem“. Řekl, že jeho administrativa, jakožto 44. prezidenta USA, dala Izraeli více vojenské podpory než jakýkoliv prezident před ním. Poukázal přitom na Memorandum o porozumění, jež podepsaly Izrael a USA v Bílém domě v září 2016, v posledním roce Obamova mandátu. Balíček 38 miliard dolarů (asi 915 miliard Kč) pro izraelskou bezpečnost je největší, jaký administrativa USA dala kterékoliv zemi. Rozhodnutí zdržet se hlasování v prosinci 2016 při hlasování o rezoluci OSN, jež odsuzovala osady a plošně je označila za ilegální, zdůvodnil tím, že „by to poškodilo naši důvěryhodnost v otázce lidských práv“.

Obama při své řeči v manhattanské synagoze řekl, že situace na Západním břehu je „neudržitelná“ v dlouhodobém horizontu a může ohrozit existenci Izraele jako židovského a demokratického státu. Podle něj mohou osady existenci budoucího palestinského státu de facto znemožnit, pakliže se budou rozrůstat stávajícím tempem. Dále sdělil, že „být opravdovým přítelem Izraele, znamená být o něm upřímný a politici této země to někdy nedovolují“. Obama rovněž varoval před tím, co nazval „úpadkem pravdy“ v politickém diskurzu v USA. Na akci, kde Obama vystoupil, stála vstupenka 225 amerických dolarů. Lístky se začaly prodávat už loni v září a byly krátce na to vyprodány.

Aféra s Farrakhanem

Den po Obamově projevu, ve čtvrtek 25. ledna, vyšlo najevo, že Obama v roce 2005 pózoval pro fotografii s Louisem Farrakhanem, notoricky antisemitským vůdcem hnutí Islámský národ, a že klub afromerických reprezentantů Kongresu pomohl fotografii zmizet ze světla světa. Obama byl tehdy senátorem pro stát Illinois a ihned po prvním zveřejněním fotky se s jejím tvůrcem, fotografem Askiou Muhammadem, sešel člen afroamerického klubu kongresmanů s tím, aby fotografii nikde nezveřejňoval. Muhammad, jenž tehdy pracoval pro časopis hnutí Islámský národ, tedy dal disk s fotkou Farrakhanovým lidem. Už v roce 2005 se totiž proslýchalo, že Obama bude kandidovat na prezidenta, a Farrakhan ani afroameričtí senátoři nechtěli jeho šance snížit. Farrakhan poté podpořil Obamovu kandidaturu v roce 2008 a Obamův pastor Jeremiah Wright osobnost Farrakhana při několika příležitostech vyzdvihoval.

Když jeden ze zpravodajských webů, který minulý týden ve čtvrtek foto Obamy s Farrakhanem zveřejnil, požádal bývalého prezidenta USA o reakci. Jeho mluvčí jej tak odkázal na rozhovor s Obamou, který vyšel roku 1995, poté, co se Obama zúčastnil Farrakhanova pochodu Million Man March ve Washingtonu. „Byl zde hluboký pocit, že afroameričané jsou připraveni k závazku přinést změnu do našich komunit a našeho života,“ popisoval své dojmy z pochodu Obama. „Avšak proklínání bělochů nám v tom práci rozhodně neulehčí. Antisemitská prohlášení a prohlášení proti Asiatům nás nepozvednou. Máme před sebou tvrdou organizační a plánovací práci, komunity, jež musíme vybudovat,“ řekl tehdy Obama.