Dnes je 18. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Evropské židovské skupiny odsoudily záměr italského ministra Salviniho sčítat a deportovat Romy

25. 6. 2018, -jg- |  Svět

ŘÍM – Když italský ministr vnitra Matteo Salvini nedávno vyslovil návrh pro zavedení registru romské populace v zemi se záměrem, aby bylo možné deportovat ze země ty, kteří nemají italské občanství, setkal se s mezinárodním nesouhlasem. Největší odpor však vyslovily židovské komunity napříč Evropou – především Unie italských židovských obcí a Rada zástupců britských Židů návrh odsoudily jako nacistickou politiku připomínající praktiky inspirované italským fašistickým režimem. Hluboký šok vyjádřil i Evropský židovský kongres (EJC). „Sestavování seznamu etnické menšiny, abychom pak deportovali tzv. nežádoucí, připomíná ty nejtemnější dny Evropy 20. století. Nejen, že to není legální, není to ani správné a humánní. Jednoznačně odsuzujeme tento návrh a požadujeme, aby byl okamžitě odvolán,“ sdělil Moshe Kantor, předseda EJC, s tím, že premiér by se měl italským Romům omluvit. Jenže Salviniho návrh byl pouze dalším z řady protiromských prohlášení evropských lídrů.

Zatímco někteří Židé mají prohlášení svých vůdců, které srovnává dnešní stav protiromských prohlášení a persekucí za 2. světové války, za přehnané, jedno je jisté: Židovská reakce zdůraznila neoficiální partnerství, které mnozí evropští Židé cítí vůči Romům – možná jediné evropské menšině, která byla za holocaustu nacisty pronásledována a vražděna se stejnou houževnatostí, která si zadá s tou, jaká byla prokázána Židům. Podle jeruzalémského památníků holocaustu Jad vašem nacisté zavraždili nejméně 200 tisíc Romů, často spolu se Židy.

Podle současného ministra vnitra italské vlády by registr romské populace v zemi napomohl úřadům studovat možnosti vyhostit ze země Romy bez italského občanství nebo patřičných dokumentů. Povyk o stejné intenzitě, který toto způsobilo v evropských židovských kruzích, by se dal přirovnat k vyjádření Martona Gyongyosiho, poslance za maďarskou stranu Jobbik, z roku 2012, během rozpravy o vojenské operaci Izraele proti teroristické skupině Hamás v Gaze. Gyongyosi během svého proslovu v parlamentu navrhl sepsat seznam židovských politiků a členů vlády, kteří jsou „hrozbou národní bezpečnosti“. Později řekl, že měl na mysli politiky s dvojím, maďarským i izraelským občanstvím, a ti by měli z funkcí odstoupit.

Letos v březnu řekl maďarský politik János Lázár, pravá ruka současného premiéra Viktora Orbána, že maďarští Romové se za 600 let neintegrovali a tudíž ani migranti se v Maďarsku neintegrují. „Jednou je sem pustíme, a oni to tu převezmou,“ řekl. Roku 2010 zas uvedl na konferenci ve Slovinsku tehdejší rumunský prezident Traian Basescu o Romech, že „málokteří z nich chtějí pracovat“ a že „tradičně se mnoho z nich živí krádežemi“. Nejde však jen o pravicové politiky. Už roku 1992 v Itálii chtěla Margherita Boniverová, tehdejší socialistická ministryně pro imigraci, zavést sčítání všeho „kočovného lidu“. Máslo na hlavě mají i čeští politikové z různých politických stran, kteří se v minulosti několikrát dopustili znevažování romského holocaustu v souvislosti s výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku.

Historie, osud, solidarita

Podle Adama Schoenberga, vedoucího maďarsko-židovské skupiny Marom, která se podílí i na společných programech s velkou romskou menšinou v Maďarsku, jde ze strany evropských Židů především o vyjádření solidarity, která je důkazem „společné historie a sdíleného osudu“, jež Romy a Židy spojuje. „Když se v hledáčku ocitne romská osoba, hned se cítím méně bezpečně, protože vím, že hned potom je řada i na mně,“ sdělil Schoenberg serveru JTA.

Fiamma Nirensteinová, bývalá italská konzervativní poslankyně a novinářka, si myslí, že snahy o registraci Romů v Itálií nemusí vždy nutně vycházet z fašistických tendencí, ale ze skutečných sociálních problémů, kterým dnes Romové v Evropě čelí. Kromě toho dodává, že když s takovým případem přijde levicová vláda, nespustí se kolem toho takový poprask. A jako příklad uvádí výše zmíněnou Margheritu Boniverovou.

Evropa má dnes podle lidskoprávní romské organizace Fundació Secretariado Gitano 12 milionů Romů. Mnoho z nich má stálé bydliště a stálé zaměstnání, avšak mnoho stále žije kočovným životem. Ve Španělsku, které má 750 tisíc Romů, už jen 12 % Romů žije v nestandardním bydlení. Před 40 lety to bylo 75 %. Přesto po celém kontinentě spousta romských žen a dětí každé ráno vyjde z romských táborů, často umístěných na periferiích měst, do městských center, kde žebrají o peníze.

Letos v lednu nizozemské veřejnoprávní zpravodajství NOS přineslo ojedinělé svědectví Milo Pavloviče, jemuž bylo jako dítěti upřeno vzdělání a s diskriminací se v Holandsku potýká celý život. Narodil se ve Francii a do Nizozemska se dostal, když mu bylo 7 let. Matka mu podle jeho slov řekla, aby se naučil, jak krást. „Moje matka mne vždy vystrčila ze dveří a byla spokojená, jen když jsem se vrátil se zlatem nebo šperky,“ řekl dnes jednačtyřicetiletý muž.

Řešit problémy

Proč romské děti často neplní svou školní docházku je předmětem mnoha diskuzí. Sami Romové to přičítají byrokratické neflexibilitě nebo diskriminaci. Čísla však udávají, že průměrně v jižní a střední Evropě dokončí základní školu jen 20 % romských dětí a ještě méně školu střední. Co se týče Itálie, má se za to, že mnoho Romů, co zde žije, přišlo z ciziny a zůstávají zde bez jakýchkoliv víz, a ti, co jsou v zemi legálně, prý neplatí daně.

„Kritizuji Salviniho za to, co řekl, na základě rovnosti. Samozřejmě, že cítím s Romy solidaritu, dokonce až příbuznost mezi dvěma oběťmi holocaustu. Ale rovnost znamená rovněž rovné dodržování zákonných povinností,“ říká Nirensteinová, která nyní žije v Izraeli, ale do Itálie často a pravidelně jezdí. „Jsou zde opravdové problémy, a není na tom nic fašistického je chtít řešit,“ dodala s tím, že prohlášení představitelů italských Židů považuje za „chybu“.

Michel Thooris, francouzský policejní důstojník a zakladatel židovské skupiny, která podporuje francouzskou krajně pravicovou Národní frontu, podotkl, že narážky na holocaust jsou v tomto případě „vážným morálním pochybením“.

Peter Feldmajer, bývalý lídr organizace Mazsihisz, maďarské federace židovských obcí, sdělil, že nevidí žádné pojítko mezi holocaustem a tím, co řekl Salvini. „Jsem proti tomu, co řekl italský ministr ne kvůli holocaustu, nebo proto, že jsem Žid a oni jsou Romové, ale jednoduše proto, že je to proti hodnotám lidské důstojnosti dělat nějaký seznam na základě rasy, barvy, původu, atd. V demokracii je toto nemožné,“ řekl Feldmajer pro JTA.