Dnes je 10. 7. 2020
Zpravodajství
O projektu

Esther Davidová a umění v indické karanténě

10. 6. 2020, -rjw- |  Svět

AHMADÁBÁD – Známá židovská spisovatelka Esther Davidová z domácí karantény pobídla umělecky zaměřené ženy ve svém městě, aby vyjádřily své pocity z pandemie a uzavření v domácnosti. Vytvořením skupiny na aplikaci WhatsApp mohou své projevy sdílet. Vznikla tak pozoruhodná sbírka uměleckých děl různého druhu, inspirující k tvorbě další…

Uzavření jako zdroj inspirace

Splývavé sárí, červená tečka uprostřed čela, o svátcích květinový věnec na šíji – to skutečně není typická představa, která vytane na mysli při spojení „židovská spisovatelka“. Přesto se Esther Davidová (*1945) proslavila na Západě hlavně románem a povídkami z prostředí indicko-židovské komunity Bnej Jisrael. V Indii je ale zároveň známá jako autorka novinových příspěvků, týkajících se často specificky „ženských“ témat. I proto její akce v pandemií zasaženém Gudžarátu míří především na ženy. V článku pro Hindustan Times líčí, jak zůstala uzavřená v domě, jen v telefonickém kontaktu s rodinou a přáteli, v obavách o dceru, žijící ve Francii. Jak jinak začíná člověk vnímat každodenní život – a jak i přes otevřenost pohledu z okna nebo proměnám zahrady, pořád zůstává potřeba vnímané sdílet. Ano, zvláště ženy, které zůstanou bez každodenních sousedských vztahů, v nichž jsou zvyklé sdílet obavy a stížnosti (s nimiž se manželovi nebo nejbližší rodině často nesvěřují). – Tak vznikl soubor děl, z nichž některá patří do tzn. naivního umění, jiná jsou výtvor profesionálních umělkyň. Je doprovázený krátkými texty a zřejmě se ještě rozroste. Spojuje v sobě prvky arteterapie, i angažovaného umění a klade si za cíl, inspirovat ženy k tomu, aby se nebály vzít do rukou pastelky, pero, nebo třeba zkusily udělat pár snímků mobilem. Na rozdíl od České republiky, v Indii problémy s epidemií zdaleka nejsou překonány – například Dillí nyní prožívá akutní nedostatek nemocničních lůžek a přísná karanténní pravidla jsou nově vyhlášena v několika indických státech. Právě zde se může pokus Esther Davidové stát inspirací, jak bojovat s úzkostmi a odloučeností.

O autorce projektu

Esther Davidová upoutala pozornost především autobiografickými díly „Kniha Ester“ a „Tatínkova ZOO“. Vzpomíná v nich na netradiční dětství dcery veterináře a zakladatele první gudžarátské zoologické zahrady. Ruben David byl totiž ve své zemi průkopníkem ochrany divoce žijících zvířat, včetně (dnes tolik diskutované) praxe záložních populací a seznamování veřejnosti s životem divokých zvířat prostřednictvím zoologických zahrad. – Titulní list „Knihy Ester“ tak nese vyobrazení autorky v dětském věku s oblíbeným panterem na vodítku. V současnosti patří Esther Davidová mezi výrazné postavy gudžarátské kultury: nejen svou vlastní tvorbou, ale také jako organizátorka a podporovatelka uměleckých a literárních projektů.