Dnes je 20. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Bulharským hlavním městem pochodovali neonacisté

23. 2. 2018, -mk- |  Svět

SOFIE – Stovky příznivců krajní pravice, podle některých odhadů až 1500 lidí, prošly centrem Sofie minulý víkend (17.2.), aby si připomněly výročí atentátu na bulharského generála Christo Lukova, který v předvečer druhé světové války a v jejím průběhu spolupracoval s nacisty a už v polovině 30. let se zasadil o zavedení protižidovských nařízení v Bulharsku po vzoru nacistického Německa. Jakkoli úřady nejprve pochod zakázaly, rozhodnutí později zvrátil soud a pochod se uskutečnil, a to za účasti krajně pravicových organizací z celé Evropy. Primátorka Sofie Jordanka Fanukova nicméně několikrát zopakovala, že podobné akce „nemají v našem městě co dělat“, a také židovské organizace, které proti pochodu protestovaly – mezi jinými i Světový židovský kongres – ocenily obecně „pevné přátelství a podporu židovské komunitě ze strany bulharské vlády“. I ta se totiž stejně jako sofijská radnice a všechny významné bulharské politické strany proti konání neonacistického pochodu postavila.

Proti pochodu vznikla také mezinárodní petice, která získala přes 178 tisíc signatářů. Během konání pochodu se v centru Sofie shromáždilo také několik stovek protestujících v protidemonstraci pod heslem „Nechceme nacisty v ulicích“.

Celá akce nakonec proběhla s masivní policejní účastí, ale bez incidentů. Vedle bulharských obdivovatelů pronacistického generála se tu objevily krajně pravicové skupiny ze Švédska, Maďarska či Estonska – ti všichni se přihlásili k odkazu Lukova jako „bulharského válečného hrdiny“, „velkého vojevůdce a státníka“.

Christo Lukov, který v letech 1935–1938 působil jako ministr války, je považován za propagátora antisemitských idejí a v protižidovské legislativě, kterou v předválečném Bulharsku prosadil, se inspiroval nacistickými norimberskými zákony. Židé byli zbaveni občanských práv, zakázány byly smíšené sňatky mezi Židy a nežidy, bylo jim zapovězeno působit na univerzitách, v úřadech a v mnoha dalších profesích. Také jim byly uloženy vysoké daně a jejich majetek byl konfiskován. Mnozí z nich byli deportováni do pracovních táborů.

Před deportacemi do vyhlazovacích táborů bulharské Židy nakonec zachránila zdejší pravoslavná církev, vláda i intelektuálové – to vše ale až po roce 1943, kdy Lukov zemřel následkem atentátu, který na něj spáchali komunističtí partyzáni.