Dnes je 25. 9. 2017
Zpravodajství
O projektu

Archiv iráckých Židů, nalezený v Saddámově bunkru, chtějí USA vrátit zpět do Iráku

11. 9. 2017, -jg- |  Svět

WASHINGTON – V září 2018 vyprší o čtyři roky prodloužená lhůta, během níž právní a židovské skupiny lobbovaly u ministerstva zahraničí Spojených států, aby nevracelo archiv iráckých Židů zpět do Iráku. Minulý čtvrtek to oznámil mluvčí ministerstva Pablo Rodriguez. Archiv, který obsahuje desítky tisíc položek z doby od 16. do 20. století, včetně náboženských textů, osobních dopisů, fotografií a knih, byl do USA přivezen americkými jednotkami roku 2003, poté co byl zachráněn z útrob velitelství tajné služby Saddáma Husajna. Podle dohody mezi USA a Irákem měl být archiv navrácen do země už roku 2014, ale doba návratu byla prodloužena. Američtí republikánští i demokratičtí poslanci, stejně tak jako zástupci různých židovských skupin se dosud snaží tuto dohodu zvrátit. Poukazují na to, že by dokumenty měly být uschovány v USA anebo kdekoliv jinde, kde budou přístupné Židům z Iráku a jejich potomkům. Irácká vláda zas tvrdí, že archiv může sloužit jako edukační materiál pro Iráčany o historii Židů v jejich zemi a že jde o historické dědictví Iráku.

Když našly americké jednotky v Iráku v květnu 2003 archiv v přízemí velitelství irácké tajné služby v Bagdádu, většina z něj byla poničená a nasáklá vodou. Za vlády Saddáma Husajna bylo uloupeno množství artefaktů poté, co irácký diktátor vyhnal po značných persekucích zbytky židovské komunity ze země. V USA byly dokumenty zrestaurovány, zdigitalizovány a vystavovány pod patronací Národního archivu ve Washingtonu. Ceny za restaurační práce se vyšplhaly až na 3 miliony amerických dolarů. „Až bude archiv iráckých židů navrácen, ministerstvo zahraničí bude naléhat na iráckou vládu, aby zaujala nezbytná opatření pro uchování archivu a učinila ho přístupným veřejnosti,“ prohlásil mluvčí Rodriguez.

„Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby byl archiv poslán zpět do Iráku, země, která nemá v podstatě žádné Židy, není přístupná pro židovské vzdělance ani potomky iráckých Židů,“ řekla Gina Waldmannová, zakladatelka a předsedkyně hnutí JIMENA (Židé domorodí na Blízkém východě a v Severní Africe). „Americká vláda musí zajistit, aby byl archiv navrácen jeho vlastníkům, vyhnané irácko-židovské komunitě,“ dodala. Stanley Urman, místopředseda hnutí Spravedlnost pro Židy z arabských zemí souhlasí. „Jde o židovský komunitní majetek. Irák jej uloupil a držel skrytý v podzemí. Teď, když se nám jej podařilo dostat zpět, je to jako navrátit lup zátky zlodějovi,“ řekl. Podle rabína Andrewa Bakera z American Jewish Comitee však byla dohoda odpočátku taková, že archiv bude navrácen. Zdůraznil, že tím, že složky archivu byly zdigitalizovány, bude k obsahu jeho dokumentů možný přístup vždy, bez ohledu na to, kde se archiv bude fyzicky nacházet.

Bible, Talmud a 40. raketa

Prozatím bude celý archiv k vidění od 15. října do 15. ledna v Židovském muzeu v Marylandu. Podle informací k výstavě zde bude k vidění mimo jiné například hebrejská Bible s komentářem z roku 1568, Babylonský Talmud z roku 1793 a verze židovského mystického textu, knihy Zohar, z roku 1815. Dalšími předměty jsou pesachová Hagada z roku 1902 a tisíce dokumentů z bagdádské židovské obce, včetně kanceláře vrchního rabína a škol. Je zde například i vysvědčení z roku 1967 ze školy Franka Inyho, poslední židovské škole v Iráku, jež byla uzavřena roku 1973. Vysvědčení nese jméno studenta Edwina Šaula Šukera. Šuker je dnes vysokým úředníkem Světového židovského kongresu v Evropě.

Historie Židů v Iráku se začala před 2500 lety a vydržela téměř vše – od babylonského zajetí po zničení prvního jeruzalémského chrámu, přes pogrom ve Farhúdu, kde bylo roku 1941 zabito 200 Židů, až po masový exodus roku 1951, kdy při záchranných operacích Ezra a Nehemiáš emigrovalo 90 % iráckých Židů do Izraele. Ve svém rozkvětu čítala irácká židovská komunita přes 130 tisíc lidí, dnes se jejich počet odhaduje na méně než pět. Podle amerického armádního důstojníka ve výslužbě Richarda Gonzalese, který tehdy v květnu vedl tým, jenž archiv objevil, se v podzemních prostorách naplněných vodou, splašky a těly mrtvých zvířat, našly kromě židovských archiválií i uniformy různých šarží izraelské armády, 3D model izraelského parlamentu, sovětský plán izraelského jaderného zařízení v Dimoně s arabským nápisem „40. raketa“. Nápis narážel na válku v Zálivu roku 1991, kdy Saddám Husajn poslal na Izrael 39 balistických raket typu Scud.

Objevení a obnovení: Irácký židovský archiv (anglicky)