Rubrika: Svět

BUENOS AIRES – Hlavní město Argentiny chystá památník zakladateli rabínského semináře v Buenos Aires a lidskoprávnímu aktivistovi rabínu Marshallu T. Meyerovi (1930-1993). Ocení tím statečnost, kterou projevoval v době vojenské diktatury mezi lety 1976 až 1983, kdy zmizely tisíce argentinských občanů. Památná zeď má stát na náměstí, které nese jeho jméno. Marshall T. Meyer se narodil v newyorském Brooklynu, vyrůstal však ve státě Connecticut. Pro rabínská studia se rozhodl po setkání s rabínem Avrahamem Joshuou Heschelem, jehož osobnost zásadně ovlivnila celý Meyerův život. Stal se rabínem konzervativního (masorti) směru. Krátce po obdržení smichy se stal rabínem v argentinské Congregación Israelita de la República Argentina (Templo Libertad), kde působil dva roky. Poté zůstal dlouhodobě členem obce Bet El v Buenos Aires. Zde vytvořil vzorovou konzervativní obec, jejíž principy přejímaly i další komunity po celé Latinské Americe.

VARŠAVA – Když zápas skončí porážkou 4:0, říká se tomu lecjak a mluva fotbalových fanoušků nebývá zrovna pro chovanky penzionátů. Když Polsko porazilo Izrael na kvalifikačním turnaji pro Mistrovství Evropy, označila to radostná Polská fotbalová (PZPN) asociace za „pogrom“: „Je to pogrom! Vyhráli jsme nad Izraelem 4:0!“ – Komentovala to na svém Twitteru. Některým fanouškům to možná přišlo vtipné, ale ne tak zahraničním médiím. Zvláště anglofonní redakce izraelských deníků (např. Haaretz a Times of Israel) označily toto přirovnání sportovní porážky k antisemitským násilnostem za nevhodné. Připomněly též napjaté vztahy mezi Polskem a Izraelem, které zatížilo schválení zákona, trestajícího označování Poláků též za podílníky na některých zvěrstvech během 2. světové války.

ANTVERPY – Ochranka antverpské synagogy v pondělí 10. června, o svátku Šavuot, zadržela čtyřiatřicetiletého Iráčana. Muž měl na hlavě kipu a tvrdil, že je členem židovské komunity a chce se zúčastnit bohoslužby v synagoze Romi Goldmuntz (tzn. Velká synagoga) na ulici Van Den Nestlei. Pod oděvem měl ukryto několik nožů. Podezření ochranky (Šmira) vyvolalo to, že muž do synagogy ve sváteční den přijel na kole, což působilo velmi neobvykle. Přitom měl na hlavě klobouk a pod ním kipu. Nemluvil vlámsky, přiznal, že neumí hebrejsky, a zároveň se vydával za člena obce. Záhy se však ukázalo, že to není pravda. Dotyčný nebyl vpuštěn a ochranka upozornila policii. Byl převezen na stanici k sepsání protokolu a ověření totožnosti.

BRUSEL – Belgický prokurátor stáhl trestní oznámení na tureckého majitele kavárny, který do ní zakázal vstup Židům. Na kavárně v městě Saint Nicolas byla vyvěšena cedule, na níž v turečtině stálo, že „psi jsou zde vítáni, ale Židé za žádných okolností nikoliv“. Francouzský text pak nahradil namísto Židů slovo sionisti. Ve výloze kavárny se nacházela i palestinská vlajka, izraelská vlajka červeně přeškrtnutá a kefíje, arabský šátek, který se stal symbolem palestinského odporu. Případ se stal roku 2014, jen pár týdnů poté, co byli v belgickém Židovském muzeu zastřeleni čtyři lidé. Tehdy poslal starosta města Jacques Heleven do kavárny policii s tím, že takový antisemitismus je „nepřijatelný“. Minulý pátek však dení La Derniére Heure oznámil, že kancelář prokurotora v Liège trestní oznámení proti majiteli kavárny pozastavila. Joel Rubinfeld, předseda Belgické ligy proti antisemitismu, sdělil, že byl rozhodnutím „znechucen a hluboce zklamán“.

DETROIT – Uniformy připomínající SS, zbraně na ramenou, pásky s hákovým křížem, hajlování. Toto „retro“ předvedla v sobotu 8. června asi desítka příslušníků „Nacionálně socialistického hnutí“ (National Socialist Movement – NSM) v americkém Detroitu. Neonacisté protestovali proti konání akce „Motor City Pride“. Ačkoli je doprovázeli policisté, snažící se předejít konfliktům, podařilo se jim porazit minimálně jednoho účastníka, roztrhat jednu duhovou vlajku. V médiích a na sociálních sítích obíhá snímek, na němž jeden z neonacistů stojí na izraelské vlajce a zřejmě na ni močí. Není jasné, zda ji sebrali někomu z účastníků, nebo jak se k ní dostali.

WASHINGTON – Během tzv. měsíce hrdosti, kdy se na mnoha místech světa konají pochody na podporu práv LGTB komunity, se hlavně mezi Židy hovořilo o pochodu DC Dyke March, který se konal dne 7. června ve Washingtonu poprvé po 12 letech. Důvodem byl výslovný zákaz jak izraelské, tak americké vlajky, ale i duhové vlajky vprostřed s Davidovou hvězdou, která členy židovské LGTB komunity reprezentuje. Palestinské vlajky byly zas výslovně povoleny. Proti se ozvalo mnoho židovských skupin, včetně těch mainstreamových. Poměrně velká skupina lidí, vedená hnutím Zioness Movement, které je proizraelsky aktivní v liberálních kruzích, se chystala na pochod zakázaný symbol na vlajce vzít. A to se také v pátek stalo. Na místě sice podle jedné ze spoluorganizátorek pochodu byli „trénovaní styční důstojníci, kteří jsou Židé“, jež měli protestujícím říct, aby zakázané symboly schovali, popřípadě pochod opustili. To se ale nezdařilo a mnoho židovských příslušnic LGTB na pochodu demonstrovalo i svou židovskou identitu.

KOŠICE – Pětasedmdesát let po transportu košických Židů do Osvětimi se východoslovenská metropole dočkala svého památníku obětem holocaustu. V neděli 2. června byl odhalen na místě bývalé cihelny v parku Idanská – a je zkomponován z cihel. Surová neopracovaná cihlová zeď má připomínat drsnost a surovost holocaustu a věta ve čtyřech jazycích (slovenštině, maďarštině, hebrejštině a angličtině) praví: „Pamatuj. V bývalé cihelně a v ghettu bylo od konce dubna do začátku června 1944 uvězněno víc jak 15 000 Židů z Košic a okolí předtím, než byli odvlečeni do táborů smrti. Vrátilo se jich několik stovek.“ Jde o první památník obětem holocaustu v Košicích, který stojí na veřejném místě. Nápad na jeho postavení vznikl z občanské iniciativy „Občania občanom“ před deseti lety. Tehdy vznikla na památník veřejná sbírka. Finance ale tehdy plně nestačili, a tak se v další fázi realizace památníku ujala Židovská náboženská obec Košice.

ŘÍM – V jihoitalském regionu Kalábrie, na místě archeologického naleziště u Bova Marina, kde se nachází i zbytky synagogy ze 4. století, se v úterý 4. června odehrála židovská svatba. Podle zpráv se v místě trosek „druhé nejstarší nalezené synagogy v Evropě“ tak stalo „poprvé po 1500 letech“. Roque Pugliese a Ivana Pezzoliová, ženich a nevěsta, mohou své kořeny vystopovat až k tzv. anusim, Židům z Iberského poloostrova, kteří byli ve 14. a 15. století přinuceni na konverzi na křesťanství. Oba jsou lékaři v nemocnici, kde se poznali a společně se vrátili za pomoci izraelské organizace Shavei Israel k tradici judaismu, dnes již jako ortodoxní Židé. Svatbu vykonal vrchní rabín Neapole Umberto Piperno. Podle Michaela Freunda, který páru na cestě za židovstvím pomáhal, tato svatba „symbolizuje věčnost židovského lidu“. „Doufáme, že inspiruje i další potomky Židů v jižní Itálii, aby se navrátili ke svým kořenům,“ řekl Freund.

VÍDEŇ – Výstava fotografií přeživších holocaust, která je instalována v centru Vídně od 7. května, se stala terčem nenávistného útoku už potřetí za sebou. Obličeje portrétů přeživších byly buď počmárány svastikami, anebo rozřezány nožem. Když se v pondělí 27. května přišlo na třetí útok, oznámila skupina umělců z nedalekého alternativního divadla Nesterval, že bude u výstavy držet čtyřiadvacetihodinovou hlídku. Připojila se k nim i katolická mládež sdružená v organizaci Caritas i muslimští mladí z Muslimische Jugend Osterreich. Muslimové v současnosti drží půst měsíce Ramadán, kdy přes den nemohou jíst ani pít. Jejich dobrovolníci však přicházeli na hlídku jak v denních hodinách, tak během večera, na přerušení půstu. Výstavu italsko-německého fotografa Luigi Toscana instalovala skupina ESRA i v jiných metropolích, útoky v Rakousku však nemají obdoby.

BERLÍN – V Německu se vede bouřlivá diskuse o nošení kip. Vyvolal ji koncem minulého týdne výrok vládního zmocněnce pro boj s antisemitismem, Felixe Kleina. Jeho varování Židů před nošením kipy se setkalo s nejrůznějšími reakcemi, a to jak na politické úrovni spolkové vlády i vlád jednotlivých zemí, tak i napříč německou společností. Všechno vyvolal nešťastný výrok Felixe Kleina pro mediální skupinu Funke. Možná to lze označit za projev bezradnosti: „Nemohu Židům doporučit, aby dnes kdekoli v Německu nosili kipy. Bohužel to musím takto říct,“ prohlásil Klein s tím, že „jeho názor v této věci se bohužel vůči dřívějšku změnil,“ kvůli tomu, že „společnost čím dál více ztrácí zábrany a hrubne.“ Uvedl, že 90 procent antisemitských útoků padá na vrub pravicovým extremistům; pokud jde o muslimské pachatele, jsou to podle něj většinou lidé, žijící v Německu již delší dobu, ale sledující převážně arabská média, z nichž přebírají antisemitské názory.