Rubrika: Svět

PAŘÍŽ – Státní prokuratura v procesu s vrahem šestašedesátileté pařížské lékařky, ortodoxní Židovky Sarah Halimiové, kterou z okna jejího bytu vyhodil letos v dubnu její muslimský soused, poprvé začala hovořit o tom, že by v případu měly být prošetřeny pravděpodobné antisemitské motivy pachatele. Případ byl totiž doposud vyšetřován bez zohlednění přitěžující okolnosti, že šlo pravděpodobně o zločin z nenávisti. Po tom už několik měsíců volala francouzská židovská komunita, které vadilo, že o šokujícím zločinu se ani v hlavních francouzských médiích doposud nehovořilo jako o vraždě motivované antisemitskou nenávistí. Svědkové přitom slyšeli, že sedmadvacetiletý muslim Kobili Traoré vykřikl při činu „Alláhu akbar!“, „Alláh je veliký“, a když vyhodil z okna svou sousedku, lékařku a učitelku v mateřské školce, vykřikl údajně: „Zabil jsem satana!“. Před dvěma lety prý také nazval svou pozdější oběť „špinavou Židovkou“.

JERUZALÉM – Ke svátku Roš hašana, židovskému novému roku, který letos začíná ve středu 20. září večer, nahrál izraelský prezident Reuven Ruvi Rivlin video se zprávou pro všechny židovské komunity světa. V něm prezident zdůraznil důležitost svátků Roš hašana a Jom kipur jako času reflexe, zpytování duše a povinnosti udobřit se s druhými lidmi a upevnit mezilidské vztahy. Prezident pohovořil i o výzvách roku minulého. „Staly se hrozné věci. Teror udeřil po celém světě a byli jsme svědky i nenávisti a rasismu,“ řekl. „Když jsme se minulý rok setkávali s lídry z celého světa, opakovali jsme znovu a znovu, že Izrael bude bránit svoje občany bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí. Musíme společně bojovat proti terorismu, ale také proti nenávisti a rasismu musíme bojovat spolu. Je to běh na dlouhou trať, ale společně tento boj vyhrajeme.“ Připomněl také, že jsme „spatřili opravdovou sílu přírody, kdy si živelné pohromy vyžádaly tolik obětí“ a vyjádřil svou hrdost na to, jakou štědrost a soudržnost židovské komunity projevily tváří v tvář těmto zkázám.

JERUZALÉM – Na oslavách stého výročí od vydání takzvané Balfourovy deklarace, v níž se Velká Británie vyslovila dne 2. listopadu 1917 pro založení „židovské národní domoviny“ v tehdejší Palestině, vystoupil mimo jiné také Roderick Balfour, přímý potomek lorda Arthura Balfoura, tehdejšího britského ministra zahraničí, který je pod listinou podepsán a po němž nese jméno. Akce s názvem „Od Balfoura k Brexitu“, která se u této příležitosti konala v Jeruzalémě, se zúčastnili i další vážení hosté, například někdejší vůdce labouristů Tony Blair či bývalá ministryně Cipi Livniová. Roderick Balfour zde přinesl svůj pohled na otázku, zda byla Balfourova deklarace motivována snahou poskytnout evropským Židům bezpečí před tehdy zuřícími pogromy, či spíše zahraničněpolitickými kalkuly koloniální velmoci uprostřed světové války anebo motivy nábožensko-ideologickými.

NEW YORK – Online sociální síť Facebook umožnila subjektům, které na ní inzerují, aby svou reklamu zaměřili na klientelu spadající do kategorie „nenávidí Židy“ nebo je objektem jejich zájmu „proč Židé ruinují svět“ a „jak spálit Židy“. Zprávu o tom ve čtvrtek 14. září přinesl zpravodajský investigativní web ProPublica s tím, že samoobslužný systém nákupu reklamy dovolil inzerci zaměřit na 2300 subjektů zajímajících se o explicitně antisemitská témata. Poté, co článek na webu ProPublica vyšel, Facebook sdělil, že napříště zabrání, aby se tyto algoritmem vygenerované kategorie potencionálním inzerentům zobrazovaly. V pátek pak ve svém stanovisku sdělil Facebook JTA, že odstraní ty kategorie, které jsou generovány uživateli, „dokud nenajdeme ten správný proces, abychom zabránili takovým případům.“ Téhož dne vyšly informace o tom, že rovněž Google a Twitter umožňoval prodej inzerce vázající se na rasistická a xenofobní klíčová slova. Obě společnosti toho litují a již prý podnikly kroky k odstranění problému.

ULM – Nová synagoga ve městě Ulm v Bádensku-Württenbersku byla na přelomu srpna a září dvakrát vandalsky poničena, přičemž škody na fasádě se odhadují v řádu několika tisíc euro. Oba incidenty měly pravděpodobně očité svědky a zaznamenány byly také na bezpečnostní kameru, jejíž záběry policie zveřejnila s žádostí, aby se svědkové přihlásili. Pachatel či pachatelé přesto dosud unikají spravedlnosti a policie zatím nezadržela žádné podezřelé. Navíc navzdory kritice zdejší i zámořské židovské komunity policie až doposud váhala, zda se jedná o incident s antisemitským podtextem. Nyní prohlásil mluvčí německé policie, že antisemitský motiv „nelze vyloučit“, současně však prý je zapotřebí oba incidenty nejprve prošetřit.

NEW YORK – Izraelský konzulát v New Yorku byl v pátek 15. září uzavřen a jeho pracovníci evakuováni kvůli výhrůžné zásilce. Balíček obsahoval obálku s neznámým bílým práškem a dopisem napsaným v angličtině, v němž bylo vyhrožováno izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi smrtí. Zprávu potvrdil mluvčí konzulátu Almog Elijis, bližší informace však nesdělil. Do budovy konzulátu, která hostí i izraelskou misi do OSN, byl pracovníkům zabráněn vstup až do té doby, dokud nebyla zásilka bezpečnostními složkami označena za bezpečnou. Netanjahu má do Spojených států amerických tento týden namířeno. Setká se tu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a v úterý má v New Yorku promluvit na Valném shromáždění Organizace spojených národů.

NEW YORK – Dvě Židovky, matka (57) s dcerou (37), se staly ve středu (13.9.) obětí verbálního a následně fyzického útoku muže, který je mylně považoval za muslimky. Stalo se tak v newyorské čtvrti Queens na zastávce metra Forest Hills. Útočník na ně křičel: „Vypadněte z mojí země, vy špinavý muslimky!“ a pak je začal bít. Ženy vyvázly jen s malými pohmožděninami a odmítly lékařské ošetření, muž byl na místě zatčen policií. Ta později zjistila, že se jedná o čtyřicátníka jménem Dimitrios Zias, který byl už v roce 2015 zatčen za to, že na Manhattanu fotografoval mobilem sukni cizí ženy.

WASHINGTON – Konferenční hovor, který vedl již tradičně úřadující americký prezident Donald Trump s představiteli hlavních židovských denominací, proběhl tento týden v pátek (15.9.), byl však nezvykle krátký a Trump v něm hovořil sám, nedal podle dřívějších zvyklostí prostor účastníkům k dotazům a diskusi. Ve svém projevu zdůraznil, že chce bojovat proti antisemitismu, zdůraznil přátelství USA s Izraelem a zmínil se také o nadějích spojovaných s mírovým procesem na Blízkém východě. Témata byla tradiční, zcela neobvyklé ale bylo, že se telefonátu nezúčastnili představitelé reformního, rekonstrukcionistického a konzervativního proudu judaismu. Ti před několika týdny sami deklarovali, že kvůli prezidentovým výrokům, jež padly v souvislosti s pochodem neonacistů v Charlottesville, s prezidentem telefonicky hovořit nechtějí. Trump nakonec první dvě jmenované větve vůbec k rozhovoru nepřizval, představitelé konzervativních Židů v USA pak pozvání odmítli.

PAŘÍŽ – Několik hodin trvalo násilné loupežné přepadení v severopařížském předměstí Livry-Gargan, jehož obětí se stali tři členové sefardské židovské rodiny Pintů. Jeho pachateli byli tři černoši ve věku dvaceti až třiceti let, kteří je svázali, bili, vyptávali se na cennosti a vyhrožovali smrtí. „Jste Židi, máte prachy!“ slyšely prý oběti. Lupiči si odnesli několik kreditních karet, šperky a cennosti; samotní členové rodiny utrpěli mimo menší zranění těžké psychické trauma a skončili v nemocnici. Další z řady kriminálních útoků zaměřených proti Židům a s antisemitským podtextem – při posledním z nich, s velmi podobným průběhem, zemřela po pádu z okna pětašedesátiletá Sarah Halimiová, vraždu tehdy spáchal její muslimský soused – odsoudila příkře nejen zastřešující francouzská židovská organizace CRIF, ale i izraelská velvyslankyně ve Francii.

WASHINGTON – Představitelé amerických Židů vyjádřili své zděšení nad humanitární krizí v Myanmaru, někdejší Barmě. Zatímco tamní muslimové z etnika Rohingů po statisících prchají před pronásledováním barmské armády, americké židovské organizace volají po jejich ochraně a připomínají i holocaust. Například Muzeum holocaustu Spojených států ve Washingtonu vyzvalo jednu z barmských vůdkyň, Su Ťij, nositelku Nobelovy ceny za mír a také Cenu Elieho Wiesela za rok 2012, udílenou právě muzeem, aby „zastavila dlouhotrvající pronásledování muslimů“. Podle představitelů muzea, kteří se obávají, že ideály nositelky Nobelovy ceny míru nejsou uplatňovány ve vztahu k Rohingům, by měla Su Ťij využít svého postavení v barmské vládě a pozvednout svůj „vlivný hlas, aby prosadila své ideály a pracovala na zastavení dlouhodobého pronásledování a násilí, jež ohrožuje samu existenci Rohingů v Barmě“.