Rubrika: Svět

PAŘÍŽ – Nedávno nově zvoleného prezidenta Francie kritizoval Jean-Luc Mélenchon, francouzský europoslanec a lídr Levicové strany. Na svém blogu rozhořčeně napadl řeč Emmanuela Macrona, kterou prezident přednesl na nedělní připomínce holocaustu a deportace francouzských Židů z pařížského Zimního velodromu. Prezident v ní uznal spoluvinu francouzského národa. Mélanchon nazval „totálně neakceptovatelné“, že Macron řekl, že „Francie, jako lid, jako národ, byla odpovědná za tento zločin.“ Podle Mélenchona totiž prezident nesprávně označil francouzskou vládu ve Vichy, vazala tehdejšího nacistického Německa, za tehdejší vládu Francie, zatímco legitimní francouzská vláda byla prý tehdy ta londýnská, exilová. Na připomínce 75. výročí deportací francouzských Židů Mélenchon rovněž kritizoval přítomnost Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra, jehož vládu nazval tento krajně levicový politik „extrémně pravicovou.“ Macronův výrok, že antisionismus je novou formou antisemitismu pak Mélenchon nazval „zastaralou tezí.“

BERLÍN – Jedna z průvodkyň berlínského centra Anne Frankové přirovnala osud Židů za druhé světové války k Palestincům, kteří žijí dnes na Západním břehu pod izraelskou okupací. Ve středu 19. července sdělila pro anglickou sekci zpravodajství Al Arabiya: „Spousta věcí, co se děly Židům za nacistické vlády se dějí Palestincům nyní. Židé byli vyhnáni ze svých domovů a bylo jim upřeno právo na vzdělání. Dnes jsou domy a půda Palestinců zabírány,“ řekla Nasrín Hadžadžová, čtyřiadvacetiletá Berlíňanka s palestinskými kořeny. „Musíme být otevřeně smýšlející vůči jiným lidem, obvzláště, když žijeme v jejich společnosti,“ dodala ještě s tím, že byla mnohokrát nazývána „bezvěrcem a pokrytcem“ za to, že přijala práci v Anne Frank Zentrum Berlin. Hadžadžová je jednou z 25 nezávislých průvodců, s nimž centrum pracuje a jež provádí návštěvníky centra výstavou. Ředitel centra Patrick Siegele řekl JTA, že slova této průvodkyně byla „nepravdivá a bolestivá.. a nereflektují postoj centra Anne Frankové.“ „Navíc, centrum Anne Frankové se distancuje od tohoto postoje,“ řekl Siegele.

BUDAPEŠŤ – S předsedy vlád zemí Visegrádské čtyřky, včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky, se ve středu 19. července setkal izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu. Netanjahu Sobotkovi poděkoval jak za vřelý zájem o dění v Izraeli, tak za podporu České republiky židovskému státu na mezinárodních fórech. Zmínil přitom nedávné rozhodnutí českého parlamentu ohledně rezoluce UNESCO o Jeruzalému. Nakonec Sobotka pozval svůj izraelský protějšek při nejbližší vhodné příležitosti na návštěvu Prahy a Netanjahu toto pozvání přijal. Série bilaterálních setkání s premiéry zemí V4 s izraelským předsedou vlády se odehrává v těchto dnech v Budapešti. V úterý se Netanjahu setkal již s maďarským preniérem Viktorem Orbánem, jenž letos setkání V4 hostil, a dále se setká i s premiérkou Polska Beatou Szydlovou a slovenským premiérem Robertem Ficem. Zároveň Netanjahu nabídl, že příští setkání středoevropských zemí s Izraelem by se mohlo konat v Jeruzalémě. Netanjahu rovněž navštívil maďarsko-izraelské ekonomické fórum a židovskou komunitu v synagoze v ulici Dohány.

PAŘÍŽ – Na 75. výročí deportace francouzských Židů z pařížského Zimního velodromu prezident Emmanuel Macron v neděli 16. července zalitoval role, jakou část jeho národa hrála během druhé světové války a holocaustu a zároveň přislíbil bojovat proti novém vzestupu antisemitismu. „Nikdy se nepodřídíme porojevům nenávisti. Nikdy se nepodřídíme antisionismu, protože je to znovuvynalezený antisemitismus,“ prohlásil Macron u památníku holocaustu na pařížském stadionu, známém jako Zimní velodrom, nebo Vel d’Hiv, za účasti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, francouzských přeživších a lovce nacistů Serge Klarsfelda a dalších. „Samozřejmě, byla to Francie, kdo zorganizoval shromáždění 13 tisíc lidí během 16. a 17. července 1942. Žádný Němec do toho nebyl přímo zapojen,“ řekl. Během holocaustu zahynulo 77 tisíc francouzských Židů, většina z nich v Osvětimi v okupovaném Polsku.

PAŘÍŽ – Francouzští židovští lídři, ale také příbuzní obětí Mohammeda Meraha, islamisty, který před pěti lety zabil před židovskou školou v Toulouse rabína, jeho dva syny, dívku a tři francouzské policisty, protestují proti uvedení divadelní hry na prestižním divadelním festivalu v Avignonu. Hra „Miluji smrt tak, jako vy život (Moi, la mort je l’aime comme vous aimez la vie)“ z pera francouzsko-alžírského autora Mohameda Kecimiho, která měla na avignonském festivalu premiéru minulý týden, zachycuje poslední tři hodiny Merahova života. Ariel Goldmann, místopředseda CRIF, skupiny zaštiťující židovské obce ve Francii, nazval hru „ostudou a hanbou“. V prohlášení, které vydal spolu s dalšími prominentními členy komunity ve středu 13. července, hru označil „kánonem ospravedlňování, jenž je jen falešně prezentován s alibi uměleckého vyjádření.“ Autor hry Kecimi tvrdí, že jeho hra je „cokoliv, jen ne ospravedlňování nebo rehabilitace Meraha.“ Spíš jde podle něj o „tázání se po porozumění monstru, které stvořila společnost“ a „genezi katastrofy.“

TOULOUSE – Několik desítek islámských duchovních se ve středu (12.7.) zastavilo v Toulouse v rámci týdenní akce nazvané „imámové pochodují proti terorismu“. Tu zorganizovali společně Hassen Chalghoumi, imám z francouzského města Drancy, a francouzský židovský spisovatel Marek Halter. Imámové se setkali na dvoře školy Ocar ha-Tora, kde byly v březnu roku 2012 zavražděny při útoku islamistického teroristy tři děti a jeden dospělý, rabín Jonathan Sandler. Pomodlili se tady a setkali se s Jacobem Monsonegem, ředitelem školy a současně otcem zavražděné Miriam, jedné z obětí tehdejšího útoku. „Velmi věřím na symbolická gesta,“ řekl Marek Halter, jeden z iniciátorů akce. „Člověk podá ruku druhému a jejich vztah se promění.“

BERLÍN/BUKUREŠŤ – Přeživší pogromu v Jasech (Iaši), městě ležícím na severovýchodě Rumunska, budou mít nárok na odškodnění. Ve středu 12. července to oznámil Julius Berman, předseda Konference židovských materiálních nároků na Německu (Claims Conference), na základě vyjednávání s německou vládou, která se odehrála teno měsíc v Berlíně. Na jejich základě obdrží rumunští přeživší pogromu zvýšenou domácí a zdravotní péči v rámci programu, který Konference celosvětově poskytuje. Bude rovněž určen fond na výplatu penzí pro ty, kdo žádnou nedostávají. V Jasech zahynulo v červnu 1941 celkem 15 tisíc Židů. K vyvyraždění většiny z nich došlo ještě před tím, než měli být vlaky transportováni do shromažďovacího tábora v Calaraši na jihu země. Z pětitisícového transportu, který trval osm dní, jich dorazila živých jen tisícovka. Ostatní zemřeli udušením, hladem či dehydratací.

BUDAPEŠŤ – Maďarští Židé jsou silně znepokojeni billboardovou kampaní zaměřenou proti George Sorosovi, americkému židovskému miliardáři s maďarskými kořeny. Po celé zemi se objevily velkoplošné plakáty s fotografií Sorose a nápisem: „Nedovolme, aby se Soros stal posledním, který se směje.“ Řada těchto billboardů byla počmárána antisemitskými nápisy. Maďarská vláda kritizuje Sorose za to, že vyzval zemi, aby přijímala více uprchlíků. Na žádost izraelského velvyslance, aby kampaň vláda zastavila, dostal Izrael odpověď: „Maďarsko stejně jako Izrael podnikne kroky proti každému, kdo představuje ohrožení bezpečí celé země a jejích občanů.“ Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Imanuel Nachšon následně vydal oficiální prohlášení, které bylo označeno za „vyjasnění“. V něm zdůraznil, že cílem Izraele „rozhodně nebylo nelegitimizovat kritiku na adresu Sorose, který soustavně podrývá izraelskou demokraticky zvolenou vládu tím, že posílá peníze organizacím, jež židovský stát očerňují a snaží se popřít jeho právo na sebeobranu“.

VARŠAVA – Pondělního (10. 7.) pietního setkání upomínajícího na oběti pogromu v Jedwabném na severovýchodě Polska se poprvé účastnil i zástupce polské katolické církve. Biskup Rafal Markowski, předseda Rady pro mezináboženský dialog a Rady pro dialog s judaismem, na něm před stovkou účastníků sdělil, že katolická církev se modlí za polské pachatele pogromu a omlouvá se. Dne 10. července 1941 několik desítek místních upálilo ve vesnici Jedwabne 300 Židů, které předtím shromáždili do stodoly. Biskup Markowski rovněž připomněl větu svého předchůdce, biskupa Mieczyslawa Cisla, který řekl, že kdyby bývala byla papežská encyklika Nostra Aetate, jež pojednává o vztahu církve k nekřesťanům, vydána už roku 1939, nebyl by možná žádný pogrom v Jedwabném, nebo roku 1946 v Kielcích nebo vůbec žádný holocaust.

MINSK – Tam v Bělorusku, kde po holocaustu již nezůstali žádní Židé, ale místní lidé obětem vztyčili pomník, došlo na mnoha místech k paradoxní situaci. Pietu místní vyjádřili tak, jak je jim blízké – totiž symbolem pravoslavného kříže. Člověk neznalý místních událostí by se tak jen těžko dovtípil, že desítky tisíc nacisty zavražděných civilistů byli v převážné většině Židé. Jeden takový památník se nachází v jihoběloruském Pětrikově, hned vedle pomníku padlým sovětským vojákům. „Člověk, který jej vybudoval, si myslel, že bychom neměli uctít jen vojáky, co osvobodili naše město, ale i civilisty. Takže lidé vědí, že zde byli vražděni civilisté. A jelikož byl křesťan, dal na pomník kříž,“ sdělila Galina Turchanovičová, ředitelka místního muzea regionální historie. Souhlasí, že na místě sice nebyli zabíjeni jen Židé, ale že právě oni tvořili drtivou většinu obětí. „Je hloupé dát na pomník kříž, ale dosud se tím nikdo nezabýval,“ říká.