Dnes je 18. 1. 2021
Zpravodajství
O projektu

Židovské muzeum v Praze a Staronová synagoga se znovu otevírají návštěvníkům. Zpřístupněna bude i Španělská synagoga

1. 12. 2020, -tz- |  Z domova

PRAHA – Po několikatýdenní přestávce vynucené pandemií COVID-19 se pro návštěvníky začne postupně znovu otevírat Židovské muzeum v Praze. Od čtvrtka 3. prosince bude otevřen proslulý Starý židovský hřbitov. Současně Židovská obec v Praze otevírá pro návštěvníky Staronovou synagogu. Od středy 16. prosince se pak po roce a půl trvající rekonstrukci otevře i Španělská synagoga s novou expozicí o dějinách českých a moravských Židů v 19. a 20. století. Všechny tyto památky bude možné navštívit jednotlivě nebo v rámci sníženého společného vstupného.

„Od čtvrtka budou platit volnější protiepidemická opatření, která umožňují otevření muzeí a galerií. Zatím jsme se rozhodli zpřístupnit historicky jedinečný Starý židovský hřbitov z 15. století, neboť se jedná o venkovní prostor, kde je minimální riziko šíření nákazy. Ostatní památky počínaje Španělskou synagogou budeme otevírat postupně v závislosti na vývoji epidemiologické situace,“ uvedl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Muzeum jako celek patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v ČR, v loňském roce jej navštívilo téměř 680 000 lidí. Jedním z největších lákadel je právě Starý židovský hřbitov, který patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou je nejvýznamnější památkou pražského Židovského města. Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mezi jinými jde zde možné vidět i hrobku rabiho Löwa, který patřil mezi nejvýznamnější židovské duchovní osobnosti své doby a široká veřejnost si jej spojuje s legendou o stvoření umělé bytosti golema.

„Od 16.prosince zpřístupníme Španělskou synagogu, která prošla důkladnou rok a půl trvající rekonstrukcí a nyní dokončujeme přípravu nové expozice, která vnese nový pohled na dějiny židovské komunity v Čechách na Moravě. Pro návštěvníky bude jistě zajímavá i svou interaktivností. Otevření nechceme odkládat, neboť jsme na expozici i v nelehkém koronavirovém období intenzívně pracovali, a navíc byl termín jejího otevření stanoven už dříve. Jedná se o velký prostor, takže je riziko šíření nákazy při dodržování bezpečné vzdálenosti opravdu minimální,“ dodal Pavlát.

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V předchůdkyni Španělské synagogy, tzv. Staré škole, působil v letech 1836-45 jako varhaník skladatel české národní hymny František Škroup.

„Staronová synagoga ze 13. století je v celoevropském kontextu výjimečná nejen svojí architekturou, ale i tím, že až na krátká tragická období slouží svému účelu více než 750 let,“ řekl František Bányai, předseda Židovské obce v Praze. „Doba pandemie je nepříjemná a značně nás omezuje, ale dává skvělou možnost vychutnat si návštěvu Staronové synagogy, v klidu vnímat jedinečnou atmosféru místa spjatého s rabi Löwem a krásnými pověstmi. Rád navštěvuji Staronovou synagogu, uklidňuje a posiluje.“

Židovské muzeum v Praze bylo založeno v roce 1906 jako třetí evropské židovské muzeum. Základem sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Za druhé světové války se muzeum stalo skladištěm nacisty konfiskovaných židovských rituálních předmětů a knih, které dodnes zůstávají živou připomínkou tragédie šoa. Objekt muzea původně tvořila jediná budova. Přesto do muzea již brzy po první světové válce mířily desetitisíce návštěvníků ročně. Muzeum překonalo hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století, nucené uzavření nacisty, postátnění komunistickým režimem i povodně v roce 2002 a stalo se jedním z nejvýznamnějších pražských turistických cílů.