Dnes je 11. 12. 2017
Zpravodajství
O projektu

Zemřela Emílie Machálková, poslední moravská Romka, co přežila holocaust

18. 7. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Ve věku nedožitých 91 let zemřela v neděli 16. července Emílie Machálková, naše poslední romská přeživší holocaustu. Patřila do významné romské rodiny Holomkových, její praděd Tomáš se například zasloužil o to, aby Romové mohli bydlet ve vesnicích a nejen v osadách mimo ně. Před deportací do koncentračního tábora ji a její nejbližší rodinu zachránil starosta moravských Nesovic, který jim na brněnském gestapu dojednal výjimku. Jejích dalších třiatřicet příbuzných válku nepřežilo, podobně jako tomu bylo u většiny původních českých a moravských Romů – po válce se jich domů vrátilo jen několik stovek. „Chce-li člověk něčeho dosáhnout svou pílí a poctivostí, nezáleží na tom, je-li bílý, černý nebo žlutý. Každý člověk má v sobě kousek zlého a kousek dobrého a na každém jednotlivci záleží, co nechá v sobě zvítězit. Až bude každý tolerantní, sebekritický a rozpozná pravdu od lží a spravedlnost od zla, bude na světě dobře. A k tomu nám dopomáhej Bůh,“ napsala na konci svých životopisných vzpomínek, které vyšly roku 2004 v knize Memoáry romských žen.

Své dětství prožila Emílie Machálková, tehdy ještě Elinka Holomková, na Moravském Slovácku, v rodině usedlých Romů, ve Svatobořicích u Kyjova a Nesovicích. Osudy své široké rodiny za druhé světové války popsala ve svých vzpomínkách, které představují nejtragičtější část jejího příběhu.

1942

Celkem třiatřicet členů rodiny Holomkových, významného rodu moravských Romů, odjelo někam s kufry a už se nikdy nevrátilo. Už tehdy však věděli, že míří do záhuby. „Ve dvaačtyřicátém z Nesovic odvezli celou rodinu Fischerových, to byli místní Židé, co měli statek a hospodu. Věděli jsme, že to čeká i nás,“ řekla před čtyřmi lety Respektu. Pomocnou ruku jim podal starosta obce Josef Kilián. „Musím přece chránit svoje občany,“ řekl prý tehdy rodině Holomkových, když se ho zeptali, proč se o ně zasazoval na gestapu. Že se jedná o osoby vyjmuté z transportu pak všem napsali do dokladů. U rodiny Fischerových to možné nebylo, u rodiny Holomkových však starosta použil tehdejší říšský právní nástroj, který povoloval „cikánské osoby žijící sociálně přizpůsobeně“ z transportů vyjmout. Trochu tím ale zavařil celé vesnici, neboť gestapo chodilo rodinu do Nesovic pravidelně kontrolovat po celou dobu války.

O svůj válečný příběh se dělila nesčetněkrát nejen se svými potomky, ale i na besedách základních a středních škol, spolupracovala i s Muzeem romské kultury v Brně. Později během svého života se Emílie Machálková prosadila jako zpěvačka, převážně romských písní. Její talent byl rozpoznán až v 60. letech, během její dospělosti, kdy vyhrála televizní pěveckou soutěž.