Dnes je 19. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Zemřela Doris Grozdanovičová, „dívka s ovečkami“ na snímcích z Terezína

23. 8. 2019, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Zpráva o smrti paní Doris Grozdanovičové (17.4.1926- 21.8.2019) se rozběhla takřka rychlostí blesku. Mnozí členové židovské komunity i její nežidovští přátelé tu smutnou novinu oznamovali spolu s osobními fotografiemi a příběhy. Znali paní Grozdanovičovou lépe než redakce Ztis.cz, a proto jí nekrolog napsali oni – skládá se z rozesetých vzpomínek a bude psán a vyprávěn ještě měsíce a roky. Všichni, kdo paní Grozdanovičovou znali, nebo s ní měli tu čest spolupracovat, teď vědí jedno: okamžik její smrti byl zlomový. Připomínka šoa, a především informování mladých lidí o holocaustu, už bude v českém prostředí jiné. Paní Grozdanovičová, „dívka s ovečkami“ na starých snímcích z Terezína, měla jedinečnou schopnost přibližovat lidem historii živě a opravdově, ukazovat jim fakta prostřednictvím osobního příběhu. Měla schopnost navázat bezprostřední vztah a přiblížit dnešním dětem to, co sama prožila téměř jako dítě.

Této schopnosti si byla vědoma, a tak vzdor ubývajícím silám pokračovala v besedách a setkáních. A navíc věděla, že je jedna z posledních, kdo mohou podat svědectví. Je příznačné, že zemřela právě na cestě z přednášky v Terezíně – v požehnaném věku 93 let a po vykonání velkého díla.

Paní Doris Grozdanovičovou nenahradí jiný pamětník, aby převzal její „práci“. Památník Terezín a další organizace se její ztrátou musí začít doopravdy připravovat na nové období, kdy všichni budeme navždy bez pamětníků šoa. – Neznamená to, že by už dnes vůbec nikdo z přeživších nedokázal promluvit; všichni ale bojují překážkami vysokého věku a každým rokem jich ubývá.

Doris Grozdanovičová (roz. Schimmerlingová)

Narodila se v Jihlavě do nenáboženské rodiny židovského původu. Když jí bylo šest let, rodina se přestěhovala do Brna. V roce 1939 byla vyloučena z klasického gymnázia a v letech 1940-41 navštěvovala židovské gymnázium na Starém Brně. Do Terezína rodina odjela jedním z prvních transportů v lednu 1942. Zde byla zařazena na práci v zemědělství; jako pasačku ovcí ji zachytil dělník Josef Toman. Snímek se později proslavil.

Během šoa zahynula paní Doris celá rodina, kromě bratra Hanuše. Na konci války mladou Doris přijala rodina českého dozorce Josefa Urbana, které zemřela podobně stará dcera. Po válce vystudovala filosofickou fakultu v Brně. Téměř celý život pracovala v nakladatelství Československý spisovatel. Byla aktivní členkou Terezínské iniciativy, pro kterou redigovala časopis a pomáhala uskutečnit řadu akcí.