Dnes je 21. 7. 2019
Zpravodajství
O projektu

Zemřela Aťka Janoušková. Osud herečky byl tragicky poznamenán i faktem, že byla židovského původu

11. 3. 2019, -jg- |  Z domova

PRAHA – Když se v sobotu 9. března rozšířila Českem smutná zpráva, že zemřela Aťka Janoušková, jen málokdo si nevybavil nezapomenutelný hlas včelky Máji, který tato drobná herečka propůjčila kreslené postavičce. Méně lidí však ví, že oba hereččini rodiče prošli nacistickými koncentračními tábory, kde otec zemřel, a sama Janoušková nesměla po nacistické okupaci Československa nadále účinkovat v Národním divadle, kde měla angažmá. Ostatně o udání v divadle, že je židovského původu, ale také o tom, jak v květnu 1943 zatklo gestapo oba její rodiče, a o návratu její maminky z koncentračního tábora, vyprávěla Aťka Janoušková, rodným jménem Vlasta, nedávno pro projekt Paměť národa. Po válce se živila jako cizojazyčná korespondentka, ale k divadlu se později navrátila. Vystupovala v mnoha estrádách, pak se objevila v oscarovém snímku Miloše Formana Amadeus. Za celoživotní dílo v dabingu získala roku 2009 cenu Františka Filipovského a její nezapomenutelný hlas budeme nadále rozeznávat v Broučcích, Příbězích včelích medvídků či filmu Ať žijí duchové.

Za nacistické okupace musela nosit maminka Aťky Janouškové, Hedvika, rozená Neumannová, na kabátě našitou hvězdu, stejně jako všichni ostatní Židé. Na svou dceru do Národního divadla se již v tu dobu nesměla přijít ani podívat – vstup do divadel byl Židům zakázán. A zanedlouho na to přišlo do Národního udání i na Aťku: „Jak může účinkovat v Národním divadle dítě, jehož maminka je Židovka?“ A tak musela okamžitě odejít z divadla i ona.

Kvůli bytu do koncentráku

V srpnu 1943 přišlo gestapo zatknout Hedviku Janouškovou, Aťčinu maminku. Jelikož to bylo v srpnu a Aťka byla v tu dobu mimo Prahu, neblahá událost se jí vyhla. Nakonec však gestapo zatklo i otce, klenotníka Rudolfa Janouška. „Gestapo přišlo původně zatknout jen maminku, a protože ten byt byl velice krásný, to maminka vyprávěla, když se potom vrátila z koncentráku po roce 1945. Že byla u toho, když oni prošli tím bytem, ten byt se jim strašně líbil, oni přišli původně zatknout jen maminku. A když si prohlédli ten byt, tak se vrátili a maminka je slyšela, jak si mezi sebou řekli ‚beide‘, což znamenalo ‚oba‘. Takže tatínek doplatil na tenhle krásný byt, takže ho zatkli kvůli tomu, že se jim líbil ten byt a že ho chtěli.“ Aťčin tatínek se z koncentračního tábora v Dachau už nevrátil, zemřel tam těsně před koncem války.

O návratu maminky Eriky, která přežila pochod smrti z tábora Ravensbruck, vyprávěla Aťka Janoušková pro Paměť národa následovně: „Jednou, to už bylo asi čtrnáct dnů po revoluci, já jsem hrála na klavír a za chvíli přišla tetička do pokoje a řekla: ‚Pojď se podívat, kdo přišel!‘ A já jsem přestala hrát, šla jsem se podívat ke dveřím – a tam stála maminka. Moje maminka, která přišla pochodem smrti z koncentráku z Osvětimi. Na to já nikdy nezapomenu. Vždycky, když to vyprávím, tak mi jde mráz po zádech. Když se před vámi zjeví někdo, s kým jste se už skoro rozloučil, a on je před vámi živý, vaše drahá osoba, kterou velice milujete, to je nezapomenutelný zážitek.“

O nesplnitelných přáních

Vlasta Janoušková, jíž říkali doma od malička Aťka, zemřela ve svém bytě v pražských Strašnicích v březnu 2019, krátce před svými 89. narozeninami. V sobotu 9. března byla do jejího bytu přivolána policie poté, co známému již čtyři dny nebrala telefon. Soudní lékař na místě zkonstatoval smrt a tu později oficiálně potvrdil její spolupracovník Lubomír Zemanec. Podle svých slov se Aťka Janoušková snažila celý život překonávat potíže pozitivním přístupem. „Je to jednak dané, jednak jsem musela spoustu věcí překonávat. Třeba tu malou výšku. Tam je asi základ. Odmala jsem se naučila se nepoddávat. Nesplnitelná přání jsem nikdy neměla,“ sdělila v jednom rozhovoru jen 120 cm vysoká herečka.