Vysoká státní vyznamenání pro přeživší holocaustu
Prezident České republiky Václav Klaus v pátek u příležitosti státního svátku 28. října udělil při tradičním ceremoniálu státní řády a vyznamenání jedenadvaceti občanům a ocenil tak jejich mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie, vědy, kultury a mezilidských vztahů v naší zemi. Mezi vyznamenanými tradičně bývají lidé, v minulosti stíhaní totalitními režimy pro svůj původ a občanské postoje. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka byly letos oceněny i dvě ženy, jež v dětství přečkaly věznění v nacistických koncentračních táborech. Dagmar Lieblová, narozená roku 1929, ztratila za holocaustu většinu rodiny a sama prošla ghettem v Terezíně i vyhlazovacími tábory. Po válce byla dlouhá léta činná v organizacích, hájících zájmy přeživších. Mezinárodní uznání si získala především jako předsedkyně Terezínské iniciativy, jejímž cílem je všestranná dokumentace života v největším koncentračním táboře na našem území i péče o přeživší vězně.
Terezín přežila i Anna Magdalena Schwarzová, narozená roku 1921 do asimilované židovské rodiny. Její otec i řada dalších příbuzných byli zavražděni v Osvětimi, ona a její matka holocaust přežily. Schwarzová, jež konvertovala ke katolicismu, se po komunistickém puči roku 1948 zapojila do ilegálního křesťanského hnutí. Za pomoc vězněným a internovaným odpůrcům režimu byla roku 1953 zatčena a o rok později odsouzena k jedenáctiletému vězení. Na svobodu se dostala až po amnestii roku 1960. Za normalizace byla režimem pronásledována znovu, tentokrát pro své aktivity související s hnutím Charta 77 a Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Roku 1985 jí bylo povoleno vystěhování do Polska. Po vstupu do karmelitánského kláštera v Krakově byla Schwarzová zbavena československého občanství.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání České republiky, je podle svých stanov, zakotvených v zákoně, určen osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie a humanity a o prosazování lidských práv. V minulosti byli řádem oceněni mimo jiné Pavel Tigrid a vrchní zemští rabíni Richard Feder (in memoriam) a Karol Sidon.