Dnes je 18. 8. 2019
Zpravodajství
O projektu

Vlastenecké setkání: Kantor Benjamin Kuras s předsedou DSSS Tomášem Vandasem

11. 8. 2019, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Ostré a protichůdné reakce vyvolalo a sociálních sítích zveřejnění selfie předsedy krajně pravicové DSSS Tomáše Vandase s kantorem a významným členem Židovské liberální unie Benjaminem Kurasem. Fotografie vznikla na akci pořádané organizací Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže. Setkání na zámku v Příčovech se konalo jako protipól festivalu Prague Pride. Mezi podporovatele patřily nejrůznější organizace. Například Raptor TV Žarka „Raptora“ Jovanoviče, proruského novináře s vazbami na Stranu práv občanů Zemanovci a nadstandartními vazbami na Okamurovu SPD. Raptor také umožnil příznivcům sledovat dění na místě. Dále Nadační fond Má vlast Michala Semína nebo časopis Milana Vidláka Šifra, určený těm, „kdo čtou mezi řádky“. V časopise Šifra se lze například dočíst, že revoluce 1989 byla řízena z Moskvy, co chystá Bilderberg, nebo o výzkumech vyvracejících lidský podíl na globálním oteplování.

Setkání uvedl místopředseda sdružení sociolog Petr Hampl v černém triku s velikým bílým lvem. Program spočíval ve třech blocích, během nichž účastníci diskutovali o současné celospolečenské situaci a příčinách zklamání z polistopadového vývoje. Petr Hampl je bývalý člen Bloku proti islámu a člen hnutí VEDEM, které si do názvu dalo jméno dětského terezínského časopisu.
Jako známý protimigrantský aktivista vyslovuje na podporu spolupráce s Izraelem, v němž vidí možného spojence evropských zemí proti muslimským zemím.

Sraz krajní pravice?

Na akci se podle zpráv a fotografií sešli lidé poměrně širokého politického spektra a mimořádně zajímavých příběhů. Není přitom možné všechny paušálně označit za nacionalisty, xenofoby nebo stoupence krajní pravice. Například Jaroslav Bašta je bývalým ministrem za levicovou ČSSD. Politolog a překladatel Alexander Tomský je jistě konzervativec, ale označovat ho za „fašistu“ by byla nespravedlnost a omyl.

Přítomné spojují obavy o osud české země a společnosti, kritika politiky EU, vycházející opět z různých východisek a mající různé podoby od obecné nechuti po konkrétní systémové námitky. Důležitým bodem, jak už z názvu sdružení vyplývá, je pocit, že bílý heterosexuální muž je ohrožen z několika stran: imigrace a zrovnoprávnění jiných etnik ho ohrožují jako bělocha – a gender teorie a aktivisté jej ohrožují jakožto heterosexuála a muže.

Tak na jednom fóru shromáždili bývalý poradce prezidenta Klause Ladislav Jakl, protimuslimský aktivista Martin Konvička, pplk. Ivan Kratochvíl ze spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, Ivo Gec ze Zemské domobrany nebo spisovatelka a bojovnice proti církevním restitucím Lenka Procházková. – Ano, mezi muži zde bylo i několik žen a ačkoli převažovaly starší ročníky, ne všichni měli šediny.

Kontroverzní postavy

Mezi přítomnými se nicméně objevila řada osob s problematickou minulostí i přítomností – a ostatním nevadilo s nimi sedět u jednoho stolu a fotografovat se s nimi: Sešli se tu redaktoři a přispěvatelé dezinformačních médií jako Svobodné rádio, Sputnik, Raptor TV, Šifra, Rukojmí.cz a dalších. Nehledě na otázku, zda a nakolik jsou propojené s průmyslem tzv. ruských online trollů, je jasné, že jsou to média šířící konspirační teorie.

Mezi účastníky byl proruský a prosrbský poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, účastnící se akcí „Nočních vlků“, proslavených tím, že jejich členem „nesmí být ženy a homosexuálové“ a jejichž vůdce Alexander Zaldostanov proslul v roce 2015 výrokem „Smrt buzerantům!“. Dále zde byl například Michal Semín, člen akce D.O.S.T., který v červnu kandidoval na člena Rady ČTK. Vůči jeho kandidatuře se ohradila ve svém prohlášení i Federace židovských obcí v ČR, která kvůli Semínovu vyhraněnému antijudaismu apelovala na Poslaneckou sněmovnu, aby jej do této pozice nezvolila.

A v neposlední řadě předseda strany Dělnická strana sociální spravedlnosti, nástupkyně soudně zrušené DSS, Tomáš Vandas. Tento bývalý funkcionář antisemitské SPR-RSČ Miroslava Sládka proslul zvláště během pochodů krajní pravice proti vyloučeným lokalitám. Na akcích pořádaných DSSS bývá pravidelně k vidění neonacistická symbolika a zaznívají rasistická a protiromská hesla, aniž by se od těchto incidentů strana distancovala.

Kurasova přítomnost jako košer razítko?

Benjamin Kuras (*1944, vl. jm. Miloš Kuraš) je známý spisovatel, dramatik a publicista. Během emigrace ve Velké Británii konvertoval v roce 1974 k judaismu konzervativního směru. Od 90. let se proslavil i v českém prostředí řadou humorně laděných knih nejen o judaismu a množstvím novinových a časopiseckých článků.

Nejpozději od roku 2009 se z post-emigrantského kritika komunismu a socialismu (např. kniha „Je na Marxu život?“) začal profilovat jako výrazný euroskeptik, kritizující multikulturalismus, odmítající přijímání migrantů a označující islám za „sebevražednou zbraň západní civilizace“. Odkaz na jeho texty lze najít na homepage Židovské liberální unie (ŽLU).

V současnosti působí pan Kuras jako kantor ŽLU a pro tuto organizaci vede šabatové bohoslužby. Z hlediska většinové společnosti může být tedy vnímán jako „židovský duchovní“. Není pravděpodobné, že by Kurase vyslala na akci ŽLU, která se na svých stránkách vymezuje „proti všem projevům antisemitismu, rasismu, xenofobie, fašismu, nacismu, proti jakékoliv diskriminaci a chrání památku jejich obětí.”

Jeho přítomnost na podobné akci pak může být nacionalisty jako Vandas podávána za důkaz, že oni přece nejsou xenofobní a netolerantní, jestliže se hrdě fotí se známým židovským autorem. A ten některé jejich postoje potvrzuje, protože v té Evropě byl a ví, jak to s tím multikulturalismem v praxi vypadá. V dalších lidech, kteří neznají souvislosti, pak může vzniknout mylný dojem, že tu nejde o soukromou aktivitu pana Kurase, ale že se tu formuje podivná aliance liberálních Židů s příslušníky krajní pravice, kteří toho času zrovna neprovolávají antisemitská hesla.