Dnes je 8. 7. 2020
Zpravodajství
O projektu

Ve Světlé odhalili Židům pamětní desku. Stojí za ní žena z Pensylvánie a malá, znovunalezená Tóra

28. 6. 2016, -jg- |  Z domova

SVĚTLÁ N./S. – Ve Světlé nad Sázavou už žádná židovská obec není. Tedy kromě té, která je na hřbitově, jak řekl vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon při odhalování pamětní desky na počest světelských Židů, kteří zahynuli za holocaustu. Ceremonie, která se odehrála dne 21. června, se účastníla asi desítka zahraničních hostí. Mezi nimi byl i vnuk továrníka Richarda Morawetze, který roku 1914 koupil ve Světlé zámek a jehož rodina utekla před nacisty do USA. Byla mezi nimi ale i Jane Hurwitzová, žena z americké Pensylvánie, jíž přiměla k nápadu umístit světelským obětem holocaustu ve Světlé pamětní desku malá, asi jen 35 cm vysoká Tóra, z níž předčítali a nad níž žehnali členové nepočetné židovské obce, jejíž počátky ve Světlé sahají až do 17. století. Malou Tóru ze Světlé objevila v synagoze v Abingtonu, kam byla zapůjčena z londýnské sbírky českých a moravských judaik. Sem se z pražského Židovského muzea dostala mezi dalšími předměty, které v bývalém Československu přežily nacistickou okupaci a které komunistický režim, když potřeboval peníze, prodal do Anglie v roce 1964. V této sbírce se nacházejí i Tóry z měst Louny nebo Tábor.

„Cítíme spojení s tímto místem, kde Tóra přežila, ale Židé nikoliv. Tak jsem si řekla, že potřebujeme pamětní desku,“ řekla philadelphským novinám Jane Hurwitzová, která se pondělní ceremonie ve Světlé nad Sázavou spolu se členy své, od Světlé tisíce kilometrů vzdálené židovské kongregace, i místními lidmi ceremonie účastnila. Americká obec Old York Road Temple-Beth Am rovněž desku společně s rodinou Morawetzových financovala.

Na začátku stál dvouletý projekt a bádání o původu a příběhu tří svitků Tóry pocházejících z bývalého Československa, které se nyní nacházejí ve stálé zápůjčce americké synagogy. Tyto Tóry patřily mezi dalších asi 100 tisíc předmětů, které za nacistické okupace zachránili pracovníci Židovského muzea v Praze, ale které komunistický režim v roce 1964 prodal do zahraničí. Celkem 1564 svitků Tóry zakoupil britský filantrop Ralph Yablon, který je pak věnoval synagoze ve Westminsteru. Odtud byly Tóry distribuovány na trvalé zapůjčení do funkčních židovských obcí po celém světě.

Jane Hurwitzové, která si vzala za předmět svého bádání malou, jen 36,5 cm i s madly vysokou a zřejmě jako cestovní užívanou Tóru, se podařilo zjistit, že sedmitisícové město Světlá nad Sázavou ještě svou pamětní desku obětem holocaustu nemá. Podařilo se jí i kontaktovat přeživšího, který nad malou Tórou ještě ve Světlé žehnal. Panu profesorovi, který dnes žije ve Francii, je 100 let. Dále se dostala do kontaktu s rodinou továrníka Richarda Morawetze, kterému patřilo mnoho domů v centru města a jež se stal roku 1914 i majitelem světelského zámku, který přetvořil na letní sídlo. Ještě během 30. let se mu podařilo utéci před nacisty do severní Ameriky. Jeho syn Herbert Jane Hurwitzové sdělil, že má rovněž v paměti jak roku 1938 pronášel nad touto Tórou ve Světlé požehnání. I jejich potomci se pondělního odhalení plakety ve Světlé účastnili.

Z místních se ceremonie účastnil i Petr Mahler ze Světlé. Jeho židovský dědeček patřil mezi ty, kdo přežili koncentrační tábor a vrátili se zpět do Světlé. Jeho rodina patří mezi příbuzné hudebního skladatele Gustava Mahlera. Dodal, že deska pro něj hodně znamená.

Židé se ve Světlé nad Sázavou začali usazovat v 17. století a počet rodin rostl. Komunita se zdržovala především za řekou, kde byl i starý židovský hřbitov. Dvě zdejší synagogy byly zničeny, zůstal nový židovský hřbitov, který se nyní nachází v ulici Komenského. Transport s 69 Židy odjel ze Světlé v červnu 1942 nejprve do Terezína a odtud světelští pokračovali do Osvětimi nebo Treblinky. Konce války se jich nedožilo 56 a obec zanikla.