Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Unikátní výstava zachycuje tváře vězňů za zdmi osvětimského tábora. Většina z nich byli Čechoslováci

20. 5. 2015, -jg- |  Z domova

PRAHA – Unikátní výstavu snímků z takzvaného Osvětimského alba je možné zhlédnout do 20. září v Domě fotografie v Revoluční ulici v Praze. Na sérii fotografií jsou zobrazeni převážně bývalí občané Československa, snímky byly náhodně pořízené nacistickými dozorci roku 1944. Jejich výjimečnost tkví v tom, že dokumentárně mapují vězně za zdmi nacistických koncentračních táborů. Snímky byly náhodně nalezeny v roce 1945 jednou z vězenkyň tábora Norhausen-Dora při jeho osvobození. Žena se na některých snímcích poznala, proto se albu někdy říká „album Lili Jacobové“. Jednotlivé snímky se už staly ilustračními fotografiemi filmů nebo knižních publikací, souborně je toto album však vystaveno zcela poprvé.

Lili Jacobová se po osvobození vrátila na Podkarpatskou Rus, když ale zjistila, že nikdo z její rodiny nepřežil, vydala se na radu rabína roku 1947 do Prahy, kde sadu fotografií nechala okopírovat na skleněné negativy v Židovském muzeu. Za peněžní částku 8800 československých korun, které tehdy takto získala, zařídila sobě, svému muži a jejich dceři cestovní dokumenty, aby mohli imigrovat do USA. Později darovala fotografie památníku holocaustu v Jeruzalémě Jad vašem. Jedinou kompletní sadu všech fotografií z alba ale vlastní jen pražské Židovské muzeum, které si je ofotilo. Jacobová totiž během svého života potkávala lidi, kteří na snímcích poznávali své příbuzné, a tak jim je darovala.

Obrázky dokumentují příchod Židů do Osvětimi z tzv. maďarských transportů na začátku léta 1944. Zachycují vystupování vězňů z vlaků, selekci, kdy se lidé třídili na práceschopné a určené k likvidaci v plynových komorách a místo, kde se třídil ukořistěný majetek vězňů před odesláním do Německa. Na několika fotografiích jsou zobrazeny ženy a děti čekající v lesíku za plynovými komorami, až se v nich uvolní místo. Totožnost fotografů je dosud neznáma, pravděpodobně jimi mohli být Ernst Hoffman nebo Bernhardt Walter z jednotek SS, kteří byli v táboře odpovědni za fotografování a snímání otisků vězňů určených k likvidaci. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim bylo zavražděno 1,1 milionu vězňů, přes 250 tisíc jich pocházelo z bývalého Československa.