Dnes je 21. 10. 2017
Zpravodajství
O projektu

Týden před jomkipurskou válkou nechala československá StB zaútočit palestinské teroristy na vlak s židovskými vystěhovalci

30. 9. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Nově objevené archivní dokumenty dokazují, že československá StB se stala komplicem při teroristickém útoku na vlak židovských vystěhovalců ze Sovětského svazu, který provedli palestinští radikálové. Incident, který pro Lidové noviny popsala slovenská historička Daniela Richterová, působící v britském Warwicku, se stal 28. září 1973 na slovensko-rakouské pohraniční stanici Marchegg. Moc se o něm ale nepsalo, neboť byl zastíněn jomkipurskou válkou, kdy koalice arabských států napadla během židovského postního dne Izrael, jen o týden poté. Dva ozbrojení Palestinci z vlaku na trati z Moskvy do Prahy unesli tři židovské cestující a rakouského celníka a autem odjeli na vídeňské letiště. Tam vyhrožovali zabitím rukojmích i bombovými útoky na přistavená letadla.

Po vyjednáváních mezi rakouskými a arabskými zástupci Rakousko přislíbilo uzavřít zámeček Schönau, který si od 60. let pronajímala Židovská agentura a odkud se ruští Židé mohli dostávat do Izraele, a únoscům umožnit bezpečný odlet. (Rudé právo tehdy napsalo, že zámeček je centrem tajné izraelské policie v Rakousku). Slib Rakouska únoscům se nakonec stal skutečností. Únosci odletěli z Vídně malým sportovním letadlem Cessna pilotovaným dvěma rakouskými občany. Oznámili, že mají namířeno do syrského Damašku, přičemž bez problémů mezipřistáli a natankovali palivo v bývalé Jugoslávii, Sardinii a Sicílii a let zakončili pravděpodobně v Libyi.

Richterová dokládá, že StB o aktivitách Palestinců a připravovaném útoku věděla, ale nic proti nim nepodnikla. Mezi Palestinci a československou vládou existoval neformální pakt. „Dohody byly takové, že na našem území nemohou podniknout útok. A to byla alfa a omega všeho,“ vzpomíná jeden z bývalých pracovníků Státní bezpečnosti. „Zbytek nás netrápil. V podstatě když jsme se dohodli, že u nás útok neuskuteční, mohli ho provést jinde,“ dodal.

StB dala zelenou

Dodnes ale není například jasné, jak mohli palestinští teroristé propašovat přes hranice zbraně – samopaly, granáty a pistole. Dvojice teroristů měla falešné libanonské pasy a do rakouské stanice Marchegg se dostali vlakem z Československa, kam přiletěli jako turisté a podívali se i do Bratislavy, bývalého Východního Německa a zpět do Devínské Nové Vsi. V Marcheggu zajali podle očitých svědků pět ruských Židů – šestadvacetiletého Davida Čaplika, zhruba šedesátiletý manželský pár a ženu se čtyřletým dítětem v náručí. Ta byla nakonec propuštěna (podle jiných svědků se vysmekla a utekla), když se únosci zabarikádovali v nádražní kanceláři.

Do Rakouska zavítala druhý den premiérka Izraele Golda Meirová a přesvědčovala rakouského kancléře Bruna Kreiskyho, aby slib únoscům nedodržel. Ten to ale komentoval slovy: „Momentálně se na našem území pohybují ozbrojení lidé jedné i druhé strany. Nepřejeme si, abychom se kvůli humanitární roli, kterou chceme i nadále plnit, jakýmsi sekundárním bojištěm.“ I když se tranzitní stanoviště v Schönau trvale uzavřelo, přes Rakousko (i na nátlak USA) v dalších letech do Izraele vycestovalo ze zemí východního bloku asi milion Židů. Dalších 573 tisíc se jich usadilo v USA.