Dnes je 23. 2. 2018
Zpravodajství
O projektu

Pražská židovská obec odsoudila lživé výroky Tomia Okamury o táboře v Letech, vyslovené na Den památky obětí holocaustu

2. 2. 2018, -mk- |  Z domova

PRAHA – Pražská židovská obec následovala příkladu Muzea romské kultury a ohradila se proti výrokům, které pronesl v krátkém rozhovoru pro DVTV předseda krajně pravicové SPD Tomio Okamura. Ten byl osloven moderátorkou Danielou Drtinovou v den vyhlášení prezidentských voleb, jenž připadl současně na mezinárodní Den památky obětí holocaustu (27.1.). V rozhovoru nejprve zmínil, že byl osloven „řadou židovských obětí z Osvětimi“, kteří prý nechápou, „proč v ČR stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech jako vyhlazovací tábor v Osvětimi“, a pokračoval historicky lživým tvrzením, že cikánský tábor v Letech nebyl oplocen a lidé se tu mohli svobodně pohybovat. Židovská obec v Praze nyní na svém Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž „odsuzuje výroky předsedy SPD Tomia Okamury“ a spolu s Muzeem romské kultury „důrazně vzývá k veřejné omluvě obětem nacisty iniciované perzekuce a genocidy za pošlapávání jejich památky“. Omluvu za překrucování informací by měl podle ŽOP Okamura směřovat také k historikům a dalším odborníkům, kteří se historii tábora v Letech věnují.

Když chtěl Tomio Okamura svá tvrzení o tom, že tábor v Letech nebyl ani oplocený, opřít o zdroje, uvedl, že čerpá z výroků bývalého prezidenta Václava Klause a také z knihy Tábor Lety: Fakta a mýty, který prý vydalo nakladatelství Academia. Jak ale upozornilo Muzeum romské kultury, žádná taková kniha neexistuje. Naopak o oplocení tábora existuje bezpočet svědectví a zachyceny jsou i na dobových fotografiích.

Jedno z historických svědectví, pocházející od lékaře Františka Patočky, líčí scénu z táborového života takto: „Vzpomínám si, že jen pohyblivé a zdravé děti přilezly k okrajům společné postele a zmocnily se části pokrmu… Děti zjevně nemocné a slabé se k jídlu prakticky vůbec nedostaly. Při tomto ‚stravování‘ cikánských dětí, které bylo spíš podobné špatně provedenému krmení v zoologické zahradě, jsem si všiml, že většina dětí je oblečena v rozpadajících se košilích a některé byly úplně nahé. Jedinou pokrývkou tohoto dětského stáda byla velká celtová plachta, která, samozřejmě, pro všechny nestačila, takže si ji navzájem přetahovaly… Většina dětí kálela a močila pod sebe, protože v tomhle improvizovaném baráku nebyly zařízené záchody. Abych zjistil skutečný stav hygieny pod celtou, odkryl jsem jí v celém rozsahu. První, co jsem si s hrůzou uvědomil, byla řada dětských mrtvolek, které ležely mezi dětmi. A druhý, tím hrůznější pohled, byl na děti zřejmě v agónii, některé ještě v horečkách se strašlivými gangrénami zachvacujícími celou dolní končetinu… Vzpomínám si dodnes jasně, že se tu přede mnou otevřel obraz, který co do hrůzy předčil Danteho opisy Pekla…“

Pražská židovská obec nyní požaduje od Tomia Okamury omluvu obětem nacistické perzekuce, stejně jako Muzeum romské kultury. Tomio Okamura si však v současnosti léčí chřipku a k věci se nevyjadřuje.