Dnes je 20. 3. 2019
Zpravodajství
O projektu

Operace Ester: Čeští křesťané slavili židovský svátek Sukot

29. 9. 2018, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Před několika dny přinesl web JTA článek o vzrůstajícím počtu nizozemských křesťanů, kteří slaví Sukot. Cnaan Liphshiz v mimořádně zajímavém textu ukazuje motivace tohoto zvyku i jeho přijímání či kritiku z křesťanské i židovské strany. Redakce Ztis.cz se proto rozhodla podívat na křesťanské skupiny, slavící Sukot v ČR. Na zahradě sboru Církve bratrské v Černošicích se 23. září sešlo asi 45 lidí pod party stanem, ozdobeným zelení, oranžovými plody mochyně a umělými jablky. Na stole byly mísy se sušeným i čerstvým ovocem, granátové jablko, víno, chléb, barches a dvě svíčky. Spolek „Operace Ester“, působící od roku 1992 v oblasti připomínky židovských kořenů mezi křesťany, pořádal oslavu Sukot. „Obvykle slavíme vevnitř, v Domě národnostních menšin, letos jsme byli poprvé venku. Manžel koupil přístřešek a ten jsme postavili, ale po skončení jsme ho museli zas odstranit, protože jsme slíbili, že zahradu zase uklidíme,“ vypráví paní Marta Srbová, která spolek vede. Suka tak byla jen symbolická, což se u křesťanských oslav tohoto svátku někdy stává.

„Zapálili jsme svíce, požehnali suku, ovoce a plody země,“ líčí paní Srbová další průběh. „A pak jsem si uvědomila, že k tomuto svátku patří modlitby za déšť, tak jsme polili symbolicky půdu před sukou a pak jsme vyslovili modlitbu – vždyť i tady máme nouzi o vodu.“ Paní Srbová upozorňuje, že jde o co možná uctivé přiblížení „Hospodinových svátků“ pro obyčejné křesťany různých denominací, ne o výukovou nápodobou židovských zvyklostí. Cílem je připojit se – po svém – k oslavě a připomenout si židovské kořeny křesťanství.

„Po požehnání náš člen pan Karel Sedláček troubil na šófar, a já koupila všem plastové, tak jsme troubili všichni,“ vypráví s radostí. Židovskému čtenáři to může připadat jako směšování různých svátků, ovšem u judaizujících křesťanů se šófary těší mnohem většímu využití – například v jeruzalémském společenství Prayer House se troubí každý Šabat, v komunitě Dvanáct kmenů se troubením ohlašují určité části dne, atd.

O kulturní část se postarali kantor Michal Foršt, houslista Alexander Šorm a taneční skupina Simchat Sijon Lydie Martykánové, která zatančila kolové tance na zpěv „Ani maamin“.

Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém – ICEJ

Důležitou roli hraje svátek Sukot v křesťanském sionistickém hnutí ICEJ. Tisíce křesťanských příznivců z Izraele (především z protestantských kruhů) se na tyto dny sjíždějí do Jeruzaléma, aby oslavili tento biblický poutní svátek: „Jako křesťané víme, že dva z těchto svátků byly naplněny v osobě Ježíše. On je náš velikonoční beránek a ten, který křtí Duchem svatým. Ale sukót na své naplnění teprve čeká. Právě proto, že ukazuje do budoucnosti, kdy se Ježíš vrátí, dává tento svátek každému věřícímu příležitost ve víře deklarovat zaslíbený návrat Krále králů na tuto zemi,“ můžeme číst na českých stránkách hnutí.

Letos, u příležitosti 70. výročí založení Státu Izrael, je propojení svátku s moderním Izraelem zvláště silné a prezident ICEJ Jürgen Bühler zve na videu k letošnímu svátku Sukot všechny do Jeruzaléma. Právě Izrael je pro ICEJ důkazem toho, že „stojí za to snít“ – a samozřejmě jít za svým snem. „A pokud sníte s Bohem, i nemožně se stává možným.“ – A důkazem je právě existence židovského státu, jehož vznik se v počátcích zdál být bláznivým snem.

V centru oslav není sezení v suce, ale zpěv a tanec v zaplněné jeruzalémské Aréně, při němž se náboženský prožitek pojí s hudebním. K Sukot v pojetí ICEJ patří i průvod Jeruzalémem s izraelskými vlajkami. Mezi národními delegacemi nikdy nechybí česká pod vedením předsedy ICEJ ČR, Mojmíra Kalluse.

Berounský Stánek míru

Sukot si připomněla také berounská farnost Českobratrské církve evangelické (CČE) se Společností křesťanů a Židů (SKŽ). Každoroční festival „Stánek míru“ se zde koná od roku 2013. Vznikl jako reakce na pochody nenávisti, které stoupenci krajní pravice organizovali proti lokalitám, obývaným převážně Romy. U zrodu stál místní farář Mikuláš Vymětal, který zároveň působí jako duchovní ČCE pro menšiny.

Právě Romové tvoří mezi členy berounského sboru výraznou skupinu a ke Stánku míru neodmyslitelně patří romské písně a tance. Propojování různých etnik a náboženství u příležitosti Svátku stánků s mottem „Rozprostři nad námi stan svého pokoje“ se stalo v berounské farnosti tradicí. V posledních letech, po nástupu protiislámských nálad, bývají zváni i muslimové.

I zde bývá suka symbolická, není ovšem v centru dění: někdy zastřešuje stůl s vegetariánským občerstvením, poskytovaným Adventisty sedmého dne, jindy je pódiem pro komornější část kulturního programu, jindy jen dekorací. Náboženská část se odehrává v kapli. Stánek je symbolem vzájemné pohostinnosti a dobré vůle.

Letošní oslavy byly takříkajíc komorní. Bohatý program minulých let nahradilo setkání pravidelných účastníků a diskusí panely popovídání na farním dvoře. Mikuláš Vymětal se chystá na tříměsíční stáž do Izraele, předsedkyně SKŽ Zora Nováková je na rodičovské dovolené. Je otázkou, jestli festival přetrvá i do dalších let.

Vzhledem k zájmu o židovství v řadách některých křesťanských směrů ČR můžeme čekat, že po rozšířených připomínkách Pesachu se do budoucna rozšíří i slavení Sukot.