Dnes je 15. 9. 2019
Zpravodajství
O projektu

Objekty bývalých synagog na českém venkově střídají majitele, a teď jsou na prodej

16. 9. 2018, -rjw- |  Z domova

PRAHA – V současnosti jsou na prodej minimálně dvě památky po venkovských židovských obcích, a to bývalá synagoga ve Volyni u Strakonic a také budova bývalé synagogy v obci Mořina ve středočeském kraji, nedaleko slavných lomů Amerika. Ne všechny synagogy, jež byly v minulosti na prodej a měnily své majitele, přestaly sloužit svému účelu v důsledku šoa. K jejich historii patří odchod Židů do měst v souvislosti s otevírajícími se příležitostmi uplatnění během 19. století, někdy nejsou modlitebnami více než 100 let. Podobně jako další drobné sakrální památky českého venkova nejsou ohroženy v první řadě nedostatkem peněz, ale nedostatkem využití. Žlutě natřená budova ve Volyni u Strakonic je na prodej. Světelný nápis nad vchodem je už nějakou dobu zhasnutý. Diskoklub skončil a hledá se nový majitel. Nad ním, v trojúhelníkovém empírovém průčelí, drží dva lvi štít s hodinovým ciferníkem a nápisem v hebrejštině. Jde o bývalou synagogu.

Bohoslužby se ve volyňské synagoze přestaly konat za protektorátu. V roce 1956 se podařilo nepoužívanou synagogu adaptovat na kino (uvnitř je dodnes patrná někdejší galerie), což ji zachránilo před zničením. Dnes je někdejší synagoga, podobně jako většina domů v Žižkově ulici (bývalé Židovské), udržovaná a potřebuje najít jen zodpovědného majitele, kterému její historická hodnota nebude na obtíž. Pravděpodobně bude zase sloužit k zábavě a pohostinství. Možná to někomu nebude připadat dost důstojné, ale v třítisícové Volyni se vedle kina a knihovny další kulturní stánek asi neuživí.

Disko a jihočeský empír

Na prodej je také bývalá synagoga v obci Mořina, nedaleko slavných lomů Amerika. Podle informací obecního úřadu už asi 10 let. Nynější majitel, který sliboval, že z domu udělá židovské muzeum, se prý už několik roků neukázal a budova asi brzy spadne. Její zdi přitom pamatují rozkvět venkovských židovských obcí, rozvoj Sokola, několik změn majitelů během 20. století, i divoká devadesátá léta.

Synagoga v Českém krasu

Písemně je doložena v polovině 19. století, ale nikoli jako novostavba. Kromě synagogy provozovala židovská komunita také špitál, o němž dnes víme vlastně jen to, že existoval. Po roce 1848 počet Židů v Mořině soustavně klesal. Roku 1908 byla modlitebna zrušena a budova prodána Sokolu. S oblibou sokolského hnutí za První republiky však přestávala dostačovat, a tak byla roku 1928 změněna na obytný dům s obchodem. Po zestátnění opět sloužila nějakou dobu sportu – jako tělocvična místní školy. Během restitucí připadla TJ Baník Mořina, který ji prodal soukromému majiteli, který prý začal s přípravami na rekonstrukci, tu se mu ale nepodařilo ani započít.

Mořina má dnes něco přes osm set obyvatel. Ačkoli má jako bývalý dvorec umělců karolínské doby včetně Mistra Theodorika pozoruhodnou nežidovskou minulost, židovské památky tvoří významnou část jejích pamětihodností. Většina turistů ji ale míjí: míří na pověstmi opředenými lomy, Koněpruských jeskyní a hlavně na Karlštejn.