Dnes je 12. 8. 2020
Zpravodajství
O projektu

Historická „Branka“ a s ní bývalá židovská modlitebna v Kynšperku je opět na prodej

29. 5. 2018, -jg- |  Z domova

KYNŠPERK n. O. – Kynšperská branka ze 16. století je na prodej a s ní i hrázděný a roubený přístavek, který sloužil jako židovská modlitebna. Památku, která je dnes už bohužel velmi zničená a vyžadovala by rozsáhlou rekonstrukci, v současnosti prodává kancelář M&M Reality i s přilehlým pozemkem za 320 tisíc korun. Branka je patrová stavba s mohutným průjezdem. Dnes stojí v centru města Kynšperk nad Ohří, v ulici Dlouhá. V domě, kde se nacházela poválečná židovská modlitebna, bydlela židovská obchodnická rodina Ledererů, z níž pocházeli sběratel lidového nábytku Karel Lederer a akademický malíř Fritz Lederer (1878 – 1949). Město Kynšperk se Branky počátkem 90. let „zbavilo“ asi za 50 tisíc Kč. Současný majitel, chebská nadace Evropské Comenium, se jí snažil městu prodat za 650 tisíc už před 11 lety. Tehdy město uvažovalo o koupi s tím, že by Branka mohla sloužit jako expozice Ledererových malířských děl, ale jen pokud by cena nepřesáhla 350 tisíc. Ač je historická hodnota objektu vysoká, podle radních byl už tehdy na spadnutí a oprava drahá a náročná.

Existuje ovšem i původní studie rekonstrukce této budovy, kterou realitní kancelář poskytuje vážným zájemcům k nahlédnutí. Studii rekonstrukce městské branky a přilehlé židovské modlitebny (hrázděnka) v hodnotě 50 tisíc korun provedl v roce 2001 architekt Kunert z Mariánských Lázní a dodnes je prý prakticky použitelná.

Kynšperská branka, které se někdy říká i Židovská branka, je součástí bývalého kamenného městského opevnění, jehož linie sledovala původní jednoduché hradby. Při ústí původní brány, která stávala na křižovatce dnešních ulic Husovy a M. Gorkého, se nacházela Židovská ulice a ghetto, které ale bylo již za středověkou hradební linií. Židovské domky stávaly v ulici Dlouhé (Lange Gasse) a Bezručově (Judengasse). Do současnosti se z židovských památek Kynšperku, německy Königsbergu, zachoval nedaleký židovský hřbitov.

I ten však utrpěl během nacistické okupace, kdy byla část náhrobků použita k dláždění dvorů domů kolem náměstí, ačkoliv díky nálezu náhrobku z 12. století patřil kynšperský židovský hřbitov k nejstarším v Čechách a za pozoruhodnou kulturní památku byl označován už v době před válkou. Dnes se na městem udržovaném hřbitově dochovalo kolem 170 náhrobků, včetně náhrobku manželky posledního zdejšího rabína Jakoba Beera, Sabine. Nejstarší z nich je datován rokem 1650.

Do roku 1938 v městě Kynšperk existovala i velká dřevěná roubená synagoga z konce 18. století, kterou o Křišťálové noci zapálili a zcela zničili Henleinovci, tak, jako mnoho dalších synagog v pohraničí. Synagoga stávala namísto staršího svatostánku neznámého stáří a scházeli se v ní věřící ortodoxního ritu. Reformní bohoslužby se konaly v dnes již také neexistujícím domě č.p. 98. Po skončení války se ti, kdo přežili holocaust, modlili v domě textilního obchodníka Lederera a jeho rodiny.

Webová stránka „Zaniklé obce a objekty“ uvádí, že z nacistických vyhlazovacích táborů se do Kynšperku vrátili tři lidé. V roce 1930 se zde hlásilo k židovskému vyznání 27 místních občanů, kdežto roku 1921 to bylo 38, z čehož 24 se přihlásilo přímo k židovské národnosti. Nejvíce Židů pak měl Kynšperk při sčítání lidu v roce 1880, a to 113 osob.