Dnes je 18. 6. 2019
Zpravodajství
O projektu

Americký astronaut Andrew Feustel přivezl do Terezína kresbu Petra Ginze

9. 4. 2019, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Kresbu „Měsíční krajina“ od Petra Ginze (1928-1944), dětského vězně v Terezínském ghettu, přivezl do České republiky po pobytu na oběžné dráze americký astronaut Andrew Feustel. Na pietní slavnosti se modlitbu El maale rachamim pomodlil reformní rabínský student David Maxa. Petr Ginz byl synem pražského židovského úředníka Oty Ginze a nežidovské matky Marie Ginzové, rozené Dolanské. Měl nesporný literární a výtvarný talent – proslul jako zakladatel a redaktor dětského terezínského časopisu „Vedem“, později byl knižně vydán i jeho deník. Je zajímavostí, že rodina Ginzových byla dvojjazyčná: česko-esperantská. Pro Petra tak bylo esperanto druhým jazykem. Esperantská kultura s sebou tehdy přirozeně nesla zájem o rozvoj vědy a víru v pokrok. K tomu patřily i sny o budoucnosti, v níž se sjednocené lidstvo, zbavené národnostních a náboženských předsudků, vydá za vesmírnými objevy.

V médiích se o Petru Ginzovi běžně mluví jako o „židovském chlapci“, ovšem ze židovského hlediska to tak jednoznačné není. Ačkoli byl pro židovský původ perzekvován a nakonec zavražděn, z hlediska halachy Židem nebyl. To je důvod, proč židovskou modlitbu pronesl reformní duchovní.

Petrova kresba necestovala do vesmíru poprvé – její kopii měl s sebou první izraelský astronaut Ilan Ramon, který se zúčastnil mise raketoplánu Columbia. Když raketoplán 1. února 2003 (v den Petrových narozenin) shořel, stal se z Petrovy kresby symbol dvojnásobně tragický.

Andrew J. Feustel a ČR

Gesto Andrewa J. Feustela (*1965) tento tragický rozměr „Měsíční krajiny“ částečně zahlazuje. Také on měl u sebe kopii. Originál je uložen v jeruzalémském památníku Jad Vašem. Od ředitele Památníku Terezín Jana Roubínka dostal na památku kopii Ginzova časopisu „Vedem“.

Je to již potřetí, co Feustel propojil svou vesmírnou misi s českou kulturou: při první misi (STS-125) v roce 2009 si s sebou na oběžnou dráhu vzal „Písně kosmické“ od Jana Nerudy. Na druhé misi (STS 134) v roce 2011 měl u sebe plyšového Krtečka, kterého později osobně předal tvůrci této postavičky, Zdeňku Millerovi. Čtyři měsíce nato Miller ve věku 94 let zemřel.

Ginzovu kresbu měl u sebe během šestiměsíční Expedice 55/56. „V roce 2017 jsme s manželkou byli na recepci v centru českého kulturního dědictví v Houstonu v Texasu a ředitel organizace nás oslovil, zda neuvažuji o tom, že bych vzal kopii kresby Petra Ginze a dokončil tak misi, kterou začal izraelský astronaut Ilan Ramon,“ řekl Feustel během slavnosti v Terezíně (IDNES).

Matka Feustelovy manželky Indiry Devi Bhatnagarové pochází ze Znojma, což je jedním z důvodů, proč má Feustel k české – a moravské – kultuře blízko. Pokud se vypraví na další vesmírnou misi, vezme si prý s sebou české pivo, zažertovala paní Indira.

Andrew Feustel je v ČR do pátku. V úterý navštíví Olomouc – ve 14:00 pronese přednášku v aule Pedagogické fakulty UP a od 18:00 se koná beseda v Laudonově sále v Pevnosti poznání. Ve středu se s ním bude možno setkat v Ostravě – od 18:00 se koná veřejná přednáška v aule VŠB-TU. V Brně proběhne setkání 12. dubna od 18:00 v Hvězdárně a planetáriu – zde Feustelovi s přítomnými oslaví Mezinárodní den kosmonautiky.