Dnes je 1. 5. 2017
Zpravodajství
O projektu

Rubrika: Z domova

Jediný český antikvariát, specializovaný na judaika, ukončil svou činnost

30. 4. 2017, -rjw- |  Z domova

PRAHA – Antikvariát Judaica, jediný svého druhu v České republice, po 26 letech ukončuje svou činnost. Důvodem jsou rostoucí ceny nájmů na Starém městě v Praze, spojené s klesajícími tržbami. „Židovská obec Praha, která je majitelem nemovitosti, se k nám chovala celé roky velmi vstřícně,“ sdělil pro Ztis.cz Martin Krajíček, který obchod vedl od roku 1991. „Nicméně abychom zde mohli zůstat, musela by nám snížit nájemné. To na představenstvu neprošlo.“ S uzavřením kamenného obchodu skončí také e-shop, prodejní a výdejní místo českožidovských časopisů Roš Chodeš a Maskil. Judaica v Široké ulici tak následuje osud knihkupectví Fišer v sousední Kaprově ulici a majitel předpokládá, že stejný osud stihne později i ta poslední zbylá knihkupectví v centru Prahy.

celý článek

Jména obětí holocaustu letos veřejně zazní ve 13 městech v České republice

21. 4. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, se letos v České republice uskuteční už po dvanácté. Připomínková akce proběhne v pondělí 24. dubna ve třinácti městech České republiky. Vedle tradičních měst, jako jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná se letos k veřejnému čtení prvně připojila i města Ústí nad Labem, Kosova Hora a Klatovy. Akci, jejímž jádrem je veřejné čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli kvůli svému přisouzenému židovskému nebo romskému původu za druhé světové války perzekvováni a zavražděni, bude celorepublikově zaštiťovat ministr kultury Daniel Herman, který přislíbil účast na pražském čtení. Cílem je přizvat všechy občany České republiky, ale i její návštěvníky bez rozdílu jazyka nebo kulturního zázemí, aby se aktivně do uctění památky jmen zmizelých zapojili. Každý, kdo přijde, obdrží papírek se jmény a stručnými údaji několika obětí, která může veřejně přečíst do mikrofonu. Je možné přijít a připojit se kdykoliv v průběhu meetingu.

celý článek

Na holocaust původních českých Romů a Sintů se bude vzpomínat v Letech

17. 4. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Letošní pietní akt na památku holocaustu původních českých Romů se uskuteční v sobotu 13. května od 12 hodin v Památníku Lety v Letech u Písku. Tragický osud Romů a Sintů, stejně tak jako osud a utrpení milionů dalších lidských bytostí, které se staly oběťmi nacismu, si budou připomínat organizátoři Výboru pro odškodnění romského holocaustu (VPORH). Dnes je z obce Lety na pohřebiště obětí vybudována naučná stezka o délce 1,5 km, po které romské rodiny za asistence české protektorátní policie směřovaly do koncentračního tábora Lety. Minulý režim nechal v 70. letech vystavět na místě velkokapacitní vepřín, který nový demokratický režim zatím neodstranil. „Pro účastníky aktu organizujeme z Prahy do Letů a zpět autobusovou dopravu zdarma,“ sdělil Čeněk Růžička, předseda VPORH v ČR. Autobus bude jako obvykle přistaven před hlavní bránu autobusového nádraží Praha-Florenc, pod most magistrály, u konečné zastávky městského autobusu 133. Odjíždět bude v sobotu 13 května v 10 hodin ráno.

celý článek

Jak se žilo českým Židům za komunistické normalizace? Novou výstavu přichystalo ŽM v Praze

31. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Ke 40. výročí zveřejnění Charty 77, jednoho z nejvýznamnějších dokumentů odporu proti komunistickému režimu a normalizaci, přichystalo Židovské muzeum v Praze novou výstavu. Ta ukáže na konkrétních případech způsoby působení StB proti židovským obcím, dilemata, jimž byli jejich členové vystaveni, ale i zapojení některých jejich členů do disentu a aktivit mimo rámec oficiálních židovských obcí. Nebudou však zachyceny jen různé formy dobové „protisionistické” propagandy a jejich dopad na lidské životy. Součástí normalizace bylo také ničení židovských hřbitovů, demolice synagog, zamezování výzkumu a dokumentace osudu Židů za druhé světové války stejně jako téměř úplná likvidace judaistiky. Na výstavě budou představeny fotografie zachycující každodennost židovského života, snahy o jeho zachování navzdory koordinovaným snahám státních orgánů o utlumení jakýchkoliv smysluplných aktivit, zejména předávání tradic dalším generacím. Většina unikátních dokumentů a fotografií z různých archivních zdrojů se na výstavě objevuje vůbec poprvé.

celý článek

Brněnští vědci zkoumají, zda se stres z holocaustu přenesl na další generace

20. 3. 2017, -red.- |  Z domova

BRNO – Závažné dopady na psychiku potomků lidí, kteří přežili holocaust, byly mnohokrát popsány. Odborníci z Ceitecu Masarykovy univerzity se nyní snaží najít biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku, které by odhalily, zda jsou potomci přeživších holocaustu náchylní k tomu mít vyšší hladinu stresu, nebo mu naopak lépe odolávat. Vědci hledají do studie dobrovolníky, a to lidi, kteří sami zažili holocaust, a pak následující dvě generace zasažených rodin. Pro srovnání ale potřebují také respondenty, kteří nebyli v rámci holocaustu pronásledovaní a jejich potomky. Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno už vědci oslovili přeživší z Brněnska. „Vzhledem k jejímu vysokému věku se soustředíme především na první generaci. Zatím se nám podařilo vyšetřit sedmnáct přeživších a také třináct lidí, kteří jim odpovídají věkem, pohlavím a vzděláním, ale nepatřili mezi systematicky likvidované skupiny obyvatel. Celkem jsme již vyšetřili sto osob,“ uvedl Rektor s tím, že nyní jednají s Židovskou obcí v Praze a tamními zdravotnickými zařízením, aby mohli další zájemce vyšetřit v hlavním městě.

celý článek

Staronová synagoga v Praze dostala dvě nové Tóry, poprvé od války

19. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Dvě nové darované Tóry byly do pražské Staronové synagogy vneseny v neděli 19. března. Pro místní Židy je to historický okamžik, neboť podle mluvčí Dity Šnajdrové pořizovala pražská obec novou Tóru naposledy před válkou. Na zhotovení dvou nových svitků přispěli členové obce i mecenáši. Písař Tóry, sofer stam Daniel Chalamiš, s nimi přijel až z Izraele. Posledních třicet písmen přitom dopsal až na místě za asistence těch, kterým se dostalo pocty tato písmena dopsat. Kromě všech rabínů, kteří na pražské židovské obci působili od roku 1990, to byli také představitelé obce a nový izraelský velvyslanec v Česku Daniel Meron. Po svém dokončení byly obě Tóry radostně a za přítomnosti stovek členů židovské obce vneseny do Staronové synagogy. Praha měla před druhou světovou válkou podle zemského vrchního rabína Karola Efraima Sidona tisíce svitků Tóry, některé byly stovky let staré. Když ale potřeboval komunistický režim peníze, začal je prodávat na Západ. Tak se některé Tóry z Prahy, ale i jiných měst Česka, dostaly například do amerických či britských obcí, kde slouží svému účelu doposud.

celý článek

Být školákem ve válečných letech? Život v protektorátní škole přiblíží výstava

13. 3. 2017, -red.- |  Z domova

PRAHA – Jak probíhalo vyučování v době nacistické okupace? Odpověď na tuto otázku hledali žáci a jejich pedagogové v badatelsky orientovaném projektu Školákem ve válečných letech. Výsledky práce všech 15 týmů z celé České republiky budou k vidění od 15. března 2017 ve vestibulu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Mladí lidé ze základních a středních škol badatelsky zpracovávali témata spojená se školstvím za druhé světové války v českých zemích. Zvolit si mohli jakékoli téma, například historii své školy, příběh konkrétního žáka či učitele, ale i způsob vyučování nebo vzhled tříd. „Takový způsob výuky je u žáků a studentů žádaný. Konkrétní příběhy osob je baví více a lépe se s nimi ztotožní. Dějiny každodennosti jsou trend, který postupně nabývá na síle,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pedagogické fakulty UK Tomáš Bederka. Mladí badatelé vytvořili pod metodickým vedením scénáře k výstavním panelům, na kterých představí výsledky svého výzkumu.

celý článek

Konference v Praze, kde se sešli čeští i izraelští lídři, se zaměřila na vztahy Izraele s Evropou

8. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Izraelští a čeští lídři se sešli na dvoudenní mezinárodní konferenci s názvem „Evropa a Izrael 2017: Výzvy, příležitosti a horizonty“, která se konala ve dnech 6. a 7. března v Praze. Na dvě stě zástupců vládních představitelů, zástupců občanské společnosti, studentů, aktivistů, členů židovské komunity i křesťanských podporovatelů se sešlo v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR a hotelu Augustine, aby se zaměřilo na vztahy Izraele s Evropou, izraelsko-palestinský konflikt, hnutí BDS, antisemitismus, současnou zahraniční politiku Izraele a jak Izrael podpořit v EU. Mezinárodní konference, jíž pořádala Česká společnost přátel Izraele, měla podle jejího předsedy Zbyňka Passera vytvořit platformu pro „posílení silných a blízkých vztahů mezi Českou republikou a státem Izrael, stejně jako velmi vřelou podporu židovskému lidu a židovskému státu, obvzláště v tomto kritickém čase.“ „Vy, Češi, jste jedněmi z našich nejdražších, nejbližích přátel,“ prohlásil v pondělí jeden z hlavních řečníků a poslanec izraelského Knesetu za stranu Likud Amir Ohana.

celý článek

První romský transport do Osvětimi vyjel z Brna před 74 lety

7. 3. 2017, -jg- |  Z domova

BRNO – První hromadný transport Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi byl vypraven dne 7. března před 74 lety. Byla v něm téměř tisícovka romských mužů, žen a dětí z Moravy, kteří byli odvezeni vlaky z Brna. Skoro nikdo z nich nepřežil. K výročí této tragické události se bude v úterý 7. března od 14 hodin konat v brněnském Muzeu romské kultury pietní shromáždění, kdy bude možné zhlédnout výstavní prostory muzea a vyposlechnout si výklad historika v sále, který je věnován holocaustu Romů. Večer od 18:30 pak v Cafe Bar Scala na Moravském náměstí proběhne promítání trojice snímků, které se týkají tzv. cikánského koncentračního tábora v Letech u Písku, na jehož místě stojí od 70. let minulého století vepřín. Autorka jednoho z filmů, Stíny romského holocaustu (2014), jej pro server Romea.cz přiblížila: “Ve filmu vystupují příbuzní přeživších vězňů internovaných v táboře a hovoří o hrůzách, které tam jejich rodiny prožily. Zároveň se dokument vrací do současnosti, kde před branami vepřína protestuje skupina lidí, která se snaží upozornit na tento dehonestující projev neúcty vůči romským obětem a jejich pozůstalým,” řekla Renata Berkyová.

celý článek

Antisemita Bartoš si vydáváním protižidovských knih přišel až na milion

6. 3. 2017, -jg- |  Z domova

PRAHA – Český antisemita Adam B. Bartoš pojal svou protižidovskou nenávist i jako relativně úspěšný byznys. Podle policejních dokumentů, o nichž informoval nedávno Seznam.cz, si za dva a půl roku na knihách ze své produkce vydělal zhruba 1,1 milionu korun, tedy asi 700 tisíc Kč čistého. „To je směšné, nevím, jak k tomu číslu došli,“ reagoval na to Bartoš, který v současnosti čelí trestním obviněním za podněcování k násilí, schvalování genocidy a popírání holocaustu a výhrůžkám vůči migrantům či vládě. Bartoš napsal „zamýšlenou tetralogii“ Obřezaná republika, která se zatím dočkala jen dvou dílů. První je věnován „vztahu T. G. Masaryka k Židům i jeho možnému židovskému původu“, druhý díl pak „židovské otázce v období první republiky“. Vydal též Protokoly sionských mudrců, dílo ruské tajné policie o tom, jak Židé usilují o nadvládu nad světem a které sloužilo jako záminka i zdůvodnění antisemitismu 20. století a je často citováno v zemích na Blízkém východě i dnes. K žalobě, kterou projednává Obvodní soud na Praze 1, se Bartoš vyjadřovat nechtěl, ale hájí se svobodou slova a své vydávání protižidovských knih označuje za práci historika a vlastně i investigativní žurnalistiku, kde se snaží přinášet informace z různých zdrojů.

celý článek
Zobrazit starší zprávy