Nobelovu cenu za chemii získal izraelský vědec
Daniel Šechtman, profesor prestižní vědeckotechnické univerzity Technion v Haifě, se stal letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii. Oceněn byl jeho objev zvláštních strukturálních forem, zvaných kvazikrystaly, který umožňuje systematický popis neperiodicky symetrických atomových a molekulárních soustav. Členové Nobelova výboru pro chemii se ve zdůvodnění svého rozhodnutí o Šechtmanově objevu vyjádřili jako o „fascinujících arabských ornamentech, reprodukovaných na úrovni atomů“. Šechtman svou prací změnil pohled vědců na strukturu a organizaci hmoty. Před popisem kvazikrystalů, zveřejněným roku 1982, se mělo za to, že atomové struktury, vystavující pevné látky, se vždy zakládají na pravidelně opakovaných vzorcích. Proto také objev zpočátku způsobil ve vědeckých kruzích značnou kontroverzi, postupně se mu však dostalo obecného uznání. Teoretická bádání Daniela Šechtmana nalezla praktické uplatnění při konstrukci široké škály výrobků od dieselových motorů po kuchyňské pánve.
Sedmdesátiletý Daniel Šechtman, činný kromě Technionu i na universitě v Iowě, je desátým izraelským nobelistou a šestým držitelem ceny ve vědeckých oborech. Tři izraelští premiéři (Menachem Begin roku1978, Jicchak Rabin a Šimon Peres roku 1994) obdrželi Nobelovu cenu míru za svůj přínos k rozvoji blízkovýchodního mírového procesu, cenou za literaturu byl vyznamenán průkopník novohebrejské umělecké prózy Šmuel Josef Agnon (1966).