Dnes je 15. 12. 2019
Zpravodajství
O projektu

BeeFree: studenti izraelského Technionu vynalezli „med bez včel“

26. 11. 2019, rjw |  Věda a technika

HAIFA – První cenu mezinárodní soutěže iGEM získal studentský tým z Technionu za vynález „medu bez včel“. Zvláštní hmotu produkují geneticky upravené bakterie. Brzy se zřejmě objeví i v obchodech. Bacil senný (Bacillus subtilis) je už dlouho široce používán v biotechnologiích. Schopnosti této bakterie jsou fascinující, navíc se s ní relativně snadno pracuje. Už více než deset let mikrobiology zajímala v souvislosti se včelami. Bacil senný totiž chrání včelstva proti jiným, zkázonosným mikrobům. A nejen to. Postupně se ukazovalo, že má též mimořádnou obranyschopnost vůči houbám a plísním jeho využití v produkci antibiotik a protiplísňových postřiků je relativně známou věcí. Studenti v Technionu však přišli na to, jak bacil senný „přeprogramovat“, aby sám začal vytvářet látku podobnou medu.

Zjednodušeně řečeno, přenesli do bakterie včelí gen odpovědný za tvorbu medu a vytvořením speciálního okruhu zajistili kontrolu nad poměrem jednotlivých složek.
Samozřejmě, nejde o med tak, jak ho známe od včelařů: přítomnost jedinečných rostlinných složek bakterie nahradit nemohou. Za pomoci vylučovaných enzymů však produkují sladkou látku, připomínající nektar. Enzymy vytvářejí chemické prostředí podobné mednému váčku skutečných včel. Tak může mít jejich produkt i některé z léčivých vlastností skutečného medu. Do samotného medu se však bakterie nedostanou: během celého procesu jsou od koncového produktu odděleny v membránových kapsulích, které jim umožní růst, zatímco „med“ propouští membrána ven.

Osvobození včel?

Hlavním motivem, který tým na svých stránkách uvádí, jsou údajné negativní dopady průmyslového včelařství na krajinu, a především na samotné včely. Podle některých výzkumů jsou právě velkokapacitní včelíny prostředím, v němž včelstva kosí epidemie, například varoázy. V Izraeli, kde je velmi silné eticky motivované veganství, se poptávka po takovém produktu zřejmě najde. Dalším důvodem je nutnost ekonomické přípravy na možnost, že med a včelí přípravky budou luxusním zbožím. Vzhledem k celosvětovým poklesům včelích populací je nutné s takovou eventualitou počítat (ač se jí asi nikdo z nás nechce dožít). Zdá se, že nic nebrání ani tomu, aby nový výrobek dostal razítko KOŠER. Laboratorní průmyslová výroba naopak brání některým rituálně-hygienickým komplikacím, jako je přimíšení nečistot, včetně zbytků larev. Co zatím v Technionu nenahradili, jsou jedinečné včelí produkty jako mateří kašička, jed nebo propolis.

Zlatá medaile iGEM

Svůj vynález přihlásili studenti do soutěže iGEM (International Genetically Engineered Machine) v Bostonu a získali první cenu. (V soutěži pořádané každoročně Massachusettským technologickým institutem od roku 2004 tak haifský Technion získal zlato již pošesté.) „Výhra v soutěži je určitě velkým povzbuzením, ale stejně důležité je intelektuální vlastnictví, vzniklé v souvislosti s projektem,“ řekl prof. Roee Amit, šéf biologické laboratoře pro dekódování genomů na Fakultě biotechnologie a potravinářství, který dvanáctičlenný tým vedl.
Firma BeeFree bude zřejmě další pozoruhodný izraelský start-up. – K tomu bude ještě dlouhá cesta, kterou inovátoři právě vykročili. Pokud se BeeFree podaří dostat do komerční distribuce, mohl by být zanedlouho k mání i v českých obchodech se zdravou výživou.