Rubrika: Věda a technika

Na závěr oslav Dne nezávislosti (16.4.) již tradičně předává izraelský prezident Izraelskou cenu, jež je považována za nejvyšší státní poctu. Jedním z oceněných byl i současný ministr školství Šaj Piron, který prohlásil, že je třeba vyčlenit více peněz do výzkumu a intelektuální činnosti. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby jména laureátů Nobelovy ceny, Izraelské ceny, badatelů a intelektuálů, spisovatelů a revolucionářů byly v naší kultuře oslavovány,“ vysvětlil Piron. Vyjádřil také obavu, že by mohli izraelští intelektuálové a vědci odejít ze země do zahraničí kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení své práce i kariérnímu postupu. Výbor Izraelské ceny letos ocenil muzikologa Elijahu Hakohena za celoživotní práci a bývalého starostu města Ariel Rona Nachmana, který v lednu zemřel. Cenu za něj převzala jeho manželka Dorit. Dalším oceněným je architekt Adam Mazor z izraelského technologického institutu Technion (v kategorii architektura a design); emeritní profesor telavivské univerzity Gidon Dagan (v kategorii studium atmosféry a výzkum věd o Zemi); profesor Natan Nelson z telavivské univerzity (v kategorii živých organismů); emeritní profesor Hebrejské univerzity Josef Kaplan (v kategorii studium izraelské historie; Chava Turnianská z Hebrejské univerzity (v kategorii židovské jazyky a literatura); Joram Bilu (v kategorii sociologie a antropologie) a Nola Chiltonová z katedry Divadelní vědy telavivské univerzity (v kategorii scénická umění).

Hebrejská univerzita v Jeruzalémě je jednou ze dvou vzdělávacích institucí na Blízkém východě, která byla zařazena do žebříčku sta nejlepších univerzit světa, který sestavuje každoročně časopis Times. Hebrejská univerzita se dostala do sedmé desítky žebříčky. Jedinou další oceněnou univerzitou v regionu je Blízkovýchodní technická univerzita v Turecku. Hebrejská univerzita, kterou navštěvuje 23.000 studentů, oslaví své stoleté výročí v roce 2018, ačkoli oficiálně byla otevřena až v roce 1925. Nejstarší izraelskou univerzitou je haifský Technion, založení Hebrejské univerzity však představovalo realizaci významné součásti sionistického snu. V jejím předsednictvu figurovaly celebrity jako Sigmund Freud, Albert Einstein, Martin Buber a první prezident Izraele Chaim Weizmann. Osm absolventů Hebrejské univerzity získalo Nobelovu cenu a studovali zde i čtyři bývalí premiéři izraelské vlády. Minulý rok se Hebrejská univerzita umístila na 22. místě v žebříčku Centra pro hodnocení světových univerzit.

Izraelskou cenu Dana Davida za rok 2013 získal mimo jiné americký intelektuál Leon Wieseltier, francouzský filosof Michel Serres a britský historik Sir Geoffrey Lloyd. Dalšími oceněnými jsou ekonomka Esther Duflová a Alfred Sommer, prominentní americký oftalmolog a epidemiolog. Nadace Dana Davida uděluje grant ve výši 1 miliónu dolarů ve třech kategoriích – minulost, současnost a budoucnost za vědecké, technologické a kulturní úspěchy. Cenu pojmenovanou po filantropovi Danu Davidovi uděluje telavivská univerzita. Mezi držitele, kteří cenu získali v minulých letech, patří například bratři Coenovi, bývalý americký viceprezident Al Gore a bývalý britský premiér Tony Blair.

Světoznámí vědci i portugalský architekt budou letos oceněni prestižní Wolfovou cenou udělovanou izraelskou nadací za úspěchy při úsilí o mír a o přátelské spolužití mezi lidmi, bez ohledu na státní příslušnost, rasu, barvu pleti, vyznání, pohlaví nebo politické názory. V oblasti matematiky, fyziky a chemie je považována za nejprestižnější ocenění hned po Nobelových cenách. Jedním z letošních nositelů je Američan židovského původu Diamond Jared, vědec a autor několika bestsellerů, jako například Osudy lidských společností, Třetí šimpanz a Kolaps. Jeho knihy se soustředí na evoluci a antropologii. Dalšími oceněnými vědci jsou profesor Joachim Messing, který se specializuje na výzkum genetiky bavlny a kukuřice odolných proti škůdcům, či dva prominentní fyzikové profesor Juan Ignacio Cirac Sasturain ze Španělska a rakouský profesor Peter Zoller. Cenu za chemii převezme americký profesor Robert Langer za svou průlomovou práci o polymerech a farmakologii i za úspěchy ve vývoji umělé kůže. Dalšími dvěma oceněnými jsou američtí matematici profesor George Mostow a profesor Michael Martin. Posledním letošním držitelem Wolfovy ceny se stane renomovaný portugalský architekt Eduardo Souto de Mouro za „pokrok v oblasti řemesel a architektury.“ Všech osm oceněných získá čestný diplom a finanční odměnu ve výši 100 000 dolarů. Slavnostní předávání cen se uskuteční v květnu a kandidátům je předá osobně izraelský prezident Šimon Peres.

V mezinárodním matematickém testu se izraelští studenti umístili na sedmém místě celosvětového žebříčku a ze západních zemí se tak umístili celkově nejvýše. V testu za rok 2011 dosáhli lepších výsledků v matematice, exaktních předmětech a čtení, než tomu bylo v roce 2007, kdy v mezinárodní matematické soutěži dosáhli 24. místa. V exaktních předmětech se za rok 2011 dostali na třinácté místo (v roce 2007 dosáhli místa 25.) a ve čtení na místo osmnácté (v roce 2007 se umístili na 35. příčce). Ministr školství Gideon Saar připsal tento úspěch důležité roli, jakou v judaismu hraje vzdělávání, a řekl, že za současným úspěchem na poli školství stojí nová organizace vzdělávacího systému s osnovami založenými na mezinárodních standardech. Ministerstvo zdůraznilo, že zlepšení v celosvětovém žebříčku se ukázalo jako největší za posledních pět let a projevilo se ve všech vrstvách izraelské společnosti včetně vrstvy nejchudší, která většinou vykazuje horší výsledky. Hebrejsky mluvící studenti se umístili v první desítce ve všech kategoriích, arabská populace dosáhla 22. místa v matematice, 22. místa ve vědách a 35. místa ve čtení. „Naší politikou je rozvíjet v Izraeli tradiční hodnoty a pobízet izraelské děti k vynikajícím výsledkům ve vzdělávání,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přestřihl pomyslnou slavnostní pásku centra pro izraelské podnikatele a start-up společnosti nazvané Campus Tel Aviv. Campus sídlí v telavivském Electra Tower a na téměř 1500 čtverečních metrech je místo pro schůzky a workshopy start-up společností. Užívání tohoto prostoru i účast na jeho aktivitách je pro podnikatele a členy start-up společností zdarma. Kromě prostoru umožňuje svým uživatelům přístup k pracovním týmům firmy Google a k průmyslovým expertům. Nabízí také Launchpad, což je dvoutýdenní seminář pro start-up projekty, které se nachází v počátečních fázích.

Izraelec Ofir Drori, ochránce přírody angažovaný v boji za záchranu životního prostředí lidoopů v rovníkové Africe, převzal včera v Londýně Medaili vévody z Edinburghu, prestižní cenu udělovanou jménem Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Šestatřicetiletý Drori se začal ochranou velkých primátů zabývat před deseti lety a přispěl k založení organizace Last Great Ape, působící v Kamerunu, kde díky jeho práci došlo k vůbec prvním soudním procesům proti pytlákům a ničitelům životního prostředí. Světový fond pro ochranu přírody ocenil Ofira Droriho jako „neúnavného bojovníka proti korupci a zastánce právní kontroly bojujícího v první linii zápasu za ochranu životního prostředí v západní a střední Africe.“ Ředitel WWF Jim Leape zdůraznil, že díky lidem, jako je Ofir Drori, dnes existuje reálná naděje na záchranu některých živočišných druhů, jež byly ještě v nedávné době na pokraji vyhynutí. Patronem prestižního ocenění je manžel britské královny vévoda z Edinburghu, známý svým zájmem o ochranu životního prostředí a rozvoj občanských aktivit mladých lidí. Medaili Drorimu předal osobně v londýnském Buckinghamském paláci.

Šanghajská univerzita Jiao Tong zveřejnila svůj každoroční žebříček nejlepších světových univerzit. Porovnávala přitom 500 z celkových dvou tisícovek světových univerzit. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (HU) si oproti roku 2011 polepšila o čtyři příčky a letos se umístila na 53. místě. Haifský technologický institut Technion se umístil na 78. místě a Weizmannův vědecký institut v Rechovot na 93. místě. Telavivská univerzita, Bar Ilan ani Ben Gurionova univerzita v Beer Ševě se do první stovky nedostaly – Telavivská univerzita se umístila mezi druhou stovkou, Bar-ilan a Ben Gurionova ve čtvrté stovce (pro zajímavost, pražská Karlova univerzita se ve stejném žebříčku umístila na 200.-300. místě, tedy ve třetí stovce). První příčku již tradičně obsadil Harvard, následovaný Stanfordem, MIT a Berkeley. Britská Cambridge je v těsném závěsu na místě pátém. Profesor Menachem Ben-Sasson, děkan Hebrejské univerzity, prohlásil, že se HU snaží být vedoucí vědeckou a vzdělávací institucí jak v Izraeli, tak ve světě. Záměrem univerzity je, aby se v hodnotících žebříčcích umisťovala mezi špičkovými institucemi. Hodně to ale závisí na státní podpoře vzdělávání a výzkumu, dodal Ben-Sasson.

Izraelští vědci z jeruzalémské Hebrejské univerzity a Weizmannova institutu v Rechovot již roky zkoumají nové způsoby léčby rakoviny. Toto nádorové onemocnění vzniká v momentě, kdy se lidská buňka vymkne kontrole a začne neovladatelně bujet. Za normálních okolností je buňka schopna mutaci opravit anebo se sama rozloží tzv. apoptózou čili programovou buněčnou smrtí. Buňka napadená rakovinou je většinou vůči apoptóze resistentní. Již v roce 2005 se prof. Atanu Grossovi z Oddělení biologické regulace Weizmannova institutu podařilo identifikovat protein v lidských mitochondriích – MTCH2, který, jak se prokázalo o dva roky později, v buňce působí jako receptor dalšího proteinu – BID – hrajícího zásadní roli v prodloužení životnosti buňky. Další výzkum vedený prof. Asafem Fiedlerem z Chemického institutu Hebrejské univerzity se soustředil na interakci těchto dvou proteinů. Vědci objevili, že zatímco BID působí blahodárně na životaschopnost buňky v buněčném jádru, v mitochondrii je tento protein klíčový pro apoptózu.