Rubrika: Věda a technika

Vědci telavivské univerzity přišli s novou metodou výzkumu roztroušené sklerózy (RS). Narozdíl od doposud užívané metody experimentální autoimunní encefalomyelitidy, která sice vykazuje podobné jevy jako RS, nicméně není s ní totožná, použili izraelští vědci k experimentu diabetes 1. Myši, která byla nakažena diabetes 1, vstříkli myelinový protein a zjistili, že zvířecí organizmus vykazuje stejné reakce jako organizmus lidský.

Univerzita Cornell bude spolupracovat s haifským Technionem na vytvoření nového kampusu – Ivy League. Škola dostane pozemek na newyorském Rooseveltově ostrově stejně jako dotaci 100 miliónů dolarů na vybudování kampusu. Stavba by měla začít v září. Kampus na rozloze 2.1. miliónů čtverečních stop pojme na 2 000 studentů, budou v něm laboratoře, učebny, konferenční centrum, ubytování a další vybavení. Bude využívat solární energii a geotermální prameny.

Izraelským vědcům z haifského Technionu a nemocnice RAMBAM se poprvé podařilo obnovit zničenou tkáň použitím zárodečných kmenových buněk. První pokus byl proveden na myší tkáni, vědci nicméně tvrdí, že se dá tento postup aplikovat i na lidskou tkáň i orgány poničené nedostatečným prokrvováním. Týmu vedeném Dr. Josephem Itzkowitzem-Eldorem se poprvé podařilo izolovat kmenové buňky z vnější vrstvy kapilár, které společně s buňkami uvnitř kapilár regulují funkci cév a současně hrají klíčovou roli ve vzniku cév nových. Dr. Itzkowitz-Eldor vysvětlil, že vývoj metody duplikace buňek s léčivými vlastnostmi by mohl vést k vytvoření banky komponentů s širokým medicínským využitím.

V londýnské Wienerově knihovně bude brzy otevřen archiv holocaustu, který zájemcům umožní bezplatné užití databáze obsahující 50 milionů digitálních záznamů včetně záznamů z archivu Mezinárodního centra pro vyhledávání obětí holocaustu (ITS). Tento archiv obsahuje záznamy o koncentraci, otrocké práci a vysídlencích během nacistické éry a následujících deseti let. Nejstarší světová instituce paměti holocaustu již zájemcům nabízí největší britskou sbírku osobních dokumentů a svědectví přeživších.

Na sobotní (10.12.) slavnostní ceremonii ve Stockholmu obdržel sedmdesátiletý izraelský vědec Dan Šechtman z haifského Technionu Nobelovu cenu za objev kvazikrystalů. Je to již desátý izraelský vědec oceněný touto prestižní cenou. Na recepci pak Šechtman poznamenal, že vědci jsou povinni prosazovat vzdělání, racionální myšlení a toleranci. Měli by také dohlížet na politiky. Dodal, že je třeba podporovat vzdělanou mládež v podnikání v technologiích, pomůže to prý překonat budoucí finanční a sociální krizi.

Současné archeologické vykopávky v Jeruzalémě prokazují, že se na stavbě západní zdi, Zdi nářků, nepodílel pouze král Herodes. Archeologové totiž objevili rituální lázeň umístěnou podél odvodňujícího kanálu, která ale byla zbudována zhruba dvacet let po Herodově smrti. Tento objev tedy ruší původní domněnku, že král Herodes nechal zbudovat celou západní zeď.

Britský velvyslanec v Izraeli Matthew Gould dnes (22.11.) prohlásil, že Izrael a Velká Británie jsou vědeckými supermocnostmi, a měly by své vztahy na tomto poli posílit. Gould to prohlásil v souvislosti s první Britsko-izraelskou konferencí o regenerativní medicíně, která začala v jihoizraelské Beer Ševě. Britský velvyslanec dodal, že je velmi hrdý na hojné zastoupení Velké Británie, mezi účastníky je na šedesát britských vědců z dvaceti univerzit. Podle Gouda si obě země drží prvenství v hodnocení vlastních univerzit, bezpočtu Nobelových cen za výzkum a mají ty nejlepší laboratoře na světě. Svou spolupráci by ale mohly ještě zlepšit.

Poblíž Jeruzaléma v kibucu Maale ha-chamiša nedávno proběhla První mezinárodní konference o lékařství a využití klaunů v medicíně, které se zúčastnilo na 200 profesionálních klaunů a 15 lékařů z 25 zemí světa. V současné době je již využití klaunů v medicíně obecně přijímaným faktem, vědecké výzkumy prokázaly snížení bolesti i obav jak u dětí, tak u dospělých pacientů, zvýšení úspěšnosti umělých oplodnění, nižší krevní tlak a puls u pacientů se šedým zákalem, zlepšení pacientů trpících demencí a podobně.

Daniel Šechtman, profesor prestižní vědeckotechnické univerzity Technion v Haifě, se stal letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii. Oceněn byl jeho objev zvláštních strukturálních forem, zvaných kvazikrystaly, který umožňuje systematický popis neperiodicky symetrických atomových a molekulárních soustav. Členové Nobelova výboru pro chemii se ve zdůvodnění svého rozhodnutí o Šechtmanově objevu vyjádřili jako o „fascinujících arabských ornamentech, reprodukovaných na úrovni atomů“. Šechtman svou prací změnil pohled vědců na strukturu a organizaci hmoty. Před popisem kvazikrystalů, zveřejněným roku 1982, se mělo za to, že atomové struktury, vystavující pevné látky, se vždy zakládají na pravidelně opakovaných vzorcích. Proto také objev zpočátku způsobil ve vědeckých kruzích značnou kontroverzi, postupně se mu však dostalo obecného uznání. Teoretická bádání Daniela Šechtmana nalezla praktické uplatnění při konstrukci široké škály výrobků od dieselových motorů po kuchyňské pánve.